Jaký je smysl územního plánu?

Publikováno: 16.6.2020

Kancelář architekta města Brna považuje za nut­né reagovat na článek JUDr. Závod­ského Soused „hampejzník“, aneb námitkujte návrh územního plánu (Zpravodaj městské části Brno-střed, č. 6). V článku se objevují neprav­divé informace očividně plynoucí z hlubokého nepochopení účelu a smyslu územního plánu, projekční činnosti i povolovacích procesů při výstavbě.

Jaký je smysl územního plánu?

Každý územní plán jakéhokoli sídla obecně řeče­no vybalancovává dvě protichůdné tendence. Tou první je ochrana všeho z celoměstského i regio­nálního pohledu cenného v území. Tou druhou je plán rozvoje města a rozvoj jeho infrastruktury opět z celoměstského i regionálního pohledu. Územní plán je tedy zjednodušeně řečeno dohoda mezi občany města, jeho samosprávami a státní sprá­vou, dohoda mezi zájmy veřejnými a soukromý­mi, dohoda o rozvoji a ochraně.

Územní plán je dokument, který chápe město jako jeden celek, organismus, jehož části se vzájemně ovlivňují, a to včetně návaznosti na své okolí. Měs­to je z hlediska územního plánu vnímáno jako území složené z mozaiky ploch různého využití a různých kapacit. Tato mozaika je propojena dopravní a tech­nickou infrastrukturou opět o různých kapacitách. Jednotlivé plochy jsou spolu s infrastrukturou na­vzájem závislé a tvoří jeden nedělitelný celek.

Územní plán tedy říká, jaký objem zástavby umožní stávající infrastruktura, aby vše dohroma­dy fungovalo, anebo naopak, jaká infrastruktura se musí vybudovat, aby mohly být další plochy za­stavěny. Nad tím vším leží obecně sdílené hodnoty a vize, které se město zavázalo ctít a chránit, nebo které musí chránit ze zákona. Ochrana těchto hod­not jako první omezuje rozvoj města, zastavitelnost jednotlivých ploch i rozvoj infrastruktury.

Územní plán pracuje s měřítkem celého měs­ta, nikoli s měřítkem sousedovy zahrady, jak by si přál JUDr. Závodský. „Obecnost“ územního plánu není rizikem, ale naopak jeho zásadní vlastnos­tí, bez které by nedával smysl a byl nefunkční. Územní plán nepracuje s měřítkem sousedovy za­hrady i jiných menších ploch a prvků také z toho důvodu, že jejich ochrana je zajištěna městskými a státními institucemi, jejichž nástroji jsou zákony, vyhlášky, oborové normy, standardy a jiné speciali­zované dokumenty. Tato legislativa není „měkká“, jak tvrdí JUDr. Závodský, ale naopak tak přísná a slo­žitá, že mnoho stavebních pozemků činí nezasta­vitelnými a mnoho smysluplných řešení a projektů nerealizovatelnými.

Z černých snů JUDr. Závodského o zaplavení Kraví hory „nafukovačkami“, o nevěstinci v soused­ním domě, o obchodech s parkováním v obytné čtvrti a o zástavbě proluk v centru města lze usu­zovat, že územní plán by toto všechno měl regu­lovat. Takový územní plán by byl nejen nerealizo­vatelný a nesmyslný, ale zdvojnásobením ochrany řešené jinou legislativou by zdvojnásobil povolo­vací proces každé stavby. Byl by totalitní. Územní plán nemá a nesmí být regulací všeho, nemůže totiž vědět, jaké záměry se objeví za rok, za dva, jak se změní životní prostředí, kam dospěje vý­voj techniky, co vše si může vymyslet soused na své zahradě. Každý plán je vize toho, jak chceme v budoucnu postupovat, a je složen jen z těch věcí, které lze naplánovat nebo očekávat. Kdyby plán měl vzít v potaz veškeré extrémní situace a „kre­ativní výklady“, které mohou nastat, v důsledku by říkal: nedělejte nic. Nebyl by plánem, ale stavební uzávěrou, stopkou pro rozvoj města.

Slovy JUDr. Závodského neváhejte a zajímejte se. Ale hlavně studujte a ověřujte si, zdali je územní plán opravdu plný „zrad a skrček“, nebo jde o řeše­ní, které je zdůvodněné a rozumné. Nenechte se zastrašit. Ptejte se, diskutujte, vznášejte námit­ky i připomínky. Buďte informovanými oponenty schopnými přispět k lepší dohodě o budoucnosti města, neboť toto je i náš cíl.

Ing. arch. David Zajíček, Kancelář architekta města Brna

Znění původního článku JUDr. Závodského naleznete zde (Zpravodaj městské části Brno-střed, č. 6).

Další články

99 dní aneb V hlavní roli nový územní plán

99 dní aneb V hlavní roli nový územní plán

9.7.2020

Celkem devětadevadesát dní měli Brňané na seznámení se s návrhem nového územního plánu a jeho připomínkování. Za tu dobu jsme v KAM zodpověděli přes tisíc dotazů veřejnosti, rozdali dva tisíce tištěných průvodců a třikrát prezentovali návrh v živém vysílání, zorganizovali jsme čtyři velká setkání Plán jede k vám a navštívili zastupitelstva deseti městských částí, prezentovali jsme návrh starostům, odborům magistrátu i zastupitelským klubům, odborné veřejnosti i dalším zájmovým skupinám. Maraton zakončila dvě veřejná projednání na brněnském výstavišti. Oddych nás ale nečeká. Máme necelý rok na vypořádání všech připomínek a námitek do dalšího veřejného projednání v květnu 2021.

Bílý dům: Bourat, či nebourat? Oč tu běží?

Bílý dům: Bourat, či nebourat? Oč tu běží?

8.7.2020

V souvislosti s tématem budoucnosti Bílého domu v Brně chceme uvést na pravou míru, že úkolem KAM není posuzovat architektonickou kvalitu ani historickou hodnotu konkrétních staveb ve městě, stejně tak ani jejich technický stav nebo ekonomickou stránku. Nemáme kulatá razítka, nejsme úředníci města a stavebních úřadů, památkáři ani historici architektury. Stejně jako pražský Institut plánování a rozvoje jsme odborná koncepční kancelář města.

09 Jaké hlavní rozvojové lokality určuje nový územní plán?

09 Jaké hlavní rozvojové lokality určuje nový územní plán?

25.6.2020

Nová čtvrť Trnitá, bývalá Zbrojovka i chytrá čtvrť Špitálka. Nový územní plán určí celkem devět hlavních rozvojových oblastí, na které se chce město v příštích letech zaměřit. Cílem je nově vymezit větší rozsah ploch pro bydlení, pracovní příležitosti i trávení volného času a pomoci s přestavbou bývalých průmyslových areálů, tedy tzv. brownfieldů, ve vnitřním i širším centru města.