Koordinátorka Baltsko-jaderské cesty navštívila Brno

Publikováno: 19.3.2019

O jihomoravské části Baltsko-jaderského koridoru přijela se zástupci Brna diskutovat jeho evropská koordinátorka Anne Elisabet Jensen. Po svém jmenování v polovině minulého roku takto postupně objíždí jednotlivé země dopravního koridoru, který spojuje sever Polska s jaderským pobřežím Itálie a Slovinska, aby se seznámila se současným stavem míst zapojených do jeho trasy.

Koordinátorka Baltsko-jaderské cesty navštívila Brno

V Brně se zajímala především o klíčové projekty modernizace brněnského železničního uzlu, včetně stavby nového hlavního nádraží, trati z Brna do Přerova a připravovaného prodloužení dálnice D52 z Brna na rakouské hranice.

Se zástupci města a dopravními odborníky Kanceláře architekta města Brna navštívila koordinátorka místa budoucí výstavby nového nádraží a Jižní čtvrti. Společně diskutovali o tom, že stávající brněnský železniční uzel svými technickými parametry a nízkou kapacitou představuje úzké hrdlo koridoru a vyžaduje modernizaci.

Pro silniční část koridoru je důležitým projektem prodloužení dálnice D52 ve směru na Vídeň. V nadcházejícím období totiž bude Evropská unie klást větší důraz na přeshraniční úseky, což se může pozitivně projevit právě při pokračující přípravě této dopravní tepny propojující jih Moravy s Rakouskem. Svou nezastupitelnou roli má v koridoru také úsek dálnice D1, který z jihu obchází město Brno. V minulých letech převážně modernizovaná část se totiž dočká ještě rozšíření o jeden pruh v obou směrech. Tato komunikace, sloužící regionální i mezinárodní dopravě, se tak v příštích letech dočká plánovaného zkapacitnění.

Baltsko-jaderský koridor je pro střední Evropu jedna z nejdůležitějších částí transevropské dopravní sítě (TEN-T) silnic a železnic. Propojuje od severu baltské přístavy v Gdaňsku nebo Štětíně na jih k Jaderskému moři a jeho přístavům Koper, Terst či Benátky. Na své trase prochází industriálními regiony středního a jižního Polska, příhraničím Česka, Slovenska a Rakouska, až se dostává do své jižní části v Itálii a Slovinsku. Klíčové dopravní stavby koridoru obsahují mj. sedmadvacetikilometrový Semmerinský úpatní tunel a Koralmskou dráhu v Rakousku, stejně jako důležité přeshraniční propojení mezi šesti státy, kterými koridor na své pouti kontinentem prochází. Evropskou koordinátorkou celého projektu je od 16. září 2018 Anne Elisabet Jensen.

Další články

Začal průzkum historického viaduktu, má se proměnit na městskou promenádu Brna

Začal průzkum historického viaduktu, má se proměnit na městskou promenádu Brna

1.12.2020

Přes 600 metrů dlouhá promenáda pro pěší i cyklisty, která povede z centra Brna až ke Svratce. Takové jsou plány na proměnu historického železničního viaduktu z 19. století. Ten leží už přes sto let zasypaný kamením pod železničním valem. S jeho odhalením město počítá v souvislosti se stavbou nové jižní čtvrti Trnitá a přesunem stávajícího hlavního nádraží. V jakém stavu se stavba nachází a zda se ji podaří zachránit, na to má nyní pomoci odpovědět hloubkové měření pomocí georadaru. Zkušební měření prvního úseku se konalo v úterý 1. prosince a zorganizovala ho Kancelář architekta města Brna.

Brněnská třída promění průmyslovou část města, odevzdali jsme návrh změny územního plánu s její trasou

Brněnská třída promění průmyslovou část města, odevzdali jsme návrh změny územního plánu s její trasou

30.11.2020

Znáte Brněnskou třídu? Tato ulice významně pomůže s prostupností a proměnou části Posvitavské průmyslové zóny, kde dnes stojí hlavně oplocené areály s halami a průmyslovými objekty, jako je Špitálka nebo Mosilana.

Jaké byly nejčastější podněty veřejnosti k zadání soutěže na náměstí Míru

Jaké byly nejčastější podněty veřejnosti k zadání soutěže na náměstí Míru

26.11.2020

Více než 150 podnětů přišlo v online anketě k návrhu zadání soutěže na proměnu a dostavbu náměstí Míru a přilehlého bývalého vojenského areálu Lerchova. Podněty jsme vyhodnotili a rozdělili podle témat. Podívejte se na jejich vyhodnocení.