Město Brno zveřejní návrh nového územního plánu, čeká ho společné jednání s ministerstvy nebo Jihomoravským krajem

Návrh nového územního plánu prošel od své poslední verze zásadními úpravami. Kromě toho, že reaguje na připravované a dokončené projekty přímo ve městě Brně, byl také převeden do jednotného standardu dle celostátní vyhlášky. Nejde přitom pouze o vizuální stránku územního plánu, ale také o jeho podstatu – nové je použité názvosloví, kódování nebo typy ploch. Významnou změnou je i vymezení šesti typů zón se shodným charakterem, a to pro celé zastavěné území města. Každá z nich se dále skládá z jednotlivých karet, kde jsou definovány zejména požadavky na ochranu hodnot a stabilizovaného území. V největší městské části Brno-střed tak najdeme např. vymezené historické jádro, kompaktní městskou zástavbu v okolí Veveří nebo městskou rezidenční zástavbu pro Masarykovu čtvrť.

Důležité bylo zejména zapracování pokynů schválených brněnskými zastupiteli 21. června 2022. V návrhu nového územního plánu tak byly stanoveny přísnější podmínky pro stabilizovaná území, které ještě více zdůrazňují ochranu vnitrobloků nebo zeleně na sídlištích, zpřísňují výškovou regulaci a omezují výstavbu lokálních dominant.

Dále přibyl nový typ funkční plochy pro individuální bydlení, který je specifický především pro některé městské části kolem širšího centra Brna. Dopracován byl i posudek vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, který byl doplněn o posouzení zvýšené intenzity zátěže ve stabilizovaných plochách (tzv. proces SEA).

„Od 1. ledna 2024 platí novelizovaný zákon o Státním pozemkovém úřadu, vyřešen tak byl jeden z pokynů spojený s pozemky získanými městem bezúplatně od státu. Zároveň došlo ke změně jejich zařazení do funkčních ploch, aby odpovídaly uzavřeným podmínkám převodů,“ uvádí primátorka města Brna Markéta Vaňková a dodává: „Dle pokynů byla taktéž prověřena přiměřenost změn stavebních ploch na nestavební, proto jsou desítky hektarů v návrhu, na rozdíl od toho předchozího, určeny pro bydlení nebo smíšené využití. Opakovaně byly důkladně posouzeny i připomínky městských částí z veřejného projednání, se zástupci každé z nich současně proběhla vždy minimálně dvě setkání.“

Návrh nového územního plánu zpracovala Kancelář architekta města Brna (zpracovatel), průběžně na něm intenzivně spolupracovala s Odborem územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna (pořizovatel) i se samosprávou, a to především skrze určeného zastupitele Petra Bořeckého, který má v gesci územní plánování a rozvoj.

První jednání o návrhu nového územního plánu proběhne 7. března na tzv. společném jednání, které je určeno pro necelou dvacítku dotčených orgánů, mezi které spadají česká ministerstva, odbory brněnského magistrátu nebo Krajský úřad Jihomoravského kraje. Veřejnost může uplatnit písemné připomínky. Jednání se zároveň zúčastní zpracovatel, pořizovatel i určený zastupitel.

„Konkrétní požadavky dotčených orgánů bude dle zákona nutno vypořádat, následovat budou úpravy návrhu, zveřejnění upravené verze a veřejné projednání, které je na rozdíl od společného jednání určeno primárně pro veřejnost. To je plánováno uspořádat během letních měsíců tohoto roku. Po vypořádání námitek a připomínek veřejnosti bude územní plán schvalovat Zastupitelstvo města Brna,“ říká Petr Bořecký, radní s gescí územního plánování a rozvoje.

Nejzazší termín pro vydání nového územního plánu je polovina roku 2025. Veškeré podrobnější informace i termíny budou ze strany pořizovatele postupně doplňovány a upřesňovány na internetových stránkách upmb.brno.cz.

Brno má nejstarší územní plán v Česku. Dokument z roku 1994 platí už skoro 30 let, v řadě ohledů proto nevyhovuje současné situaci a nereaguje na potřeby lidí. Problémy vyplývající z toho v každodenním životě pociťujeme všichni – nejvíce v dopravě a bydlení. Plochy určené pro bydlení jsou v současném územním plánu z velké části vyčerpané a nové zástavbě brání další komplikace, například neexistující protipovodňová opatření nebo napojení na dopravní a inženýrskou infrastrukturu. Opuštěné tovární areály v centru města, stejně jako bývalá zemědělská družstva v okrajovějších městských částech, nemohou být ze stejného důvodu rozvíjeny a dále zvyšují tlak na novou výstavbu za městem.