O jihomoravské části Baltsko-jaderského koridoru přijela se zástupci Brna diskutovat jeho evropská koordinátorka Anne Elisabet Jensen. Po svém jmenování v polovině minulého roku takto postupně objíždí jednotlivé země dopravního koridoru, který spojuje sever Polska s jaderským pobřežím Itálie a Slovinska, aby se seznámila se současným stavem míst zapojených do jeho trasy.
V Brně se zajímala především o klíčové projekty modernizace brněnského železničního uzlu, včetně stavby nového hlavního nádraží, trati z Brna do Přerova a připravovaného prodloužení dálnice D52 z Brna na rakouské hranice.
Se zástupci města a dopravními odborníky Kanceláře architekta města Brna navštívila koordinátorka místa budoucí výstavby nového nádraží a Jižní čtvrti. Společně diskutovali o tom, že stávající brněnský železniční uzel svými technickými parametry a nízkou kapacitou představuje úzké hrdlo koridoru a vyžaduje modernizaci.
Pro silniční část koridoru je důležitým projektem prodloužení dálnice D52 ve směru na Vídeň. V nadcházejícím období totiž bude Evropská unie klást větší důraz na přeshraniční úseky, což se může pozitivně projevit právě při pokračující přípravě této dopravní tepny propojující jih Moravy s Rakouskem. Svou nezastupitelnou roli má v koridoru také úsek dálnice D1, který z jihu obchází město Brno. V minulých letech převážně modernizovaná část se totiž dočká ještě rozšíření o jeden pruh v obou směrech. Tato komunikace, sloužící regionální i mezinárodní dopravě, se tak v příštích letech dočká plánovaného zkapacitnění.
Baltsko-jaderský koridor je pro střední Evropu jedna z nejdůležitějších částí transevropské dopravní sítě (TEN-T) silnic a železnic. Propojuje od severu baltské přístavy v Gdaňsku nebo Štětíně na jih k Jaderskému moři a jeho přístavům Koper, Terst či Benátky. Na své trase prochází industriálními regiony středního a jižního Polska, příhraničím Česka, Slovenska a Rakouska, až se dostává do své jižní části v Itálii a Slovinsku. Klíčové dopravní stavby koridoru obsahují mj. sedmadvacetikilometrový Semmerinský úpatní tunel a Koralmskou dráhu v Rakousku, stejně jako důležité přeshraniční propojení mezi šesti státy, kterými koridor na své pouti kontinentem prochází. Evropskou koordinátorkou celého projektu je od 16. září 2018 Anne Elisabet Jensen.
Základní principy, cíle a témata Brněnských stavebních předpisů? Pro odbornou veřejnost připravujeme na 14. června setkání u kulatého stolu, jehož součástí bude také prostor pro diskusi a podněty.
Ochrana Brňanů před přívalovými dešti, zlepšení stavu podzemních vod i mikroklimatu, ale také zvýšení odolnosti města vůči změnám klimatu. Nejen to mají přinést pilotní projekty zaměřené na hospodaření se srážkovými vodami v sedmi městských částech. Na základě již hotové studie proveditelnosti budou vypracovány projektové dokumentace pro realizaci konkrétních opatření. Brněnští zastupitelé na to odsouhlasili zajištění potřebných financí z rozpočtu města. Nositelem projektu je Kancelář architekta města Brna (KAM).
Na základě pokynů od Zastupitelstva města Brna z června 2022 aktuálně dochází k opakovanému procházení připomínek městských částí. Diskutovány jsou také další aktuální informace z předmětných území. V tuto chvíli proběhlo jednání se sedmi z nich, dalších 22 je naplánováno.