Kam s dešťovou vodu ve městě? Chystáme největší studii v Česku
Jak ve stávající městské zástavbě lépe hospodařit s dešťovými vodami, na to má odpovědět odborná studie, jejíž zadání připravila KAM ve spolupráci s městem. Cílem studie je prověřit vytipované lokality v pěti městských částech Bohunice, Komín, Nový Lískovec, Kohoutovice a Brno-sever. Celkem půjde o 354 hektarů, z hlediska území to bude největší studie svého druhu v Česku. Radní města ve středu 24. června schválili výběrové řízení na zpracovatele. Vypsané bude v nejbližších dnech.
Úkolem studie adaptačních opatření na využití srážkových vod je navrhnout řešení pro objekty a plochy ve vlastnictví města, jako jsou silnice, parkoviště, chodníky, nemovitosti nebo celé areály. Společně s KAM na přípravě zadání podílel také brněnský Odbor vodního a lesního hospodářství.
Na základě výsledků studie poté město vytipuje objekty, které budou pro zavedení adaptačních opatření nejvhodnější. Důležitá bude také pestrost použitých opatření a jejich kombinace. Může jít například o propustné zpevněné povrchy, zelené střechy, přírodě blízké retenční nádrže a vsakovací zařízení nebo akumulační nádrže.
U vybraných objektů, kde bude prokázána efektivita a proveditelnost navržených opatření, by následně mělo dojít ke zpracování projektové dokumentace. Na zpracování studie proveditelnosti bude mít zhotovitel 180 dní. Předpokládaná cena jsou 3 miliony korun.
Dešťová voda byla dlouhá léta odváděna do kanalizace a dále se nevyužívala. Toto nevhodné hospodaření dodnes negativně ovlivňuje mikroklima ve městě a kvůli tomu dochází při přívalových srážkách i ke znečišťování vodních toků splaškovou vodou.
Podpora modrozelené infrastruktury ve městě Brně je proto jeden z dlouhodobých cílů KAM. Adaptační opatření na hospodaření se srážkovými vodami jsou mimo jiné součástí připravované územní studie na podobu nové jižní čtvrti. KAM je navrhuje také v plánovaných úpravách na Mendlově náměstí.
Další články
Světová architektura v Brně: Mezinárodní soutěž na nové hlavní nádraží vyhráli nizozemští architekti Benthem Crouwel
Je rozhodnuto – nové brněnské hlavní nádraží vznikne podle návrhu nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, který stojí za projektem nádraží v Rotterdamu nebo rekonstrukcí a dostavbou nádraží v Amsterdamu. Dle vítězů se brněnské nádraží stane novou branou do města a pozitivním impulzem pro vznikající čtvrť Trnitá na nábřeží řeky Svratky. Brňané získají moderní přestupní uzel a záruku dalšího rozvoje zdejší železniční dopravy. Výběr odborné poroty, ve které zasedla architektka Eva Jiřičná nebo urbanista Peter Gero, potvrdilo v tomto týdnu vedení města Brna i Správa železnic. Kancelář architekta města Brna vystaví jako organizátor soutěže všechny návrhy včetně velkého modelu nové čtvrti v Křížové chodbě brněnské Nové radnice na konci září.
Další maraton veřejného projednávání návrhu nového územního plánu je u konce
Šestnáct městských částí, dvě akce Plán jede k vám! v kině Scala a dvoudenní veřejné projednání v areálu brněnského výstaviště… A do toho nesčetně dalších setkání i vašich dotazů směřujících nejen na nás, ale také další aktéry zapojené do tvorby a projednávání návrhu nového brněnského územního plánu.
Architekt Luboš Františák: K náměstí Míru mám osobní vztah
Náměstí lemované špalíry stromů, kolonádou podél parku Kraví hora i novým polyfunkčním domem v přízemí s obchody, službami a volnočasovým centrem. Tak by se mělo podle vítězů otevřené urbanisticko-architektonické soutěže proměnit náměstí Míru a bývalý vojenský areál v ulici Lerchova. Odborná porota vybrala na konci dubna z osmi návrhů řešení týmu brněnského architekta Luboše Františáka. Do soutěže pořádané kanceláří městského architekta se zapojil s tím, že má k místu osobní vztah. Návrhu se s kolegy věnovali intenzivně celé čtyři měsíce, které měli účastníci na jejich vypracování.