Zóna setkávání (sdílený veřejný prostor) je dopravně-urbanistickým přístupem založeným na návratu k přirozenému vnímání ulice, náměstí či návsi jako k multifunkčnímu veřejnému prostranství, ve kterém společenská, ekonomická, pobytová i dopravní funkce jsou navzájem vyvážené. Tento přístup, v zahraničí označovaný jako shared space, shared street, Begegnungszone, zone de rencontre či woonerf, je založen na vzájemné rovnosti všech uživatelů veřejného prostoru, volném pohybu chodců a cyklistů, zklidnění dopravy, nízké rychlosti vozidel i kvalitním stavebně-architektonickém řešení. Vytváří podmínky pro přirozené chování a vzájemnou interakci, založenou na principu přirozeného lidského chování a vzájemné ohleduplnosti, kdy žádný z módů dopravy není nadřazený.
Realizace zón setkávání, ověřená stovkami realizací v Evropě i ve světě, s sebou přímo přináší:
Díky výše uvedeným přímým efektům však realizace zón setkávání často přináší i další nepřímé efekty, zejména v podobě oživení parteru a podpory lokální ekonomiky, zlepšení životního prostředí, zlepšení podmínek pro komunitní aktivity i vytvoření přívětivějšího prostředí pro děti, starší osoby i další osoby se sníženou schopností pohybu. (Pohyb osob se sníženou schopností pohybu a orientace (nevidomých a slabozrakých) je v zóně setkávání řešen obdobně jako v obytných či pěších zónách.) Z těchto důvodů se řešení místních komunikací / veřejných prostranství formou zón setkávání standardně uplatňuje zejména u významných městských tříd a obchodních ulic, náměstí a dalších významných veřejných prostranstvích, přednádražních prostorů a ploch přestupních bodů veřejné dopravy, zklidněných ulic s aktivním parterem, předškolních prostorů, školních kampusů či uličních prostorů před dalšími významnými komunitními či komerčními cíli v území i například u křižovatek s charakterem náměstí.
V Česku však v současné době neexistuje přístup zklidňování dopravy pro centrální víceúčelové lokality (příp. lokální centra), který by zároveň tam přinášel pobytovou kvalitu. Současná „nabídka“ dopravních režimů není pro tento účel vyhovující – „obytná zóna“ je prakticky použitelná pouze v oblastech s nízkou až střední rezidenční zástavbou bez aktivního parteru, „pěší zóna“ je primárně určena pro lokality s vyloučením motorové dopravy. Používání těchto dopravních režimů pro lokality v centrech měst (popř. lokálních centrech) by bylo buď věcně nesprávné („obytná zóna“), nebo degradující původní smyslu dopravního režimu („pěší zóna s povoleným vjezdem všech vozidel“). Zóny 30 také ale nepřináší žádné zlepšení pobytové kvality kromě nižší rychlosti dopravy.
Česko se tak připravuje o možnost navrhovat kvalitní a moderní veřejná prostranství poskytující optimální podmínky pro udržitelné módy dopravy bez nutnosti vyloučení motorové dopravy, přístup, který je běžný v zahraničí a o který mají česká města a obce zájem.
Zavedení možnosti zřizování Zón setkávání (sdílených veřejných prostorů) je v souladu s Koncepcí městské a aktivní mobility na období 2021-2030, Politikou architektury a stavební kultury ČR schválenou od 4.1.2023, má podporu Služby dopravní policie Policie ČR a je doporučeno akademickým výzkumem, tak publikovanou studií zpracovanou pro hl. m. Prahu.
Ve středu 31. července se ve Sněmovním sále Nové radnice od 13 hodin uskuteční veřejné…
Návrh nového Územního plánu města Brna (NÚP) určený pro veřejné projednání je ode dneška dostupný…
Na první pohled spousta maličkostí v mapě Brna, v realitě 106 důležitých změn stávajícího územního…
Třináct brněnských škol a ještě více tříd. Přes 360 dětí. Konzultace s desítkou pedagogů. Takový…
Rozsáhlé území v okolí říčky Ponávky mezi Řečkovicemi a Královým Polem využívají každý den tisíce…
Rozsáhlé území v okolí říčky Ponávky mezi Řečkovicemi a Královým Polem využívají každý den tisíce…