Jaký je smysl územního plánu?

Publikováno: 16.6.2020

Kancelář architekta města Brna považuje za nut­né reagovat na článek JUDr. Závod­ského Soused „hampejzník“, aneb námitkujte návrh územního plánu (Zpravodaj městské části Brno-střed, č. 6). V článku se objevují neprav­divé informace očividně plynoucí z hlubokého nepochopení účelu a smyslu územního plánu, projekční činnosti i povolovacích procesů při výstavbě.

Jaký je smysl územního plánu?

Každý územní plán jakéhokoli sídla obecně řeče­no vybalancovává dvě protichůdné tendence. Tou první je ochrana všeho z celoměstského i regio­nálního pohledu cenného v území. Tou druhou je plán rozvoje města a rozvoj jeho infrastruktury opět z celoměstského i regionálního pohledu. Územní plán je tedy zjednodušeně řečeno dohoda mezi občany města, jeho samosprávami a státní sprá­vou, dohoda mezi zájmy veřejnými a soukromý­mi, dohoda o rozvoji a ochraně.

Územní plán je dokument, který chápe město jako jeden celek, organismus, jehož části se vzájemně ovlivňují, a to včetně návaznosti na své okolí. Měs­to je z hlediska územního plánu vnímáno jako území složené z mozaiky ploch různého využití a různých kapacit. Tato mozaika je propojena dopravní a tech­nickou infrastrukturou opět o různých kapacitách. Jednotlivé plochy jsou spolu s infrastrukturou na­vzájem závislé a tvoří jeden nedělitelný celek.

Územní plán tedy říká, jaký objem zástavby umožní stávající infrastruktura, aby vše dohroma­dy fungovalo, anebo naopak, jaká infrastruktura se musí vybudovat, aby mohly být další plochy za­stavěny. Nad tím vším leží obecně sdílené hodnoty a vize, které se město zavázalo ctít a chránit, nebo které musí chránit ze zákona. Ochrana těchto hod­not jako první omezuje rozvoj města, zastavitelnost jednotlivých ploch i rozvoj infrastruktury.

Územní plán pracuje s měřítkem celého měs­ta, nikoli s měřítkem sousedovy zahrady, jak by si přál JUDr. Závodský. „Obecnost“ územního plánu není rizikem, ale naopak jeho zásadní vlastnos­tí, bez které by nedával smysl a byl nefunkční. Územní plán nepracuje s měřítkem sousedovy za­hrady i jiných menších ploch a prvků také z toho důvodu, že jejich ochrana je zajištěna městskými a státními institucemi, jejichž nástroji jsou zákony, vyhlášky, oborové normy, standardy a jiné speciali­zované dokumenty. Tato legislativa není „měkká“, jak tvrdí JUDr. Závodský, ale naopak tak přísná a slo­žitá, že mnoho stavebních pozemků činí nezasta­vitelnými a mnoho smysluplných řešení a projektů nerealizovatelnými.

Z černých snů JUDr. Závodského o zaplavení Kraví hory „nafukovačkami“, o nevěstinci v soused­ním domě, o obchodech s parkováním v obytné čtvrti a o zástavbě proluk v centru města lze usu­zovat, že územní plán by toto všechno měl regu­lovat. Takový územní plán by byl nejen nerealizo­vatelný a nesmyslný, ale zdvojnásobením ochrany řešené jinou legislativou by zdvojnásobil povolo­vací proces každé stavby. Byl by totalitní. Územní plán nemá a nesmí být regulací všeho, nemůže totiž vědět, jaké záměry se objeví za rok, za dva, jak se změní životní prostředí, kam dospěje vý­voj techniky, co vše si může vymyslet soused na své zahradě. Každý plán je vize toho, jak chceme v budoucnu postupovat, a je složen jen z těch věcí, které lze naplánovat nebo očekávat. Kdyby plán měl vzít v potaz veškeré extrémní situace a „kre­ativní výklady“, které mohou nastat, v důsledku by říkal: nedělejte nic. Nebyl by plánem, ale stavební uzávěrou, stopkou pro rozvoj města.

Slovy JUDr. Závodského neváhejte a zajímejte se. Ale hlavně studujte a ověřujte si, zdali je územní plán opravdu plný „zrad a skrček“, nebo jde o řeše­ní, které je zdůvodněné a rozumné. Nenechte se zastrašit. Ptejte se, diskutujte, vznášejte námit­ky i připomínky. Buďte informovanými oponenty schopnými přispět k lepší dohodě o budoucnosti města, neboť toto je i náš cíl.

Ing. arch. David Zajíček, Kancelář architekta města Brna

Znění původního článku JUDr. Závodského naleznete zde (Zpravodaj městské části Brno-střed, č. 6).

Další články

Kulatý stůl: Městská památková zóna II.

Kulatý stůl: Městská památková zóna II.

25.1.2021

O brněnské památkové zóně, tentokrát mimo jiné s primátorkou Markétou Vaňkovou a brněnskými architekty. Diskutovat budeme nad rozsahem městské památkové zóny v Brně a cíli jejího rozšiřování. Je lepší plošná ochrana, nebo zápis konkrétních památek? A jaké jsou argumenty pro a proti? Dívejte se s námi v pondělí 1. února na našich sociálních sítích.

Kámen z Vysočiny i Jeseníků. Vybíráme novou dlažbu pro Českou a okolní ulice

Kámen z Vysočiny i Jeseníků. Vybíráme novou dlažbu pro Českou a okolní ulice

21.1.2021

Kvalitní, funkční a trvanlivá kamenná dlažba v ulicích Česká, Solniční a Veselá. A zároveň proměna náměstíčka v místě setkání všech tří ulic do podoby pohodlného a atraktivního veřejného prostoru pro všechny Brňany. Takové jsou hlavní cíle koordinace několika stavebních akcí, na které pracuje naše kancelář. Po zpracování koordinační studie jsme letošní rok zahájili výběrem jednotlivých druhů kamenných dlaždic, které budou součástí zdejších povrchů. Řešení České i jejího okolí tak bude odpovídat významu ulice, vytvoří nová pobytová místa a naváže na už proměněné části historického jádra města. Stavební akce jsou rozděleny do tří etap a potrvají několik let.

Připravujeme zadání soutěže na budoucí podobu hlavního vstupu Ústředního hřbitova

Připravujeme zadání soutěže na budoucí podobu hlavního vstupu Ústředního hřbitova

20.1.2021

Proměna širšího areálu hlavního vchodu Ústředního hřbitova u ulice Vídeňská je hlavním cílem architektonicko-urbanistické soutěže. Její přípravou dnes byla na zasedání Rady města Brna pověřena naše kancelář, následovat bude práce na podmínkách soutěže. Samotné vyhlášení je směřováno na polovinu dubna letošního roku. Kromě vchodu a blízkých zastávek MHD se týmy architektů a urbanistů ve svých návrzích zaměří také na výstavbu provozních budov, objekt květinářství nebo kamenický obchod.