O MĚSTĚ

Informace o městě

Statutární město Brno mělo k 31. 12. 2016 celkem 377 973 trvale bydlících obyvatel (ČSÚ).

Rozloha města činí 230,22 km2.  

Nadmořská výška na území města se pohybuje v rozmezí od 190 do 479 metrů nad mořem. Téměř 300 metrů výškového rozdílu vytváří topograficky členitý obraz města.

Od roku 1990 se město skládá z 29 městských částí situovaných na 48 katastrálních územích.

Historie

Osídlení území města Brna se začalo formovat před více než půl milionem let ve starší době kamenné na území dnešní Stránské skály. V mladší době kamenné a ve středověku lidé osídlili topograficky příhodné oblasti okolo řek a potoků. Kolem roku 1000 našeho letopočtu se zformovala osada u říčního brodu na území dnešního Starého Brna, která dala Brnu jméno.

Po založení brněnského hradu na začátku třináctého století vzniklo po odvodu dnešního historického jádra měst městské opevnění, které bylo několikrát přestavěno. Hradební okruh  společně s hradem Špilberk vytvořil z Brna pevnostní město, které odolalo i švédskému obléhání v polovině 17. století.

Opevnění začalo zanikat na počátku 19. století, když město obsadila armáda císaře Napoleona. Definitivně zmizelo o půlstoletí později, když František Josef II. vydal nařízení, že Brno už není vojenské město. Tím se Brnu otevřela cesta k výstavbě reprezentativní okružní třídy (ringu) a bouřlivému rozvoji za hranicemi historického jádra.

V roce 1919, po vzniku samostatného Československa, vzniklo tzv. Velké Brno připojením 21 obcí a 2 měst a teprve od roku 1990 má Brno 29 městských částí, jak je známe dnes.

Architektura a urbanismus

Brněnská architektura bývá nejčastěji spojována s obdobím funkcionalismu v meziválečném období 20. století, především pak s vilou Tugendhat postavenou podle návrhu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, která je zapsána na seznam památek UNESCO. Architektura a urbanismus v Brně však mají vícevrstevnatou a bohatou tradici a mnoho zajímavých staveb.

Důležitá témata

  • Železniční uzel Brno (ŽUB). Nedílnou součástí fungujícího organismu města jsou dopravní systémy. Spojení města s regionem, ostatními kraji a v širším měřítku i s Evropou zajišťuje v Brně především železnice. Otázka polohy hlavního nádraží je více než 90 let řešena v územních plánech Brna. V současné době se dokončuje proces vyhodnocení variantních návrhů na polohu hlavního nádraží, tedy podobu železničního uzlu Brno. Výsledek tohoto posouzení by měl být k dispozici do poloviny roku 2017.
  • D43 (dálnice na Svitavy). Poloha Brna na mapě České republiky a jeho poloha na křižovatce historických dopravních cest zajišťuje městu dobrou dostupnost. Jedno z velmi frekventovaných spojení směřuje severním směrem z Brna na Svitavy a Českou Třebovou a je známé pod označením R43 (od 1. ledna 2016 jako D43). Tato trasa zvyšuje dopravní prostupnost České republiky, propojuje dva paralelní dálniční tahy, Praha–Brno a Hradec Králové–Olomouc, a v širším kontextu zajišťuje spojení severojižním směrem Vídeň–Vratislav. Definitní poloha trasy D43 by měla být zřejmá v roce 2020, kdy budou připraveny k aktualizaci Zásahy územního rozvoje Jihomoravského kraje, které jsou pro Územní plán města Brna nadřazenou územně plánovací dokumentací.
  • Brownfields. Tento urbanistický termín označuje nevyužívaná, nejčastěji bývalá průmyslová území. Může se jednat o jednotlivé budovy, komplexy budov, areály s budovami nebo jen plochy bez zástavby. KAM zadala a koordinovala vypracování Studie transformačního potenciálu území bývalého areálu Dřevopodniku. Výsledky studie budou využity pro metodiku analýzy současného stavu a potenciálu brownfieldů v Brně.
  • Kreativní centrum Brno. Vybudování Kreativního centra Brno v objektu bývalé Káznice na Cejlu je jedním ze strategických projektů města Brna. Objekt Káznice byl 28. listopadu 2016 prohlášen za kulturní památku, což vyvolalo potřebu prověřit možnosti a rozsah stavebních zásahů do objektu a určit limity a způsob památkové ochrany. KAM ve spolupráci s firmou SAURA zpracovala studii limitů památkové ochrany Kreativního centra Brno.