Vláda se chystá projednat nový stavební zákon v podobě, která však pro Česko znamená zásadní zhoršení stávajícího, už tak nevyhovujícího stavu. Společně s dalšími městy jsme proto připravili témata, kterým je třeba věnovat pozornost.
Jednou z reálných hrozeb aktuálního návrhu je nemožnost statutárních měst pořizovat pro své potřeby městské stavební předpisy. Každé město je jiné a má svá specifika a charakter. Stejně jako nemůže být stejný režim správy Národního parku Podyjí a KRNAP, nemůže být Liberec plánován zcela dle stejných principů jako Ostrava nebo Praha. Možnost mít své stavební předpisy může do českých měst přinést kvalitní stavby, vytvořit příjemná místa pro život a podtrhnout jejich charakter. Praha své stavební předpisy od roku 2016 má
a jednoznačně vidíme změnu k lepšímu. Navrhovaný zákon je však plánuje zrušit, u dalších statutárních měst s nimi nepočítá.
Dalším tématem, které je pro města závažný, je tzv. jednotný standard územně plánovací dokumentace. Jde v podstatě o požadavek na jednotnou legendu územních plánů pro všechny obce. Pro obce by požadavek ministerstva na jednotný standard znamenal neúnosnou byrokratickou zátěž, spočívající především v nutnosti přepracovat všechny stávající územní plány. Jednotná standardizace je krokem zpátky v územním plánování, velmi rychle zapříčiní zastavení změn územních plánů, které jsou pro rozvoj měst nezbytné, a to na řadu měsíců až let. Ve svém důsledku při aplikaci pak bude znamenat nepřehlednost, nesrozumitelnost a nefunkčnost územních plánů, tedy přesný opak toho, co je opakovaným požadavkem vlád a jejich snah o zjednodušování a zrychlování formou digitalizace.

Samostatným tématem je pak pořizování změny územního plánu. Ve velkých městech je zcela běžné pořizování změny okolo 10 let, v Praze zastaralý platný plán podléhá v průměru jedné změně za den. Praha však před dvěma lety zavedla zákonnou praxi zrychleného procesu pořizování změny. Díky těmto novým pravidlům lze například nově zprocesovat prioritní změnu ve zkráceném režimu za méně než 2 roky. Šetříme tím státu čas i peníze. V Praze například došlo k urychlení z několika měsíců na několik týdnů. Proces se tak zkrátil o 72,5 %.
Města si potřebují samy pořizovat územní plány, aby mohla rozhodovat o svém rozvoji. V současnosti ani podle návrhu zákona nemají však na proces pořizování žádný vliv. Nebavíme se o anarchii měst, ale o společných pravidlech pro všechna města a obce s ponecháním možnosti reagovat na místní specifické podmínky. Vytvářet kvalitní prostředí např. v Ostravě a v Praze podle jednotných stavebních pravidel jednoduše nelze. Současná podoba stavebního zákona dává městu postavení pouze účastníka územního
a stavebního řízení. Má tak tedy pro stavebníka stejné postavení jako jakýkoliv soused jeho parcely. V praxi se tak město často dostává do situace, kdy svému vlastnímu rozvoji pouze přihlíží a nemá na něj jakýkoliv vliv. Nejde o snahu kohokoliv omezovat, ale o možnost nastavení pravidel tak, aby město mohlo svůj rozvoj plánovat a koordinovat jednotlivé záměry, aby bylo tvořeno kvalitní prostředí pro život svých obyvatel.

Rada města Brna na své středeční schůzi schválila vyzvání jedenácti architektonických týmů, které se následně zúčastní urbanisticko-architektonické soutěže o návrh nové budovy Magistrátu města Brna. Na základě posouzení předložených portfolií je na nedávné schůzi vybrala soutěžní porota mezi 63 žádostmi o účast z mnoha zemí světa. Předmětem soutěže organizované Kanceláří architekta města Brna je návrh novostavby budovy magistrátu na ulici Benešova. O vítězné podobě bude jasno už letos v létě.
Kancelář architekta města Brna vyhlásila veřejnou zakázku malého rozsahu na zpracování vodohospodářské studie pro oblast Radlas–Špitálka. Vedle stávající zástavby pro bydlení a průmyslových areálů se zde nachází řada rozvojových a přestavbových ploch. Studie bude významným koncepčním podkladem pro rozvoj vodohospodářské infrastruktury v řešeném území.
Po dvouleté rekonstrukci získalo Brno kulturní centrum CO.LABS, které vytváří velkorysé zázemí pro nezávislou kulturní scénu. Nabízí několik sálů (největší až pro 350 lidí), zkušebny, nahrávací studio i kompletní zázemí. A právě sem jsme se společně vypravili na první letošní procházku za architekturou. Průvodci nám byli autor rekonstrukce budovy architekt David Prudík a člen správní rady CO.LABSu Juraj Augustín.