Koordinátorka Baltsko-jaderské cesty navštívila Brno

V Brně se zajímala především o klíčové projekty modernizace brněnského železničního uzlu, včetně stavby nového hlavního nádraží, trati z Brna do Přerova a připravovaného prodloužení dálnice D52 z Brna na rakouské hranice.

Se zástupci města a dopravními odborníky Kanceláře architekta města Brna navštívila koordinátorka místa budoucí výstavby nového nádraží a Jižní čtvrti. Společně diskutovali o tom, že stávající brněnský železniční uzel svými technickými parametry a nízkou kapacitou představuje úzké hrdlo koridoru a vyžaduje modernizaci.

Pro silniční část koridoru je důležitým projektem prodloužení dálnice D52 ve směru na Vídeň. V nadcházejícím období totiž bude Evropská unie klást větší důraz na přeshraniční úseky, což se může pozitivně projevit právě při pokračující přípravě této dopravní tepny propojující jih Moravy s Rakouskem. Svou nezastupitelnou roli má v koridoru také úsek dálnice D1, který z jihu obchází město Brno. V minulých letech převážně modernizovaná část se totiž dočká ještě rozšíření o jeden pruh v obou směrech. Tato komunikace, sloužící regionální i mezinárodní dopravě, se tak v příštích letech dočká plánovaného zkapacitnění.

Baltsko-jaderský koridor je pro střední Evropu jedna z nejdůležitějších částí transevropské dopravní sítě (TEN-T) silnic a železnic. Propojuje od severu baltské přístavy v Gdaňsku nebo Štětíně na jih k Jaderskému moři a jeho přístavům Koper, Terst či Benátky. Na své trase prochází industriálními regiony středního a jižního Polska, příhraničím Česka, Slovenska a Rakouska, až se dostává do své jižní části v Itálii a Slovinsku. Klíčové dopravní stavby koridoru obsahují mj. sedmadvacetikilometrový Semmerinský úpatní tunel a Koralmskou dráhu v Rakousku, stejně jako důležité přeshraniční propojení mezi šesti státy, kterými koridor na své pouti kontinentem prochází. Evropskou koordinátorkou celého projektu je od 16. září 2018 Anne Elisabet Jensen.