Ohlédnutí za jízdami KAM nádraží
Osm městských částí, dvě univerzity nebo třeba veřejná diskuze na půdě magistrátu. I takový byl začátek roku kanceláře městského architekta. Ta přesně před měsícem skončila svou roadshow, při které vedla s širokou veřejností diskuzi o rozpletení gordického železničního uzlu Brna. Připomeňte si nejzajímavější okamžiky těchto setkání, ale i další akce KAM.
První zastávkou na cestě po městských částech byl Nový Lískovec. „Před setkáním jsme řešili možné krizové scénáře. Co když se akce zvrhne v obrovskou hádku? Co uděláme, pokud si to příznivci jednotlivých variant začnou vyříkávat fyzicky?“ svěřil se s prvotními obavami ředitel KAM Michal Sedláček. Nakonec se ale ukázalo, že tyto obavy byly zbytečné.
Jediný ostřejší střet při výměně názorů byl znatelný v Dělnickém domě v Židenicích. Transparent s nápisy typu „Zájmy Židenic nad zájmy města“ nakonec zůstal v sále bez svého majitele a dnes je součástí mobiliáře oddělení veřejného prostoru.
Také jízda do Medlánek byla poněkud speciální. Přednáška a následná diskuze ve Společenském centru Sýpka byly tlumočené do znakového jazyka. „Byla to pro mě první zkušenost. Byl jsem trochu překvapený, ale pak spíše příjemně. Jednak z toho, že přijdou lidé, kteří mají tento „handicap“ a zajímají se o Brno a nádraží, a také z toho, že jim tu službu někdo zajistil. Měl jsem z toho velkou radost a ve chvíli, kdy už jsem moderoval, jsem to přestal vnímat,“ uvedl Martin Nawrath, který akcí prováděl.
Někteří čtvrteční akce navštěvovali pravidelně. „Byl jsem zvědavý, jak se v průběhu času budou měnit otázky a názory těch, kteří na setkání chodí, a jaké budou jejich dotazy či obavy. Vyjma prvního setkání v Novém Lískovci, mi připadali zastánci Petrov hodně nesmělí. Čekal jsem debatu plnou argumentů, ale k ní nedocházelo. Snad nikdo z veřejnosti neřekl, že varianta Petrov nebo varianta nulová je lepší, protože…. Vždy šlo o kritiku varianty Řeka,“ zhodnotil autor One Man Brno Blogu Pavel Boucník.
Součástí každé akce pro veřejnost pak bylo orientační hlasování. V tom lidé mohli vyjádřit, kterou polohu nádraží preferují. Hlasovalo se dvakrát – jednou před začátkem přednášky a podruhé po skončení diskuze. Na výběr bylo z pěti možností. Od varianty Bez projektu čili nádraží ve stávající poloze, přes dvě hlavní varianty Řeka a Petrov, až po „hlavně, aby se začalo stavět“ a poslední variantu „nevím“.
Kromě setkání v osmi městských částech Brna jsme vyrazili i na dvě univerzity. Přesněji na Fakultu stavební Vysokého učení technického a Právnickou fakultu Masarykovy univerzity. Setkání byla podnětná, a i KAM se snažila studentům zpříjemnit následnou diskuzi. Své otázky proto mohli klást i online.
Setkání kvůli brněnskému železničnímu uzlu bylo ale mnohem víc. Tým KAM představil své stanovisko i zástupcům některých politických stran, například Žít Brno, Pirátů, Zelených a KDU-ČSL.
Další přednášku pak v polovině ledna připravil hlavní architekt Brna Michal Sedláček i pro starosty městských částí.
Podnětná byla i takzvaná lednová Brněnská ozvučná deska. Ta letošní, v pořadí už devátá, se týkala právě Železničního uzlu Brno. Prostřednictvím této diskusní platformy získal primátor, radní ale i KAM zpětnou vazbu k tvorbě města a nastavení hodnotících kritérií pro posuzování varianty nádraží. Nejsilnější stránkou této akce byla názorová pestrost diskutujících. Těmi byli architekti, vědci, manažeři, umělci, ale také sociologové, aktivisté nebo investoři.
Dopravní expert Martin Všetečka a městský architekt Michal Sedláček se v únoru zúčastnili i několikahodinové veřejné diskuze na půdě magistrátu.
Všechny fotografie z akcí najdete v naší fotogalerii.
