Koordinátorka Baltsko-jaderské cesty navštívila Brno

Publikováno: 19.3.2019

O jihomoravské části Baltsko-jaderského koridoru přijela se zástupci Brna diskutovat jeho evropská koordinátorka Anne Elisabet Jensen. Po svém jmenování v polovině minulého roku takto postupně objíždí jednotlivé země dopravního koridoru, který spojuje sever Polska s jaderským pobřežím Itálie a Slovinska, aby se seznámila se současným stavem míst zapojených do jeho trasy.

Koordinátorka Baltsko-jaderské cesty navštívila Brno

V Brně se zajímala především o klíčové projekty modernizace brněnského železničního uzlu, včetně stavby nového hlavního nádraží, trati z Brna do Přerova a připravovaného prodloužení dálnice D52 z Brna na rakouské hranice.

Se zástupci města a dopravními odborníky Kanceláře architekta města Brna navštívila koordinátorka místa budoucí výstavby nového nádraží a Jižní čtvrti. Společně diskutovali o tom, že stávající brněnský železniční uzel svými technickými parametry a nízkou kapacitou představuje úzké hrdlo koridoru a vyžaduje modernizaci.

Pro silniční část koridoru je důležitým projektem prodloužení dálnice D52 ve směru na Vídeň. V nadcházejícím období totiž bude Evropská unie klást větší důraz na přeshraniční úseky, což se může pozitivně projevit právě při pokračující přípravě této dopravní tepny propojující jih Moravy s Rakouskem. Svou nezastupitelnou roli má v koridoru také úsek dálnice D1, který z jihu obchází město Brno. V minulých letech převážně modernizovaná část se totiž dočká ještě rozšíření o jeden pruh v obou směrech. Tato komunikace, sloužící regionální i mezinárodní dopravě, se tak v příštích letech dočká plánovaného zkapacitnění.

Baltsko-jaderský koridor je pro střední Evropu jedna z nejdůležitějších částí transevropské dopravní sítě (TEN-T) silnic a železnic. Propojuje od severu baltské přístavy v Gdaňsku nebo Štětíně na jih k Jaderskému moři a jeho přístavům Koper, Terst či Benátky. Na své trase prochází industriálními regiony středního a jižního Polska, příhraničím Česka, Slovenska a Rakouska, až se dostává do své jižní části v Itálii a Slovinsku. Klíčové dopravní stavby koridoru obsahují mj. sedmadvacetikilometrový Semmerinský úpatní tunel a Koralmskou dráhu v Rakousku, stejně jako důležité přeshraniční propojení mezi šesti státy, kterými koridor na své pouti kontinentem prochází. Evropskou koordinátorkou celého projektu je od 16. září 2018 Anne Elisabet Jensen.

Další články

Světová architektura v Brně: Mezinárodní soutěž na nové hlavní nádraží vyhráli nizozemští architekti Benthem Crouwel

Světová architektura v Brně: Mezinárodní soutěž na nové hlavní nádraží vyhráli nizozemští architekti Benthem Crouwel

21.7.2021

Je rozhodnuto – nové brněnské hlavní nádraží vznikne podle návrhu nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, který stojí za projektem nádraží v Rotterdamu nebo rekonstrukcí a dostavbou nádraží v Amsterdamu. Dle vítězů se brněnské nádraží stane novou branou do města a pozitivním impulzem pro vznikající čtvrť Trnitá na nábřeží řeky Svratky. Brňané získají moderní přestupní uzel a záruku dalšího rozvoje zdejší železniční dopravy. Výběr odborné poroty, ve které zasedla architektka Eva Jiřičná nebo urbanista Peter Gero, potvrdilo v tomto týdnu vedení města Brna i Správa železnic. Kancelář architekta města Brna vystaví jako organizátor soutěže všechny návrhy včetně velkého modelu nové čtvrti v Křížové chodbě brněnské Nové radnice na konci září.

Další maraton veřejného projednávání návrhu nového územního plánu je u konce

Další maraton veřejného projednávání návrhu nového územního plánu je u konce

1.7.2021

Šestnáct městských částí, dvě akce Plán jede k vám! v kině Scala a dvoudenní veřejné projednání v areálu brněnského výstaviště… A do toho nesčetně dalších setkání i vašich dotazů směřujících nejen na nás, ale také další aktéry zapojené do tvorby a projednávání návrhu nového brněnského územního plánu.

Architekt Luboš Františák: K náměstí Míru mám osobní vztah

Architekt Luboš Františák: K náměstí Míru mám osobní vztah

22.6.2021

Náměstí lemované špalíry stromů, kolonádou podél parku Kraví hora i novým polyfunkčním domem v přízemí s obchody, službami a volnočasovým centrem. Tak by se mělo podle vítězů otevřené urbanisticko-architektonické soutěže proměnit náměstí Míru a bývalý vojenský areál v ulici Lerchova. Odborná porota vybrala na konci dubna z osmi návrhů řešení týmu brněnského architekta Luboše Františáka. Do soutěže pořádané kanceláří městského architekta se zapojil s tím, že má k místu osobní vztah. Návrhu se s kolegy věnovali intenzivně celé čtyři měsíce, které měli účastníci na jejich vypracování.