Jaký je smysl územního plánu?

Každý územní plán jakéhokoli sídla obecně řeče­no vybalancovává dvě protichůdné tendence. Tou první je ochrana všeho z celoměstského i regio­nálního pohledu cenného v území. Tou druhou je plán rozvoje města a rozvoj jeho infrastruktury opět z celoměstského i regionálního pohledu. Územní plán je tedy zjednodušeně řečeno dohoda mezi občany města, jeho samosprávami a státní sprá­vou, dohoda mezi zájmy veřejnými a soukromý­mi, dohoda o rozvoji a ochraně.

Územní plán je dokument, který chápe město jako jeden celek, organismus, jehož části se vzájemně ovlivňují, a to včetně návaznosti na své okolí. Měs­to je z hlediska územního plánu vnímáno jako území složené z mozaiky ploch různého využití a různých kapacit. Tato mozaika je propojena dopravní a tech­nickou infrastrukturou opět o různých kapacitách. Jednotlivé plochy jsou spolu s infrastrukturou na­vzájem závislé a tvoří jeden nedělitelný celek.

Územní plán tedy říká, jaký objem zástavby umožní stávající infrastruktura, aby vše dohroma­dy fungovalo, anebo naopak, jaká infrastruktura se musí vybudovat, aby mohly být další plochy za­stavěny. Nad tím vším leží obecně sdílené hodnoty a vize, které se město zavázalo ctít a chránit, nebo které musí chránit ze zákona. Ochrana těchto hod­not jako první omezuje rozvoj města, zastavitelnost jednotlivých ploch i rozvoj infrastruktury.

Územní plán pracuje s měřítkem celého měs­ta, nikoli s měřítkem sousedovy zahrady, jak by si přál JUDr. Závodský. „Obecnost“ územního plánu není rizikem, ale naopak jeho zásadní vlastnos­tí, bez které by nedával smysl a byl nefunkční. Územní plán nepracuje s měřítkem sousedovy za­hrady i jiných menších ploch a prvků také z toho důvodu, že jejich ochrana je zajištěna městskými a státními institucemi, jejichž nástroji jsou zákony, vyhlášky, oborové normy, standardy a jiné speciali­zované dokumenty. Tato legislativa není „měkká“, jak tvrdí JUDr. Závodský, ale naopak tak přísná a slo­žitá, že mnoho stavebních pozemků činí nezasta­vitelnými a mnoho smysluplných řešení a projektů nerealizovatelnými.

Z černých snů JUDr. Závodského o zaplavení Kraví hory „nafukovačkami“, o nevěstinci v soused­ním domě, o obchodech s parkováním v obytné čtvrti a o zástavbě proluk v centru města lze usu­zovat, že územní plán by toto všechno měl regu­lovat. Takový územní plán by byl nejen nerealizo­vatelný a nesmyslný, ale zdvojnásobením ochrany řešené jinou legislativou by zdvojnásobil povolo­vací proces každé stavby. Byl by totalitní. Územní plán nemá a nesmí být regulací všeho, nemůže totiž vědět, jaké záměry se objeví za rok, za dva, jak se změní životní prostředí, kam dospěje vý­voj techniky, co vše si může vymyslet soused na své zahradě. Každý plán je vize toho, jak chceme v budoucnu postupovat, a je složen jen z těch věcí, které lze naplánovat nebo očekávat. Kdyby plán měl vzít v potaz veškeré extrémní situace a „kre­ativní výklady“, které mohou nastat, v důsledku by říkal: nedělejte nic. Nebyl by plánem, ale stavební uzávěrou, stopkou pro rozvoj města.

Slovy JUDr. Závodského neváhejte a zajímejte se. Ale hlavně studujte a ověřujte si, zdali je územní plán opravdu plný „zrad a skrček“, nebo jde o řeše­ní, které je zdůvodněné a rozumné. Nenechte se zastrašit. Ptejte se, diskutujte, vznášejte námit­ky i připomínky. Buďte informovanými oponenty schopnými přispět k lepší dohodě o budoucnosti města, neboť toto je i náš cíl.

Ing. arch. David Zajíček, Kancelář architekta města Brna

Znění původního článku JUDr. Závodského naleznete zde (Zpravodaj městské části Brno-střed, č. 6).