Jednou z reálných hrozeb aktuálního návrhu je nemožnost statutárních měst pořizovat pro své potřeby městské stavební předpisy. Každé město je jiné a má svá specifika a charakter. Stejně jako nemůže být stejný režim správy Národního parku Podyjí a KRNAP, nemůže být Liberec plánován zcela dle stejných principů jako Ostrava nebo Praha. Možnost mít své stavební předpisy může do českých měst přinést kvalitní stavby, vytvořit příjemná místa pro život a podtrhnout jejich charakter. Praha své stavební předpisy od roku 2016 má
a jednoznačně vidíme změnu k lepšímu. Navrhovaný zákon je však plánuje zrušit, u dalších statutárních měst s nimi nepočítá.
Dalším tématem, které je pro města závažný, je tzv. jednotný standard územně plánovací dokumentace. Jde v podstatě o požadavek na jednotnou legendu územních plánů pro všechny obce. Pro obce by požadavek ministerstva na jednotný standard znamenal neúnosnou byrokratickou zátěž, spočívající především v nutnosti přepracovat všechny stávající územní plány. Jednotná standardizace je krokem zpátky v územním plánování, velmi rychle zapříčiní zastavení změn územních plánů, které jsou pro rozvoj měst nezbytné, a to na řadu měsíců až let. Ve svém důsledku při aplikaci pak bude znamenat nepřehlednost, nesrozumitelnost a nefunkčnost územních plánů, tedy přesný opak toho, co je opakovaným požadavkem vlád a jejich snah o zjednodušování a zrychlování formou digitalizace.
Samostatným tématem je pak pořizování změny územního plánu. Ve velkých městech je zcela běžné pořizování změny okolo 10 let, v Praze zastaralý platný plán podléhá v průměru jedné změně za den. Praha však před dvěma lety zavedla zákonnou praxi zrychleného procesu pořizování změny. Díky těmto novým pravidlům lze například nově zprocesovat prioritní změnu ve zkráceném režimu za méně než 2 roky. Šetříme tím státu čas i peníze. V Praze například došlo k urychlení z několika měsíců na několik týdnů. Proces se tak zkrátil o 72,5 %.
Města si potřebují samy pořizovat územní plány, aby mohla rozhodovat o svém rozvoji. V současnosti ani podle návrhu zákona nemají však na proces pořizování žádný vliv. Nebavíme se o anarchii měst, ale o společných pravidlech pro všechna města a obce s ponecháním možnosti reagovat na místní specifické podmínky. Vytvářet kvalitní prostředí např. v Ostravě a v Praze podle jednotných stavebních pravidel jednoduše nelze. Současná podoba stavebního zákona dává městu postavení pouze účastníka územního
a stavebního řízení. Má tak tedy pro stavebníka stejné postavení jako jakýkoliv soused jeho parcely. V praxi se tak město často dostává do situace, kdy svému vlastnímu rozvoji pouze přihlíží a nemá na něj jakýkoliv vliv. Nejde o snahu kohokoliv omezovat, ale o možnost nastavení pravidel tak, aby město mohlo svůj rozvoj plánovat a koordinovat jednotlivé záměry, aby bylo tvořeno kvalitní prostředí pro život svých obyvatel.
Brněnští zastupitelé dnes svou většinou schválili nový Územní plán města Brna. Po více než dvou…
Pátá územní studie vypracovaná Kanceláří města Brna byla schválena, zaměřená je na lokalitu Technologický park.…
Klíčový strategický dokument určující směřování rozvoje města – nový Územní plán města Brna (NÚP) –…
Prostor před obchodním centrem na ulici Petra Křivky by se konečně mohl stát skutečným srdcem…
Procházkou nás provedl architekt Jan Machát z VISUALOVE, který je spoluautor multimediální expozice, interaktivních instalací…