S architekty do oblak, aneb jak vznikala nejvyšší budova České republiky

Publikováno: 4.9.2018

V červnu oslavila AZ Tower pět let od svého otevření. Jak těžké bylo postavit nejvyšší budovu v Česku? A co byla pro architekty největší výzva? O tom všem na procházce s městským architektem povídal autor návrhu Gustav Křivinka z ateliéru Burian-Křivinka.

S architekty do oblak, aneb jak vznikala nejvyšší budova České republiky

Osamělý mrakodrap s výhledem na Brno

AZ Tower stojí v jižní části města na ulici Pražákova nedaleko od dálničního uzlu. Proč byla umístěna právě v této části Brna? Podle územního plánu jde o jednu z lokalit, kde je v Brně možné stavět výškové stavby. Budova byla projektována na základě výškového zónování, které architekti a projektanti z ateliéru Burian-Křivinka vypracovali ještě před zahájením samotného projektu.

AZ Tower v mírném údolí jako nejvyšší na první pohled nepůsobí. Opak je ovšem pravdou. Budova v této lokalitě neměla být jedinou dominantou, ale součástí většího komplexu. „Vedle AZ Tower bylo původně plánováno více výškových budov, například od architektky Jiřičné, která měla být ještě vyšší než AZ Tower, nebo také návrh Ateliéru A4,“ uvedl architekt Gustav Křivinka. Zrealizována však byla pouze AZ Tower. V jejím okolí stojí také další výrazné dominanty tohoto území, M-Palác a komplex Spielberk Office Centre s hotelem Marriott.

Exkluzivní sídlo a nevšední bydlení

Investor původně neměl v plánu postavit nejvyšší budovu Česka. Vedle kolejiště měl vyrůst hotel s pouhými šestnácti patry a restaurací v horní části. Postupně ovšem budova narostla až na třicet nadzemních podlaží, které doplnila sedmimetrová ocelová konstrukce pro technické služby. I využití budovy se změnilo. Dnes je AZ Tower kombinací obchodů, kanceláří a apartmánů, které jsou umístěny v nejvyšších patrech. Prostory jsou velmi atraktivní pro firmy i pro exkluzivní bydlení nad Brnem.

 

Šest let intenzivní práce

AZ Tower začali architekti z ateliéru Burian-Křivinka projektovat v roce 2007. Stavět se začala v roce 2011, za další dva roky byla dokončena a v červnu 2013 slavnostně otevřena. Realizovat nevšední tvar budovy bylo velkou výzvou zejména pro betonáře. Pomocí posuvných bednění realizovali levou stranu budovy, která je pro AZ Tower signální a charakteristická. Celou betonovou stavbu od přízemní až do nejvyšších pater protínají sloupy, které se se stoupající výškou zužují.

„Budova je z betonu a je přizpůsobena i na nepříznivé povětrnostní podmínky a opatřena bezpečnostními prvky pro případ úderu blesku,“ vysvětlil Křivinka. „Výška 110 metrů je maximum, co se může dělat z betonu. Pak už je stavba neekonomická, dům už je tak těžký, že dolní konstrukce je obrovská a ztrácí se moc půdorysné plochy. Vyšší budovy už jsou kovové, nebo z kombinace obou materiálů,“ doplnil architekt.

Terakotová budova, kterou poznáte na první pohled

„Chtěli jsme budovu, která je signální a lehce zapamatovatelná. Není to obyčejný dům, celá řada mechanismů a systémů je zde velmi složitá a bylo nutné je vymyslet přímo pro tuto stavbu. Nechtěli jsme skleněný dům, ale dům pevný, který má stěny a je méně energeticky náročný,“ uvedl Křivinka. AZ Tower není jedinou významnou stavbou, kterou v Brně Ateliér Burian-Křivinka zrealizoval. Mezi jejich další stavby patří bytový a obchodní komplex Eden, nová podoba Fakulty informačních technologií VUT Brno, pavilon Hygieny na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno, Pavilon akutní medicíny nemocnice Milosrdných bratří a mnoho dalších.

Zajímá vás víc? Podívejte se na videozáznam z procházky

Co dalšího nám o AZ Tower prozradil její tvůrce na srpnové procházce s městským architektem? Přinášíme vám kompletní videozáznam prezentace architekta Gustava Křivinky, který najdete na našem YouTube kanálu zde. Fotografie z procházky si můžete prohlédnout v naší Galerii. Budeme se na vás těšit při další procházce za nevšedními stavbami Brna.

Další články

Kulatý stůl: Městská památková zóna II.

Kulatý stůl: Městská památková zóna II.

25.1.2021

O brněnské památkové zóně, tentokrát mimo jiné s primátorkou Markétou Vaňkovou a brněnskými architekty. Diskutovat budeme nad rozsahem městské památkové zóny v Brně a cíli jejího rozšiřování. Je lepší plošná ochrana, nebo zápis konkrétních památek? A jaké jsou argumenty pro a proti? Dívejte se s námi v pondělí 1. února na našich sociálních sítích.

Kámen z Vysočiny i Jeseníků. Vybíráme novou dlažbu pro Českou a okolní ulice

Kámen z Vysočiny i Jeseníků. Vybíráme novou dlažbu pro Českou a okolní ulice

21.1.2021

Kvalitní, funkční a trvanlivá kamenná dlažba v ulicích Česká, Solniční a Veselá. A zároveň proměna náměstíčka v místě setkání všech tří ulic do podoby pohodlného a atraktivního veřejného prostoru pro všechny Brňany. Takové jsou hlavní cíle koordinace několika stavebních akcí, na které pracuje naše kancelář. Po zpracování koordinační studie jsme letošní rok zahájili výběrem jednotlivých druhů kamenných dlaždic, které budou součástí zdejších povrchů. Řešení České i jejího okolí tak bude odpovídat významu ulice, vytvoří nová pobytová místa a naváže na už proměněné části historického jádra města. Stavební akce jsou rozděleny do tří etap a potrvají několik let.

Připravujeme zadání soutěže na budoucí podobu hlavního vstupu Ústředního hřbitova

Připravujeme zadání soutěže na budoucí podobu hlavního vstupu Ústředního hřbitova

20.1.2021

Proměna širšího areálu hlavního vchodu Ústředního hřbitova u ulice Vídeňská je hlavním cílem architektonicko-urbanistické soutěže. Její přípravou dnes byla na zasedání Rady města Brna pověřena naše kancelář, následovat bude práce na podmínkách soutěže. Samotné vyhlášení je směřováno na polovinu dubna letošního roku. Kromě vchodu a blízkých zastávek MHD se týmy architektů a urbanistů ve svých návrzích zaměří také na výstavbu provozních budov, objekt květinářství nebo kamenický obchod.