Na konci srpna nás čekala procházka za oponu největší scény střední Evropy – Janáčkova divadla. Zaměřili jsme se především na nedávnou rekonstrukci interiérů, včetně foyer a zázemí budovy. Divadlo jsme tak poznali i z druhé strany, jak ho běžný divák nevidí. Průvodci nám byli architekt Petr Hrůša, autor rekonstrukce, a správce budovy Marek Fruhvírt. Prohlídku jsme zahájili ve foyer, odkud jsme se přesunuli do zázemí pro herce i sbory. Dostali jsme se na jeviště za železnou oponu (protipožární), prošli jsme na střechu divadla s výhledem na Rooseveltovu a procházku jsme zakončili v horních patrech foyer, kde jsme také nahlédli do soukromých salónků.
Janáčkovo divadlo bylo otevřeno 2. října 1965 na urbanisticky významném místě tzv. okružní třídy, území s důležitými budovami a parky založenými po zbourání hradeb. Jeho lokace i podoba se hledaly minimálně od roku 1881 jako protiváha Německého městského divadla (dnes Mahenova). Nakonec vzešly roku 1956 z architektonické soutěže s navazujícími změnami v rámci brněnského Stavoprojektu. V průběhu 50 let se uskutečnily základní opravy, celková rekonstrukce technologií i zchátralých interiérů proběhla až v letech 2017-2019 pod vedením architekta Petra Hrůši.
Cílem rekonstrukce bylo rozvíjet kvality objektu, udržet jej v intaktní a funkčnější podobě. Zaměřila se na umělecká díla a kamenické výrobky, doplnění původního mobiliáře, zkvalitnění hygienického zázemí a zařízení pro návštěvníky, umělecké soubory i technické zaměstnance a opravu některých konstrukčních systémů (mj. střechy). Projekt řešil i výrazná témata jako slavnostní oponu, informační systém nebo detailní prvky grafiky.
Snahou architekta bylo zachovat estetiku tehdy objevovaného civilismu 60. let spočívajícího v kontrastu dnes téměř nedostupných anebo velmi drahých obkladů, zde z íránského jilmu a ořechu. Původním výtvarným kvalitám dala vyniknout obnova foyer s pozoruhodnými výtvarnými lomenicovými detaily stropu včetně osvětlení. Autorsky změněna byla naopak čelní stěna z červené švédské žuly v nízký reliéf s názvy devíti Janáčkových oper vygravírovaných do šedobílého mramoru.
– podrobnosti na Archiweb a Brněnský architektonický manuál.
Práce na přípravě projektové dokumentace přírodě blízkých protipovodňových opatření zahájily společnosti Dopravoprojekt Brno a HG partner. Konkrétně se jedná o úsek začínající v blízkosti mostu u ulice Křenová vedoucí až k pravobřežnímu náhonu nad jezem Edler u Maloměřického mostu. Podklady nezbytné pro povolení stavebního záměru by mělo město Brno získat v roce 2025.
Dubnová procházka za architekturou nás zavede do nové budovy ateliérů Katedry výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě MU. Zajímavá stavba se skládá ze tří kvádrů a výškově různých pater s terasou. Místnosti jsou koncipované jako tvůrčí laboratoře s dostatečným úložných prostorem, přiznanými konstrukčními prvky a přirozeným i umělým osvětlením potřebným k výtvarné činnosti.
Přes 107 000 budov, stromy z pasportu zeleně nebo digitální model terénu. Brno má nový kompletní 3D model, který pokrývá celé území města. A nejde jen o vymodelované budovy. U každého objektu je možné si zobrazit typ střechy nebo jeho výšky. Zkusit lze pohyb světla a stínů během dne i ročních období. Pro přehlednost pak v aplikaci dostaly stěny, střechy a komíny různé barvy.