Významné ženy v architektuře

Alena Šrámková, první dáma české architektury

Narodila se v Praze v roce 1929. Vystudovala Vysokou školu technickou v Bratislavě a pražskou Akademii výtvarných umění v ateliéru Jaroslava Fragnera. Nyní vede Ale Šrámková svůj vlastní architektonický ateliér. Od 70. let minulého století zrealizovala řadu zajímavých projektů, mezi nejznámější z nich patří postmoderní budova ČKD v Praze na Můstku, odbavovací hala Hlavního nádraží nebo také Fakulta architektury ČVUT v Praze.

Dům nesmí člověka lekat, šokovat a měl by ho ovlivnit

Alena Šrámková se řadí mezi představitele takzvané české přísnosti se svým sklonem k minimalistickým tendencím. Sídlo ČKD na Václavském náměstí (1983), které Šrámková navrhla společně s manželem Janem, reagovalo na tehdejší dění v zahraniční architektuře a budova se stala jakýmsi symbolem oblevy.

Budova ČKD na Můstku sloužila do konce 90. let, Šrámková se posléze podílela i na rekonstrukci chráněného objektu, ve kterém nyní najdeme obchodní dům s oděvy.

Mezi její další práce, kromě pražské nádražní haly (1977), patří kulturní centrum Lužiny (s Ladislavem Lábusem), drobná věž pro vědeckého pracovníka na Košíku, meteorologická stanice Šerák, Hypobanka na náměstí Republiky, lávka v  Holešovicích, dům s pečovatelskou službou v Horažďovicích, nový Tyršův most v  Přerově, sladovna v Olomouci. V roce 2011 pak dala novou podobu Fakultě architektury ČVUT v Praze, na kterou v roce 2004 vyhrála architektonickou soutěž.

Nyní předává svoje zkušenosti dál

Alena Šrámková od roku 1991 vyučuje jako pedagog na Českém vysokém učení technickém v Praze, jako profesorka pak působí od roku 1999. Šrámková byla první předsedkyní rady Obce architektů po roce 1989 a organizace jí v roce 1994 udělila Cenu osobnosti české architektury.

Ocenění za svou práci dostala architektka hned několik. V roce 2008 obdržela medaili Za zásluhy a Poctu České komory architektů za rok 2007 za svůj přínos moderní české architektuře. V roce 2010 dostala Státní cenu za architekturu.

Eva Jiřičná, žena, které byl udělen Řád Britského impéria

Architektka českého původu, která se narodila v roce 1939 ve Zlíně. Více než 45 let ovšem žije a pracuje v Londýně, kde v roce 1984 založila vlastní ateliér – Eva Jiricna Architects Limited. V roce 1999 spolu s Petrem Vágnerem založila v Praze ateliér AI – DESIGN. Oba ateliéry poskytují komplexní služby, včetně návrhů nových veřejných i soukromých budov a veřejných prostor, mostů, rekonstrukcí, kompletních návrhů interiérů, výstav, nábytku i dalších unikátních předmětů. Oba ateliéry se podílejí na řadě staveb prestižních firem.

Sklo, ocel a kámen

Design v pojetí Evy Jiřičné a jejích spolupracovníků se vyznačuje lehkostí, prosvětleností a respektem k materiálu. Ke klientům ateliérů patří firmy a instituce zvučných jmen z celého světa, například Amec plc, Selfridges, Harrods, Boodle & Dunthorne, Pražský Hrad, Royal Academy of Arts, Karel Schwarzenberg, Victoria and Albert Museum, Sekyra Group, British Council, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Město Zlín a další.

Mezinárodní ocenění za design a práce, která pravidelně oblétne celý svět v časopisech a knihách

Eva Jiřičná si vysloužila ocenění i za osobní přístup v oblasti architektury a designu – byl jí udělen titul Královský průmyslový designer, Řád Britského impéria za design, byla zvolena členkou Královské akademie umění a uvedena do Americké síně slávy.

V roce 2003 byla zvolena předsedkyní Architectural Association v Londýně. Pracuje v mezinárodních porotách architektonických soutěží a intenzivně přednáší o své práci po celém světě.

Věra Machoninová, brutalismus, který nelze přehlédnout

Česká architektka, která se narodila v roce 1928 ve Strakonicích. Po absolvování vysoké školy nastoupila do Státního projektového ústavu v Praze. Věra Machoninová pracovala se svým manželem už od začátku své kariéry. Oba manželé zasáhli do architektury minulého století velmi výrazně.

V roce 1956 získala společně s manželem první cenu ve veřejné architektonické soutěži na Dům kultury v Jihlavě. Nedlouho po dokončení zakázky vyhráli ve veřejné architektonické soutěži na areál Mezinárodního hotelu a festivalového kina v Karlových Varech. Tento nevšední hotel, který se v letošním roce dočká rekonstrukce, byl dokončen v roce 1977.

Posledních výjimečná realizace české architektury konce šedesátých let

Věra Machoninová po roce 1967 založila se svým mužem Architektonický ateliér Alfa. Spolu s manželem získali první cenu ve veřejné architektonické soutěži na realizaci budovy na Náměstí Republiky – Obchodní dům Kotva.

Budova stojí na sloupech se šikmými vzpěrami, vlastně verzi železobetonových hřibovitých sloupů, užívaných za stejným účelem pro průmyslové stavby od počátku století. Charakteristický postup šedesátých let, sestavování půdorysu ze samonosných geometrických modulů (oblíbený například japonskými metabolisty), umožnil vyplnit složitý tvar pozemku a zároveň obrovskou hmotu stavby rozčlenit, přiblížit měřítku původní zástavby. Tak vznikla včelí plástev Kotvy z hexagonálních modulů s litými betonovými stropy, uzavřených termálními skly v tombakových rámech a plochami profilovaného hliníkového plechu. V roce 1975 byl ten monumentální obchodní dům slavnostně otevřen, ovšem bez účasti autorů.

Politický režim zastavil její tvorbu

Do práce manželů Machoninových zasáhl režim a do roku 1989 neměli možnost zúčastnit se soutěží ani publikovat. Po zrušení jejich ateliéru pracovala Věra Machoninová v Projektovém ústavu pro výstavbu hl. m. Prahy převážně na rozpracovaných projektech a prováděla autorský dozor na probíhajících stavbách.

Změna politických poměrů po listopadu 1989 přinesla novou naději, která byla poznamenaná smrtí Věřina manžela Vladimíra Machonina.

Po manželově smrti Věra Machoninová založila vlastní architektonickou kancelář (1991) Ateliér Alfa. Nadcházející roky přinesly Věře Machoninové nové první ceny: ve veřejné architektonicko-urbanistické soutěži na centrální náměstí města Štětí (1996), jehož byla realizována pouze menší část, a ve veřejné architektonicko-urbanistické soutěži na centrum města Jablonec nad Nisou (1999).

Zdroj textu v celém článku: archiweb.cz