Seriál KAM nádraží
Kancelář architekta města připravila několik zajímavých a důležitých bodů, které postupně představí jednotlivé kroky a témata související s modernizací železničního uzlu Brno.
Postupně budeme informace doplňovat tak, aby na sebe navazovaly a daly vám ucelený pohled na tuto složitou problematiku. Našim cílem je seznámit co nejvíce Brňanů s obsahem Studie proveditelnosti a výsledky rozhodnutí o poloze nádraží.
Sledujte naše příspěvky i na sociálních sítích a pod #kamnadrazi.
09d KAM NÁDRAŽÍ? – Zajímavosti – Železniční spojka
Mezi stávajícím hlavním nádražím (tzv. horní) a dolním nádražím vedla železniční spojka podél ulice Plotní, a to od roku 1870 až přibližně do roku 1970. Velká část jejího náspu byla zrušena až se stavbou obchodního centra Vaňkovka (do té doby sloužila jako pěší stezka na autobusové nádraží Zvonařka). Dodnes je patrná opěra původního mostu přes Zvonařku (v jeho ose je nyní pěší lávka) se zbytkem náspu a také rozšíření 4. nástupiště jako torza původní spojky.
Až do roku 1967 se po tramvajové síti rozvážely nákladní železniční vozy, např. do Pivovaru Starobrno. V jejich čele bývala mj. známá parní lokomotiva Caroline. Do roku 1956 se ze železnice na tramvaj přejíždělo u dnešního 5. nástupiště hlavního nádraží, poté již jen v Černovicích.
09c KAM NÁDRAŽÍ? – Zajímavosti – Pošta a americký nálet
Nádražní pošta Bohuslava Fuchse z let 1937-38 byla původně navržena tak, aby se dala přesunout společně s brněnským nádražím. Budova pošty je nesena lehkou ocelovou konstrukcí, která umožňuje variabilitu vnitřních příček i snadné přemístění celé stavby. Podívejte se zde.
Pravou věž nádražní budovy zdemoloval americký nálet v roce 1944 (na celé nádraží spadlo celkem 10 bomb, na nádražní budovu tři) více zde.
Fotografie: Bam.brno.cz
09b KAM NÁDRAŽÍ? – Zajímavosti – Dvě nádraží
Původní nádraží z roku 1838, vystavěné pro trať od Vídně, bylo koncové – hlavové, a nádražní budova byla postavena kolmo na koleje. V roce 1849, při stavbě tratě do České Třebové, byla vybudována dvojice navazujících nádraží (jihozápadní část – severní nádraží patřící Severní dráze císaře Ferdinanda, severovýchodní část – státní nádraží patřící Společnosti státní dráhy), proto je také tvar nádražní budovy dodnes tvořen dvěma křídly. I po zestátnění severní i (zprivatizované) státní dráhy v roce 1909 nadále patřily obě části nádraží pod různá ředitelství, obě stanice byly organizačně sloučeny až v roce 1919 a oba přístroje zabezpečovacího zařízení byly provázány teprve v roce 1923.
09a KAM NÁDRAŽÍ? – Zajímavosti – První železniční nehoda
První železniční nehoda na území Rakousko-Uherské monarchie (a zřejmě první železniční nehoda vůbec) se stala 7. 7. 1839 při zahajovací jízdě z Vídně do Brna – první vlak do Brna ale dorazil již 11. 11. 1838, což byla první jízda parního vlaku na území ČR.
Nehody se břeclavské trati nevyhýbaly ani později – k nejhorší nehodě došlo 24. 12. (!) 1953, kdy vlivem opilosti strojvedoucího a topiče narazil rychlík do osobního vlaku stojícího před stanicí Šakvice. Za nehodu, která měla za následek 106 mrtvých, byl odsouzen i vlakvedoucí rychlíku, který podle tehdejších předpisů měl ze svého vagónu rovněž sledovat návěsti a v případě nutnosti měl strhnout záchrannou brzdu.
08b KAM NÁDRAŽÍ? – VARIANTA B – PETROV
Počítá s modernizací současného hlavního nádraží a jeho rozšířením do oblasti Nových Sadů a tzv. Malé Ameriky. Osobní tratě jsou zachovány ve stávající trase. Nové nádraží pro vysokorychlostní vlaky je podzemní v oblasti Malé Ameriky. Zaústění vysokorychlostní trati od Prahy se předpokládá od západu soustavou tunelů pod historickým centrem města, Kraví horou, oborou Holedná a Podkomorskými lesy.
Nákladní vlaky využívají stávající průtah přes dolní nádraží.
Varianta Petrov má ve Studii proveditelnosti 6 podvariant lišících se zaústěním tratí od Přerova a od Veselí nad Moravou – od letiště do Komárova buď přímo, nebo stávající trasou, nebo kombinací obou. Samotné hlavní nádraží má dále 2 podvarianty s různou křivostí kolejí.
08a KAM NÁDRAŽÍ? – VARIANTA A – ŘEKA
Počítá s novým nadzemním nádražím (úroveň +1) v poloze stávající stanice Dolní nádraží, podél ulice Rosické. Osobní, vysokorychlostní a nákladní tratě jsou sjednoceny do jednoho železničního koridoru. Zaústění vysokorychlostní trati od Prahy se předpokládá z jihovýchodu podél dálnice D1. Stávající hlavní nádraží a trať přes něj je zrušena.
Zaústění modernizované trati Brno – Přerov je do stanice Brno-Slatina řešeno pomocí novostavby dvoukolejné trati podél letiště Brno-Tuřany s případnou zastávkou k obsluze letiště.
Varianta Řeka má ve Studii proveditelnosti 4 podvarianty lišící se jednak zapojením tratě od Chrlic a jednak uspořádáním výjezdu směr Střelice a Břeclav.
07 KAM NÁDRAŽÍ? – ZKRATKY
ŽUB – železniční uzel Brno (hlavní nádraží, nádraží/zastávka/tratě Židenice, Černovice, Horní Heršpice, Slatina)
SP – Studie proveditelnosti
SŽDC – Správa železniční dopravní cesty
BEZ PROJEKTU – nádraží v současné poloze (také označováno jako nulová varianta)
PETROV – nádraží v poloze pod Petrovem
ŘEKA – nádraží v poloze dnešního dolního nádraží (tzv. Rosického nádraží)
EIA – vyhodnocení vlivů na životní prostředí (z anglického Environmental impact assessment)
TEN-T trať – Transevropská dopravní síť je síť silničních a železničních koridorů, mezinárodních letišť a vodních cest v Evropské unii
06 KAM NÁDRAŽÍ? – STUDIE PROVEDITELNOSTI
V roce 2015 vláda ČR souhlasila se zpracováním Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno. Objednatelem se stala Správa železniční dopravní cesty. Studie proveditelnosti měla za úkol vyhodnocení nákladů a přínosů variant „A – Řeka“ a „B – Petrov“ (obě varianty obsahují podvarianty – A, Aa, Ab, Ac, B1, B1a, B1b, B1c, B1d, B1f). Součástí studie je rovněž hodnocení varianty „Bez projektu“, tedy zachování stávající polohy nádraží bez jeho přestavby.
Finální verze Studie proveditelnosti měla být hotová v listopadu 2016. Její dokončení však bylo posunuto téměř o 11 měsíců, a to na 10. října 2017. Tento posun byl způsoben především dodatečnými požadavky na zpracování více variant řešení. Výsledky Studie budou jedním z podkladů pro rozhodnutí Ministerstva dopravy o výsledné variantě přestavby železničního uzlu Brno. #kamnadrazi
05 KAM NÁDRAŽÍ? – REFERENDA
V Brně se uskutečnila dvě místní referenda o poloze nádraží, první v roce 2004, druhé v roce 2016. Obě referenda byla neplatná pro nízkou účast. Vypisovatelem obou referend bylo sdružení Koalice nádraží v centru.
Otázka referenda v roce 2004:
„Souhlasíte s tím, aby město Brno v samostatné působnosti podniklo všechny kroky k modernizaci železniční stanice Brno-hlavní nádraží ve stávající poloze podél ulice Nádražní?“
Otázky referenda v roce 2016:
„Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice „Brno hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?“
„Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?“ #kamnadrazi
Graf naleznete zde.
04 KAM NÁDRAŽÍ? – SOUTĚŽE 2016
V roce 2016 získalo Brno nové návrhy pro urbanistické řešení nové městské čtvrti tzv. Jižního centra ve variantě hlavního nádraží v poloze Petrov, tak i Řeka – a to prostřednictvím následujících urbanistických studií:
„Budoucnost centra Brna“ – mezinárodní urbanistická soutěž s umístěním nádraží ve variantě PETROV. Návrhy zde.
„Budoucnost centra města Brna ve variantě přestavby železničního uzlu Brno ŘEKA“ – souběžně vypracovaná zakázka na urbanistické studie. Návrhy zde.
Soutěže nebyly a nejsou součástí Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno. #kamnadrazi
03 KAM NÁDRAŽÍ? – HISTORIE PŘESUNU
Brno o „odsunuté“ poloze nádraží rozhoduje od roku 1924. Tehdy vítězný návrh v soutěži na nový regulační plán navrhl polohu nádraží za ulicí Opuštěná. V dalších letech se plány města na polohu nádraží postupně měnily – např. na ulici Uhelnou nebo Úzkou. Kolem roku 1967 se začalo uvažovat o přesunu nádraží na místo stávajícího „Dolního nádraží“.
Plány byly přerušeny normalizací a pokračovaly znovu od roku 1985. V roce 1990-91 se sešla společná komise Českých drah, Ministerstva dopravy, nezávislých odborníků a města Brna, aby posoudila 4 polohy nádraží. Jako nejlepší variantu doporučila polohu u ulice Opuštěná, která se stala závazným podkladem pro Územní plán města Brna. V roce 2002 pak byla usnesením vlády ČR schválena přestavba železničního uzlu Brno v souladu s tímto územním plánem.
V roce 2004 a 2016 se konala referenda o poloze nádraží. V roce 2015 uložila Vláda ČR ministru dopravy zajistit zpracování Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno. Studie proveditelnosti vyhodnotila 2 varianty polohy nádraží – Řeka a Petrov.
Dokáže se Brno teď, po 94 letech, shodnout na poloze hlavního nádraží? #kamnadrazi
Prohlédněte si schéma zde.
02 KAM NÁDRAŽÍ? – PLÁN KAMu
Kancelář architekta města studuje finální verzi Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno. Studie má 1 300 stran odborného textu, včetně grafů, tabulek a výkresů. V prosinci KAM vydá dokument, který shrne a vysvětlí klíčové body Studie. Bude obsahovat také nezávislé stanovisko KAMu k poloze nádraží.
V lednu, únoru a březnu 2018 pak KAM seznámí s klíčovými body Studie odbornou, aktivní a širokou veřejnost – a to prostřednictvím sociálních sítí, médií, přednášek, kulatých stolů, výstavy, informačního centra a výjezdů do městských částí KAM jede k VÁM!.
Cílem KAMu je seznámit co nejvíce Brňanů s obsahem Studie proveditelnosti a výsledky rozhodnutí o poloze nádraží – je to rozhodující pro nalezení shody v rámci Brna, která je pro další postup klíčová. #kamnadrazi
01 KAM NÁDRAŽÍ? – KDO a KDY ROZHODNE
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) zveřejnila v říjnu 2017 finální Studii proveditelnosti železničního uzlu Brno. Ke stažení zde:https://europointbrno.cz/
Do konce ledna 2018 vydají Zastupitelstva města Brna a Jihomoravského kraje svá stanoviska k poloze nádraží /variantě železničního uzlu/. Na základě těchto stanovisek vyhotoví SŽDC posuzovací protokol, který bude spolu se Studií proveditelnosti sloužit jako podklad pro Centrální komisi Ministerstva dopravy, která vybere výslednou variantu.
Předpokládá se, že v květnu 2018 by měla vláda České republiky definitivně schválit rozhodnutí Ministerstva dopravy (zároveň tím aktualizuje stávající usnesení vlády z roku 2015).
Pro další postup, tedy pro přestavbu brněnského nádraží /železničního uzlu/, je nejlepší, aby byla stanoviska města, kraje, SŽDC a vlády shodná.#kamnadrazi
