Chceš Josefa? Lidé mohou hlasovat o umístění sochy

Publikováno: 12.7.2018

Opravy Dominikánského náměstí jsou v plném proudu. Diskutuje se také o tom, jaká socha zde dostane své čestné místo. Bude to pomník Josefa II., nebo má město pořídit jiné dílo?

Chceš Josefa? Lidé mohou hlasovat o umístění sochy

Svůj názor mohou Brňané vyjádřit až do 31. srpna v anketě na webové stránce chcesjosefa.cz.

Hlasovat mohou také osobně v informačním centru TO JE Brno v budově Domini parku v ulici Panenská. A to po předložení občanského průkazu nebo pasu.

Myšlenku umístit sousoší Josefa II. na Dominikánském náměstí iniciovala městská část Brno-střed. Vedení města Brna poté rozhodlo o tom, že vypíše anketu pro veřejnost. Aby si lidé mohli devítimetrové sousoší na náměstí lépe představit, nechali zástupci města před Novou radnici umístit maketu, která tam bude až do začátku srpna.

Stručná historie pomníku císaře Josefa II. v Brně

Socha Josefa II. byla původně součástí devítimetrového pomníku. Jeho autorem byl brněnský sochař Antonín Brenek. Dílo bylo v roce 1892 umístěno na prostranství před Německý dům na dnešní Moravské náměstí.

Pomník tvořil okrouhlý, široce založený a zdobně stupňovitý podstavec, na jehož vrcholu byla umístěna ústřední socha císaře Josefa II. v nadživotní velikosti, provedená z bronzu. Při patě podstavce seděly po obou stranách bronzové alegorické sochy Obchodu a Tolerance.

K odstranění pomníku došlo v roce 1919, při prvním výročí vzniku Československa. Byl stržen skupinkou českých legionářů. Poškozená socha panovníka byla tajně zakopána v areálu městských jatek. Sochy Obchodu a Tolerance byly řadu let v Denisových sadech. Při rekonstrukci parku byly sochy převezeny do Lužánek, kde jsou i nyní. Původní historický podstavec byl nenávratně zničen.

Jak se socha dostala do Černovic

V roce 1947 byla socha Josefa během stavebních prací znovu objevena. K nálezu přivolaný sochař Vincenc Makovský si ji odvezl na fakultu architektury v Rybářské ulici, kde tehdy působil. Po smrti Makovského roku 1967 sochu převzal akademický sochař Miloš Axman, který ji nabídl technickému muzeu. Muzeum však nabídku odmítlo a socha tak zůstala nadále na zahradě fakulty.

O zapomenuté soše se dozvěděl hlavní architekt Ústavu národního zdraví Karel Volavý, kterému se ji podařilo v rámci rekonstrukce Psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích roku 1988 umístit do parku, kde vítá návštěvníky dodnes. Socha je nyní v majetku Ministerstva zdravotnictví ČR. Více informací o historii pomníku najdete v Internetové encyklopedii dějin Brna.

Další články

Zastupitelé schválili skupinu Jednotlivých změn ÚPmB, v platnost vstoupí během srpna

Zastupitelé schválili skupinu Jednotlivých změn ÚPmB, v platnost vstoupí během srpna

25.6.2024

Na první pohled spousta maličkostí v mapě Brna, v realitě 106 důležitých změn stávajícího územního plánu. Tento strategický dokument je totiž potřeba pravidelně aktualizovat. Změny minulý týden schválili brněnští zastupitelé a v platnost vstoupí s největší pravděpodobností na začátku srpna. Zpracovat dokumentaci tzv. „Skupiny B.I“ dostala za úkol Kancelář architekta města Brna. Pořizovatelem byl Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna. Zároveň došlo ke schválení i dalších změn stávajícího územního plánu. Vše je dostupné na portálu územního plánování upmb.brno.cz.

Přes 360 žáků vstoupilo do světa architektury

Přes 360 žáků vstoupilo do světa architektury

20.6.2024

Třináct brněnských škol a ještě více tříd. Přes 360 dětí. Konzultace s desítkou pedagogů. Takový byl první první ročník našeho programu VSTUP! do světa architektury určeného pro brněnské základní školy.

Setkání s veřejností: Okolí Ponávky z Králova Pole do Řečkovic

Setkání s veřejností: Okolí Ponávky z Králova Pole do Řečkovic

3.6.2024

Rozsáhlé území v okolí říčky Ponávky mezi Řečkovicemi a Královým Polem využívají každý den tisíce lidí. Nábřeží i okolní louky a lesy slouží k výletům, sportu, procházkám s dětmi, zahrádkaření, piknikům a zasahují do něj také oblasti bydlení, dopravy i průmyslu. Část Zamilovaného hájku, kterým Ponávka protéká, je dokonce retenční nádrží zadržující vodu v případě přívalových dešťů. Ani tím výčet různorodých využití oblasti nekončí. Lokalita zároveň přes veškeré činnosti v ní probíhající postrádá koncepci urbanisticko-krajinářského řešení – tedy dlouhodobý plán, jak by se měla rozvíjet a proměňovat.