Josef Polášek (*27. března 1899) je jedním z nejvýznamnějších představitelů brněnského funkcionalismu. V roce 2003 získal in memoriam Poctu České komory architektů s tímto zdůvodněním: „Žák Pavla Janáka z pražské Umprum a raný spolupracovník Bohuslava Fuchse na brněnském magistrátu, patří mezi nejvýznamnější brněnské a československé avantgardní architekty. Protože Polášek pocházel z chudých poměrů moravského Slovácka, zaměřil se ve své tvorbě na řešení typologických druhů staveb se sociální náplní či posláním. Realizace školních budov a městských obytných souborů pro sociálně slabé patří v dané oblasti mezi špičkové výkony nejen české, ale i evropské meziválečné architektury. Během 2. světové války Polášek také prokázal svoji statečnost, když ve vlastním domě po několik měsíců ukrýval odbojáře hledaného gestapem dr. Reichmana. Záhy po válce podlehl Polášek tuberkulóze a jeho manželka i synové později emigrovali před komunistickou totalitou do jižní Afriky.“