Jak adaptovat Brno na měnící se klimatické podmínky? Co ho nejlépe ochrání před záplavami, dlouhotrvajícími suchy a následnými ekonomickými a ekologickými dopady? A jaká řešení nabízí modrozelená infrastruktura? Nejen těmto otázkám se v úterý 19. října 2021 věnovala konference na brněnské hvězdárně. Jejími organizátory byla Kancelář architekta města Brna a za město Brno Odbor životního prostředí.
Společný cíl – nenechat Brno na suchu. Toto téma letos rezonovalo konferencí o modrozelené infrastruktuře v budově brněnské hvězdárny. Spolupráce mezi městem Brnem, jeho příspěvkovými organizacemi i soukromými subjekty nad adaptačními opatřeními je zvláště potřebná ve chvíli, kdy se proměny klimatu projevují při péči o městskou zeleň, hospodaření s dešťovou vodou i při každodenním pohybu v ulicích města.
„Město Brno k tématice přistupuje zodpovědně a i do budoucna chce stavět na už teď rozjetých pilotních projektech. Den po konferenci například Rada města Brna schválila vypracování studie na využití srážkových vod hned v sedmi městských částech na území o rozloze skoro 400 ha. Také podnikáme další konkrétní kroky v souvislosti s výsadbou zeleně a efektivním využíváním vody. Zároveň se snažíme do procesu zapojit odborný sektor i veřejnost, a to ve snaze zviditelnit potřebnost a důležitost tzv. modrozelených opatření. Změna na tento typ infrastruktury musí přijít prostřednictvím spolupráce politiků, firem, projektantů, realizátorů, úředníků a správců, aby tato řešení byla funkční,“ konstatoval 1. náměstek primátorky Petr Hladík.
Konference o modrozelené infrastruktuře Nenech Brno na suchu se konala 19. října 2021 na brněnské hvězdárně. Ve třech blocích se věnovala hospodaření s dešťovou vodou (modrá sekce), zelené infrastruktuře (zelená sekce) a již existujícím opatřením a příkladům (sekce realizace). „V tuto chvíli jsme všichni na jedné lodi a téma adaptace města jde napříč profesemi. Už nestačí osamocené projekty. Pokud chceme žít ve městě, které je na přicházející změny připravené a odolá jim, je nutné nad současnými výzvami přemýšlet u široké palety městských projektů už ve chvíli, kdy se zadávají. Město v tomto musí fungovat jako celek. Jsme proto rádi, že je stále více jednotlivců i organizací z různých oborů, kteří se ke společné snaze přidávají,“ dodal odborník na modrozelenou infrastrukturu Radim Vítek z kanceláře městského architekta.
Akci doprovázely tematické panelové diskuze. Konference se zaobírala fungováním města jako celku, spoluprací mezi obory a motivací k zapojení dalších partnerů, jako jsou firmy, instituce i občané, na dosažení společného cíle – adaptovat město na měnící se klimatické podmínky.
Historická centra třinácti měst pohledem studentů a studentek. Které urbanistické detaily sdílí Třebíč s Jihlavou? Liší se prvky celoměstského významu Kroměříže a Mikulova? A co urbanistické i architektonické hodnoty Olomouce, Prachatic či Vyškova?
Vydejte se s námi do okolí historického centra Brna, které prošlo, prochází a bude procházet architektonickou či urbanistickou proměnou. Od Moravského náměstí s úspěšnou realizací veřejného parku s vodním zrcadlem přes park obklopující Dům umění, který se změní dle vítězného návrhu architektonické soutěže, či ulici Benešovu s plánovanou rekonstrukcí až po nově vznikající čtvrť Trnitá. Akce proběhne jako součást festivalu Den architektury.
Zajímají vás plánovaná protipovodňová opatření na řece Svitavě? Přijďte si během festivalu Překročme řeku poslechnout Bibianu Janebovou a Radima Vítka z našeho oddělení městské infrastruktury a zeptat se jich na to, co byste rádi věděli o proměnách brněnských řek. Sraz je ve 14.00 u jihozápadního konce Komárovského mostu (ulice Černovická).