Kde se v Brně nejvíc pracuje? Podívejte se na novou webovou aplikaci

Publikováno: 20.5.2020

V Brně a přilehlé modřické komerční zóně je až 300 tisíc obsazených pracovních míst a zhruba 260 tisíc z nich je možné přiřadit ke konkrétním lokalitám. Právě na ně se tak zaměřuje nová webová aplikace, která znázorňuje počet a rozložení obsazených pracovních míst ve městě. Zobrazit lze oblasti s vyšší koncentrací pracovních aktivit, stejně jako charakter zástavby ovlivněný počtem pracovních míst na jedné straně a počtem obyvatel i charakterem území na straně druhé. Analýzu dat spolu s webovou aplikací zpracovala Kancelář architekta města Brna, sloužit bude především pro územní plánování a dopravní modelování.

Kde se v Brně nejvíc pracuje? Podívejte se na novou webovou aplikaci

Přirozeným těžištěm pracovních aktivit je v Brně jeho historické jádro. To je ale ve stále větší míře doplňováno pracovními centry umístěnými především v okrajových částech města. Mezi ně lze zařadit Kampus Bohunice, Technologický park, oblast Heršpické a Černovickou terasu. Tradiční uspořádání města v oblasti trhu práce soustředěné do jeho centrální části je tak v posledních letech narušeno rostoucím významem dalších cílů – sekundárních center – pracovní dojížďky.

Z webové aplikace je zřejmá také stopa „Posvitavské průmyslové zóny“ původních manufaktur a továren z industriální éry rozvoje města v jeho východní a jihovýchodní části. Doplněna je o nové komerční zóny především v blízkosti dálnice D1 na jihu města a velkého městského okruhu. Původně průmyslové zóny textilního průmyslu, strojírenství, nebo energetiky byly přetvářeny na zóny spojující lehkou výrobu, logistiku, montáže, velkoobchod, administrativu či kreativní průmysl.

Ukázka výstupů webové aplikace pracovních míst v Brně

Vedle regenerovaných lokalit vznikla také nová centra ekonomických aktivit, která sdružují především ekonomické subjekty s vyššími nároky na kvalifikovanost pracovní síly. Jedná se zejména o sféru znalostní ekonomiky, která zahrnuje vědu, výzkum a vývoj, či informační technologie a inovace, ale také o oblast bankovnictví. Jejich umístění bylo ovlivněno především dostupností nezastavěných ploch a relativní blízkostí nadřazené dopravní infrastruktury. V měřítku jednotlivých čtvrtí představují spíše monofunkční územní celky s nižší kvalitou veřejných prostranství a horším napojením na stávající městskou strukturu, a to především z hlediska pěší a veřejné dopravy.

Webovou aplikaci pracovních míst v Brně naleznete zde.

Další články

Mendlovo náměstí

Mendlovo náměstí

5.8.2020

Přístřešky se zelenými střechami, nové stromy a záhony s trvalkami, širší chodníky nebo kultivované prodejní stánky, tak by podle studie na částečné úpravy veřejného prostranství mohlo v roce 2022 vypadat Mendlovo náměstí. Kompromisní, ale realizovatelné řešení zároveň vytvoří důstojný prostor pro umístění uměleckého díla k příležitosti 200 let od narození J. G. Mendela.

Výstava: X43 třikrát jinak

Výstava: X43 třikrát jinak

22.7.2020

Nové parky a rekreační plochy, atraktivní promenáda kolem Brněnské přehrady i rozšíření centra Bystrce. Tyto a další ideje představili architekti jako součást řešení brněnského úseku silnice X43. Prohlédnout si je teď můžete na výstavě v brněnském Urban centru od 6. do 28. srpna.

Podobu nového nádraží vyberou přední osobnosti české a světové architektury

Podobu nového nádraží vyberou přední osobnosti české a světové architektury

20.7.2020

Eva Jiřičná, Jan Jehlík, Peter Gero, Igor Marko, Vladimír Sitta nebo Zdeňka Vydrová. Tyto a další osobnosti české a světové architektury se v pátek sešly v Brně! V Kanceláři architekta města Brna (KAM) na Zelném trhu se konalo první ustavující zasedání poroty mezinárodní architektonické soutěže na nové hlavní nádraží. A protože členové poroty působí v různých koutech Česka i světa, zasedala porota online. Předsedou poroty byl zvolen architekt Petr Hlaváček, místopředsedou inženýr Mojmír Nejezchleb.