Koordinátorka Baltsko-jaderské cesty navštívila Brno

Publikováno: 19.3.2019

O jihomoravské části Baltsko-jaderského koridoru přijela se zástupci Brna diskutovat jeho evropská koordinátorka Anne Elisabet Jensen. Po svém jmenování v polovině minulého roku takto postupně objíždí jednotlivé země dopravního koridoru, který spojuje sever Polska s jaderským pobřežím Itálie a Slovinska, aby se seznámila se současným stavem míst zapojených do jeho trasy.

Koordinátorka Baltsko-jaderské cesty navštívila Brno

V Brně se zajímala především o klíčové projekty modernizace brněnského železničního uzlu, včetně stavby nového hlavního nádraží, trati z Brna do Přerova a připravovaného prodloužení dálnice D52 z Brna na rakouské hranice.

Se zástupci města a dopravními odborníky Kanceláře architekta města Brna navštívila koordinátorka místa budoucí výstavby nového nádraží a Jižní čtvrti. Společně diskutovali o tom, že stávající brněnský železniční uzel svými technickými parametry a nízkou kapacitou představuje úzké hrdlo koridoru a vyžaduje modernizaci.

Pro silniční část koridoru je důležitým projektem prodloužení dálnice D52 ve směru na Vídeň. V nadcházejícím období totiž bude Evropská unie klást větší důraz na přeshraniční úseky, což se může pozitivně projevit právě při pokračující přípravě této dopravní tepny propojující jih Moravy s Rakouskem. Svou nezastupitelnou roli má v koridoru také úsek dálnice D1, který z jihu obchází město Brno. V minulých letech převážně modernizovaná část se totiž dočká ještě rozšíření o jeden pruh v obou směrech. Tato komunikace, sloužící regionální i mezinárodní dopravě, se tak v příštích letech dočká plánovaného zkapacitnění.

Baltsko-jaderský koridor je pro střední Evropu jedna z nejdůležitějších částí transevropské dopravní sítě (TEN-T) silnic a železnic. Propojuje od severu baltské přístavy v Gdaňsku nebo Štětíně na jih k Jaderskému moři a jeho přístavům Koper, Terst či Benátky. Na své trase prochází industriálními regiony středního a jižního Polska, příhraničím Česka, Slovenska a Rakouska, až se dostává do své jižní části v Itálii a Slovinsku. Klíčové dopravní stavby koridoru obsahují mj. sedmadvacetikilometrový Semmerinský úpatní tunel a Koralmskou dráhu v Rakousku, stejně jako důležité přeshraniční propojení mezi šesti státy, kterými koridor na své pouti kontinentem prochází. Evropskou koordinátorkou celého projektu je od 16. září 2018 Anne Elisabet Jensen.

Další články

Kulatý stůl: Brněnské stavební předpisy

Kulatý stůl: Brněnské stavební předpisy

30.5.2023

Základní principy, cíle a témata Brněnských stavebních předpisů? Pro odbornou veřejnost připravujeme na 14. června setkání u kulatého stolu, jehož součástí bude také prostor pro diskusi a podněty.

Nový impulz pro hospodaření s dešťovou vodou v Brně, zastupitelé schválili finance na přípravu konkrétních projektů

Nový impulz pro hospodaření s dešťovou vodou v Brně, zastupitelé schválili finance na přípravu konkrétních projektů

25.5.2023

Ochrana Brňanů před přívalovými dešti, zlepšení stavu podzemních vod i mikroklimatu, ale také zvýšení odolnosti města vůči změnám klimatu. Nejen to mají přinést pilotní projekty zaměřené na hospodaření se srážkovými vodami v sedmi městských částech. Na základě již hotové studie proveditelnosti budou vypracovány projektové dokumentace pro realizaci konkrétních opatření. Brněnští zastupitelé na to odsouhlasili zajištění potřebných financí z rozpočtu města. Nositelem projektu je Kancelář architekta města Brna (KAM).

Příprava nového územního plánu pokračuje, tentokrát ve spolupráci s městskými částmi

Příprava nového územního plánu pokračuje, tentokrát ve spolupráci s městskými částmi

24.5.2023

Na základě pokynů od Zastupitelstva města Brna z června 2022 aktuálně dochází k opakovanému procházení připomínek městských částí. Diskutovány jsou také další aktuální informace z předmětných území. V tuto chvíli proběhlo jednání se sedmi z nich, dalších 22 je naplánováno.