3. Brněnská ozvučná deska – Plánování rozvoje Brna a hodnocení cílů a vizí

Publikováno: 23.11.2015

Ve vile Tugendhat se v pondělí 23. 11. konalo třetí setkání Brněnské ozvučné desky.

3. Brněnská ozvučná deska – Plánování rozvoje Brna a hodnocení cílů a vizí

Na programu kulatých stolů byla tentokrát dvě témata: Strategické plánování a Brněnské industriální dědictví.

Strategické plánování
Tématem diskuze bylo zhodnocení dosavadního plánování rozvoje Brna a hodnocení cílů a vizí, o jejichž naplnění dosud město usilovalo.

Klíčovým tématem těchto strategických úvah bylo zaměření cílů a vizí nejen na Brno, ale na organický celek širokého zázemí Brna, tedy na takzvanou Brněnskou metropolitní oblast. Důležité je také navázání strategických dokumentů na územní plán a rozpočet města.

„Dokud jsem nepřišel na radnici, vůbec jsem netušil, kolik cenných informací město dosud zpracovalo a na co všechno má strategické plány. Lepší komunikace a informování o těchto plánech je tak v této oblasti jedním z našich hlavních úkolů. Musíme usilovat o to, abychom místo strategií do šuplíku vytvářeli strategie, které nám opravdu pomohou město měnit a zlepšovat,“ zhodnotil primátor Petr Vokřál.

Brněnské industriální dědictví

Diskutující hledali odpovědi na otázky týkající se bývalých industriálních areálů, jejichž velká část nyní chátrá.

Z diskuze vyplynulo, že každý z industriálních areálů potřebuje specifický přístup podle své rozlohy, polohy či stavu a hodnoty dochovaných budov.

„Město musí umět pojmenovat hodnotu těchto areálů a potřebuje mít odborníky, kteří mají zkušenost s jednáním s investory a umí odhadnout jejich uvažování. Musíme se také naučit pracovat s různými typy subvencí pro investory. A nemyslím tím jen peníze. Subvencí může být například to, že město bude usilovat o umístění vlastních institucí do těchto rozvojových oblastí, což případným investorům usnadní oživení prostoru,“ nastínil náměstek brněnského primátora Martin Ander.

Podkladový materiál k jednání:

Další podklady:

Výstupy z jednání a zápisy:

Videozáznam z jednání:

Zdroj titulní fotografie: David Židlický

Text: www.brno.cz

Další články

Světová architektura v Brně: Mezinárodní soutěž na nové hlavní nádraží vyhráli nizozemští architekti Benthem Crouwel

Světová architektura v Brně: Mezinárodní soutěž na nové hlavní nádraží vyhráli nizozemští architekti Benthem Crouwel

21.7.2021

Je rozhodnuto – nové brněnské hlavní nádraží vznikne podle návrhu nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, který stojí za projektem nádraží v Rotterdamu nebo rekonstrukcí a dostavbou nádraží v Amsterdamu. Dle vítězů se brněnské nádraží stane novou branou do města a pozitivním impulzem pro vznikající čtvrť Trnitá na nábřeží řeky Svratky. Brňané získají moderní přestupní uzel a záruku dalšího rozvoje zdejší železniční dopravy. Výběr odborné poroty, ve které zasedla architektka Eva Jiřičná nebo urbanista Peter Gero, potvrdilo v tomto týdnu vedení města Brna i Správa železnic. Kancelář architekta města Brna vystaví jako organizátor soutěže všechny návrhy včetně velkého modelu nové čtvrti v Křížové chodbě brněnské Nové radnice na konci září.

Další maraton veřejného projednávání návrhu nového územního plánu je u konce

Další maraton veřejného projednávání návrhu nového územního plánu je u konce

1.7.2021

Šestnáct městských částí, dvě akce Plán jede k vám! v kině Scala a dvoudenní veřejné projednání v areálu brněnského výstaviště… A do toho nesčetně dalších setkání i vašich dotazů směřujících nejen na nás, ale také další aktéry zapojené do tvorby a projednávání návrhu nového brněnského územního plánu.

Architekt Luboš Františák: K náměstí Míru mám osobní vztah

Architekt Luboš Františák: K náměstí Míru mám osobní vztah

22.6.2021

Náměstí lemované špalíry stromů, kolonádou podél parku Kraví hora i novým polyfunkčním domem v přízemí s obchody, službami a volnočasovým centrem. Tak by se mělo podle vítězů otevřené urbanisticko-architektonické soutěže proměnit náměstí Míru a bývalý vojenský areál v ulici Lerchova. Odborná porota vybrala na konci dubna z osmi návrhů řešení týmu brněnského architekta Luboše Františáka. Do soutěže pořádané kanceláří městského architekta se zapojil s tím, že má k místu osobní vztah. Návrhu se s kolegy věnovali intenzivně celé čtyři měsíce, které měli účastníci na jejich vypracování.