Iniciativa CityDeal, sdružující městské architekty a odborná pracoviště městských architektů v naší zemi zdůrazňuje potřebu vytvořit systémové podmínky pro možnost zřizování Zón setkávání (sdílených veřejných prostorů) ze strany českých právních a technických norem, podporují přiložený koncepční návrh a vyzývají Ministerstvo dopravy ČR, aby při nejbližší možné příležitosti implementovalo přiložený koncepční návrh do Zákona č. 361/2000 Sb., Vyhlášky 294/2015 Sb. a dalších relevantních právních norem, a vydalo pokyn pro implementaci přiloženého koncepčního návrhu i do návazných technických norem a podmínek, jež pomohou poskytnout zlepšení kvality veřejných prostorů našich měst.
Zóna setkávání (sdílený veřejný prostor) je dopravně-urbanistickým přístupem založeným na návratu k přirozenému vnímání ulice, náměstí či návsi jako k multifunkčnímu veřejnému prostranství, ve kterém společenská, ekonomická, pobytová i dopravní funkce jsou navzájem vyvážené. Tento přístup, v zahraničí označovaný jako shared space, shared street, Begegnungszone, zone de rencontre či woonerf, je založen na vzájemné rovnosti všech uživatelů veřejného prostoru, volném pohybu chodců a cyklistů, zklidnění dopravy, nízké rychlosti vozidel i kvalitním stavebně-architektonickém řešení. Vytváří podmínky pro přirozené chování a vzájemnou interakci, založenou na principu přirozeného lidského chování a vzájemné ohleduplnosti, kdy žádný z módů dopravy není nadřazený.
Realizace zón setkávání, ověřená stovkami realizací v Evropě i ve světě, s sebou přímo přináší:
Díky výše uvedeným přímým efektům však realizace zón setkávání často přináší i další nepřímé efekty, zejména v podobě oživení parteru a podpory lokální ekonomiky, zlepšení životního prostředí, zlepšení podmínek pro komunitní aktivity i vytvoření přívětivějšího prostředí pro děti, starší osoby i další osoby se sníženou schopností pohybu. (Pohyb osob se sníženou schopností pohybu a orientace (nevidomých a slabozrakých) je v zóně setkávání řešen obdobně jako v obytných či pěších zónách.) Z těchto důvodů se řešení místních komunikací / veřejných prostranství formou zón setkávání standardně uplatňuje zejména u významných městských tříd a obchodních ulic, náměstí a dalších významných veřejných prostranstvích, přednádražních prostorů a ploch přestupních bodů veřejné dopravy, zklidněných ulic s aktivním parterem, předškolních prostorů, školních kampusů či uličních prostorů před dalšími významnými komunitními či komerčními cíli v území i například u křižovatek s charakterem náměstí.
V Česku však v současné době neexistuje přístup zklidňování dopravy pro centrální víceúčelové lokality (příp. lokální centra), který by zároveň tam přinášel pobytovou kvalitu. Současná „nabídka“ dopravních režimů není pro tento účel vyhovující – „obytná zóna“ je prakticky použitelná pouze v oblastech s nízkou až střední rezidenční zástavbou bez aktivního parteru, „pěší zóna“ je primárně určena pro lokality s vyloučením motorové dopravy. Používání těchto dopravních režimů pro lokality v centrech měst (popř. lokálních centrech) by bylo buď věcně nesprávné („obytná zóna“), nebo degradující původní smyslu dopravního režimu („pěší zóna s povoleným vjezdem všech vozidel“). Zóny 30 také ale nepřináší žádné zlepšení pobytové kvality kromě nižší rychlosti dopravy.
Česko se tak připravuje o možnost navrhovat kvalitní a moderní veřejná prostranství poskytující optimální podmínky pro udržitelné módy dopravy bez nutnosti vyloučení motorové dopravy, přístup, který je běžný v zahraničí a o který mají česká města a obce zájem.
Zavedení možnosti zřizování Zón setkávání (sdílených veřejných prostorů) je v souladu s Koncepcí městské a aktivní mobility na období 2021-2030, Politikou architektury a stavební kultury ČR schválenou od 4.1.2023, má podporu Služby dopravní policie Policie ČR a je doporučeno akademickým výzkumem, tak publikovanou studií zpracovanou pro hl. m. Prahu.
Historická centra třinácti měst pohledem studentů a studentek. Které urbanistické detaily sdílí Třebíč s Jihlavou? Liší se prvky celoměstského významu Kroměříže a Mikulova? A co urbanistické i architektonické hodnoty Olomouce, Prachatic či Vyškova?
Vydejte se s námi do okolí historického centra Brna, které prošlo, prochází a bude procházet architektonickou či urbanistickou proměnou. Od Moravského náměstí s úspěšnou realizací veřejného parku s vodním zrcadlem přes park obklopující Dům umění, který se změní dle vítězného návrhu architektonické soutěže, či ulici Benešovu s plánovanou rekonstrukcí až po nově vznikající čtvrť Trnitá. Akce proběhne jako součást festivalu Den architektury.
Zajímají vás plánovaná protipovodňová opatření na řece Svitavě? Přijďte si během festivalu Překročme řeku poslechnout Bibianu Janebovou a Radima Vítka z našeho oddělení městské infrastruktury a zeptat se jich na to, co byste rádi věděli o proměnách brněnských řek. Sraz je ve 14.00 u jihozápadního konce Komárovského mostu (ulice Černovická).