Jaké jsou typy soutěží?

Publikováno: 5.3.1990

Architektonické soutěže jsou zaměřeny na návrhy staveb jednotlivých objektů, nebo jejich menšího souboru. Soutěže urbanistické hledají řešení větších a významnějších městských celků.

Pokud pak chce zadavatel získat konkrétní návrh, který se následně po vyhlášení vítěze dopracuje, zvolí projektovou soutěž. Výsledkem soutěže ideové je naopak široký soubor návrhů, které slouží k lepšímu pochopení architektonických a urbanistických celků a vyjasnění zdejších problémů. Poté může následovat zmíněná projektová soutěž, nebo změna územního plánu či územní studie.

Jaké jsou typy soutěží?

Jak jsou vybíráni účastníci?

Do užších soutěží účastníky vybírá odborná porota na základě zaslaných portfolií, tedy přehledu jejich dřívějších prací podobného typu jako je v zadání. Teprve poté jsou vyzváni k vypracování soutěžního návrhu. Tento typ je vhodný u specifičtějších zadání, kde se dá předpokládat omezenější okruh zkušenějších architektů schopných v následujících zakázkách dopracovat celou dokumentaci.

Ještě specifičtější jsou soutěže vyzvané, kdy jsou soutěžící přímo osloveni zadavatelem ve spolupráci s odbornou porotou. Tento typ soutěží je vhodný pro náročné projekty, kde je potřeba hlubší znalost problematiky. KAM tento typ soutěže využila při hledání nové podoby Mendlova náměstí, kde bylo nutné hlouběji prověřit novou dopravní koncepci náměstí.

U otevřených soutěží není okruh účastníků nijak omezen. Je zde však větší riziko, že soutěžící stráví nad návrhem spoustu času a nebudou ohodnoceni. Cenu totiž získají zpravidla jen první tři nejlépe hodnocené návrhy. Porota může udělit odměnu návrhům, které nebyly oceněny, ale přinesly pozoruhodné dílčí podněty a řešení. Takzvané skicovné za zbylé návrhy ale získávají soutěžící jen u předchozích typů soutěží.

Soutěže objevili už staří Řekové

Architektonická soutěž není vymožeností této doby. Ve většině zemí je už více než 160 let všeobecně uznávaným modelem, jak získat skutečně kvalitní návrh stavby. Využívalo se jí dokonce již ve starověkém Řecku, stejně jako v renesanční Florencii při řešení kopule dómu Santa Maria del Fiore, při navrhování opery v Sydney, řešení vysílače na Ještědu či projektování brněnského výstaviště.

Její pravidla (v ČR je to Soutěžní řád České komory architektů) vycházejí z mezinárodně uznávaných předpisů organizací pověřených dohledem nad výkonem profese architektů (Mezinárodní rady architektů, Evropské rady architektů) a také doporučení UNESCO.

Další podrobnosti o soutěžích se dozvíte z manuálu Architektonická soutěž od České komory architektů.

Další články

Bílý dům: Bourat, či nebourat? Oč tu běží?

Bílý dům: Bourat, či nebourat? Oč tu běží?

8.7.2020

V souvislosti s tématem budoucnosti Bílého domu v Brně chceme uvést na pravou míru, že úkolem KAM není posuzovat architektonickou kvalitu ani historickou hodnotu konkrétních staveb ve městě, stejně tak ani jejich technický stav nebo ekonomickou stránku. Nemáme kulatá razítka, nejsme úředníci města a stavebních úřadů, památkáři ani historici architektury. Stejně jako pražský Institut plánování a rozvoje jsme odborná koncepční kancelář města.

09 Jaké hlavní rozvojové lokality určuje nový územní plán?

09 Jaké hlavní rozvojové lokality určuje nový územní plán?

25.6.2020

Nová čtvrť Trnitá, bývalá Zbrojovka i chytrá čtvrť Špitálka. Nový územní plán určí celkem devět hlavních rozvojových oblastí, na které se chce město v příštích letech zaměřit. Cílem je nově vymezit větší rozsah ploch pro bydlení, pracovní příležitosti i trávení volného času a pomoci s přestavbou bývalých průmyslových areálů, tedy tzv. brownfieldů, ve vnitřním i širším centru města.

Kam s dešťovou vodu ve městě? Chystáme největší studii v Česku

Kam s dešťovou vodu ve městě? Chystáme největší studii v Česku

Jak ve stávající městské zástavbě lépe hospodařit s dešťovými vodami, na to má odpovědět odborná studie, jejíž zadání připravila KAM ve spolupráci s městem. Cílem studie je prověřit vytipované lokality v pěti městských částech Bohunice, Komín, Nový Lískovec, Kohoutovice a Brno-sever. Celkem půjde o 354 hektarů, z hlediska území to bude největší studie svého druhu v Česku. Radní města ve středu 24. června schválili výběrové řízení na zpracovatele. Vypsané bude v nejbližších dnech.