3. Brněnská ozvučná deska – Plánování rozvoje Brna a hodnocení cílů a vizí

Publikováno: 23.11.2015

Ve vile Tugendhat se v pondělí 23. 11. konalo třetí setkání Brněnské ozvučné desky.

3. Brněnská ozvučná deska – Plánování rozvoje Brna a hodnocení cílů a vizí

Na programu kulatých stolů byla tentokrát dvě témata: Strategické plánování a Brněnské industriální dědictví.

Strategické plánování
Tématem diskuze bylo zhodnocení dosavadního plánování rozvoje Brna a hodnocení cílů a vizí, o jejichž naplnění dosud město usilovalo.

Klíčovým tématem těchto strategických úvah bylo zaměření cílů a vizí nejen na Brno, ale na organický celek širokého zázemí Brna, tedy na takzvanou Brněnskou metropolitní oblast. Důležité je také navázání strategických dokumentů na územní plán a rozpočet města.

„Dokud jsem nepřišel na radnici, vůbec jsem netušil, kolik cenných informací město dosud zpracovalo a na co všechno má strategické plány. Lepší komunikace a informování o těchto plánech je tak v této oblasti jedním z našich hlavních úkolů. Musíme usilovat o to, abychom místo strategií do šuplíku vytvářeli strategie, které nám opravdu pomohou město měnit a zlepšovat,“ zhodnotil primátor Petr Vokřál.

Brněnské industriální dědictví

Diskutující hledali odpovědi na otázky týkající se bývalých industriálních areálů, jejichž velká část nyní chátrá.

Z diskuze vyplynulo, že každý z industriálních areálů potřebuje specifický přístup podle své rozlohy, polohy či stavu a hodnoty dochovaných budov.

„Město musí umět pojmenovat hodnotu těchto areálů a potřebuje mít odborníky, kteří mají zkušenost s jednáním s investory a umí odhadnout jejich uvažování. Musíme se také naučit pracovat s různými typy subvencí pro investory. A nemyslím tím jen peníze. Subvencí může být například to, že město bude usilovat o umístění vlastních institucí do těchto rozvojových oblastí, což případným investorům usnadní oživení prostoru,“ nastínil náměstek brněnského primátora Martin Ander.

Podkladový materiál k jednání:

Další podklady:

Výstupy z jednání a zápisy:

Videozáznam z jednání:

Zdroj titulní fotografie: David Židlický

Text: www.brno.cz

Další články

Kulatý stůl: Městská památková zóna III.

Kulatý stůl: Městská památková zóna III.

19.2.2021

Jak se Brno staví k vyhlášení památkové zóny na svém území? Jaký by měla mít rozsah a regulace? A jak celou věc ovlivňují pozdní zápisy do seznamů kulturních památek?

Model pro mezinárodní soutěž. Vzniká zmenšenina budoucí podoby nové čtvrti Trnitá

Model pro mezinárodní soutěž. Vzniká zmenšenina budoucí podoby nové čtvrti Trnitá

17.2.2021

Stovky budov, přes dva tisíce stromů, vlakové a tramvajové tratě i s vozy a řeka Svratka jako výrazný krajinný prvek oblasti. A to vše v měřítku 1:500. Právě připravovaný model nové čtvrti Trnitá obsáhne na dvanácti čtverečních metrech část území Brna dva kilometry dlouhou a jeden a půl kilometru širokou. Využije ho hlavně odborná porota mezinárodní soutěže na podobu nového hlavního nádraží. Přímo do modelu totiž budou soutěžní týmy vkládat navržené budovy s navazujícím veřejným prostranstvím, které tak bude možné hodnotit z nadhledu a v kontextu celého místa.

Hledání historického viaduktu bude pokračovat, první měření oblouky neodhalilo

Hledání historického viaduktu bude pokračovat, první měření oblouky neodhalilo

15.2.2021

Až deset metrů pod zem mapovala sonda část kolejiště vedle bývalého skladiště Amerika u brněnského hlavního nádraží, oblouky historického viaduktu neodhalila. Úspěšné bylo pouze doplňkové měření nad podzemními prostory skladiště, v jehož sklepení jsou klenby dosud zachovány. Průzkum iniciovaný naší kanceláří bude pokračovat v létě. Měření georadarem doplní kopané sondy a vrty. Cílem je ověřit stav a existenci železničního viaduktu z 19. století, který je ukrytý pod železničním náspem. Do budoucna se má v souvislosti s přesunem hlavního nádraží proměnit v pěší a cyklistickou promenádu spojující centrum Brna s nábřežím Svratky.