S architekty do oblak, aneb jak vznikala nejvyšší budova České republiky

Publikováno: 4.9.2018

V červnu oslavila AZ Tower pět let od svého otevření. Jak těžké bylo postavit nejvyšší budovu v Česku? A co byla pro architekty největší výzva? O tom všem na procházce s městským architektem povídal autor návrhu Gustav Křivinka z ateliéru Burian-Křivinka.

S architekty do oblak, aneb jak vznikala nejvyšší budova České republiky

Osamělý mrakodrap s výhledem na Brno

AZ Tower stojí v jižní části města na ulici Pražákova nedaleko od dálničního uzlu. Proč byla umístěna právě v této části Brna? Podle územního plánu jde o jednu z lokalit, kde je v Brně možné stavět výškové stavby. Budova byla projektována na základě výškového zónování, které architekti a projektanti z ateliéru Burian-Křivinka vypracovali ještě před zahájením samotného projektu.

AZ Tower v mírném údolí jako nejvyšší na první pohled nepůsobí. Opak je ovšem pravdou. Budova v této lokalitě neměla být jedinou dominantou, ale součástí většího komplexu. „Vedle AZ Tower bylo původně plánováno více výškových budov, například od architektky Jiřičné, která měla být ještě vyšší než AZ Tower, nebo také návrh Ateliéru A4,“ uvedl architekt Gustav Křivinka. Zrealizována však byla pouze AZ Tower. V jejím okolí stojí také další výrazné dominanty tohoto území, M-Palác a komplex Spielberk Office Centre s hotelem Marriott.

Exkluzivní sídlo a nevšední bydlení

Investor původně neměl v plánu postavit nejvyšší budovu Česka. Vedle kolejiště měl vyrůst hotel s pouhými šestnácti patry a restaurací v horní části. Postupně ovšem budova narostla až na třicet nadzemních podlaží, které doplnila sedmimetrová ocelová konstrukce pro technické služby. I využití budovy se změnilo. Dnes je AZ Tower kombinací obchodů, kanceláří a apartmánů, které jsou umístěny v nejvyšších patrech. Prostory jsou velmi atraktivní pro firmy i pro exkluzivní bydlení nad Brnem.

 

Šest let intenzivní práce

AZ Tower začali architekti z ateliéru Burian-Křivinka projektovat v roce 2007. Stavět se začala v roce 2011, za další dva roky byla dokončena a v červnu 2013 slavnostně otevřena. Realizovat nevšední tvar budovy bylo velkou výzvou zejména pro betonáře. Pomocí posuvných bednění realizovali levou stranu budovy, která je pro AZ Tower signální a charakteristická. Celou betonovou stavbu od přízemní až do nejvyšších pater protínají sloupy, které se se stoupající výškou zužují.

„Budova je z betonu a je přizpůsobena i na nepříznivé povětrnostní podmínky a opatřena bezpečnostními prvky pro případ úderu blesku,“ vysvětlil Křivinka. „Výška 110 metrů je maximum, co se může dělat z betonu. Pak už je stavba neekonomická, dům už je tak těžký, že dolní konstrukce je obrovská a ztrácí se moc půdorysné plochy. Vyšší budovy už jsou kovové, nebo z kombinace obou materiálů,“ doplnil architekt.

Terakotová budova, kterou poznáte na první pohled

„Chtěli jsme budovu, která je signální a lehce zapamatovatelná. Není to obyčejný dům, celá řada mechanismů a systémů je zde velmi složitá a bylo nutné je vymyslet přímo pro tuto stavbu. Nechtěli jsme skleněný dům, ale dům pevný, který má stěny a je méně energeticky náročný,“ uvedl Křivinka. AZ Tower není jedinou významnou stavbou, kterou v Brně Ateliér Burian-Křivinka zrealizoval. Mezi jejich další stavby patří bytový a obchodní komplex Eden, nová podoba Fakulty informačních technologií VUT Brno, pavilon Hygieny na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno, Pavilon akutní medicíny nemocnice Milosrdných bratří a mnoho dalších.

Zajímá vás víc? Podívejte se na videozáznam z procházky

Co dalšího nám o AZ Tower prozradil její tvůrce na srpnové procházce s městským architektem? Přinášíme vám kompletní videozáznam prezentace architekta Gustava Křivinky, který najdete na našem YouTube kanálu zde. Fotografie z procházky si můžete prohlédnout v naší Galerii. Budeme se na vás těšit při další procházce za nevšedními stavbami Brna.

Další články

Světová architektura v Brně: Mezinárodní soutěž na nové hlavní nádraží vyhráli nizozemští architekti Benthem Crouwel

Světová architektura v Brně: Mezinárodní soutěž na nové hlavní nádraží vyhráli nizozemští architekti Benthem Crouwel

21.7.2021

Je rozhodnuto – nové brněnské hlavní nádraží vznikne podle návrhu nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, který stojí za projektem nádraží v Rotterdamu nebo rekonstrukcí a dostavbou nádraží v Amsterdamu. Dle vítězů se brněnské nádraží stane novou branou do města a pozitivním impulzem pro vznikající čtvrť Trnitá na nábřeží řeky Svratky. Brňané získají moderní přestupní uzel a záruku dalšího rozvoje zdejší železniční dopravy. Výběr odborné poroty, ve které zasedla architektka Eva Jiřičná nebo urbanista Peter Gero, potvrdilo v tomto týdnu vedení města Brna i Správa železnic. Kancelář architekta města Brna vystaví jako organizátor soutěže všechny návrhy včetně velkého modelu nové čtvrti v Křížové chodbě brněnské Nové radnice na konci září.

Další maraton veřejného projednávání návrhu nového územního plánu je u konce

Další maraton veřejného projednávání návrhu nového územního plánu je u konce

1.7.2021

Šestnáct městských částí, dvě akce Plán jede k vám! v kině Scala a dvoudenní veřejné projednání v areálu brněnského výstaviště… A do toho nesčetně dalších setkání i vašich dotazů směřujících nejen na nás, ale také další aktéry zapojené do tvorby a projednávání návrhu nového brněnského územního plánu.

Architekt Luboš Františák: K náměstí Míru mám osobní vztah

Architekt Luboš Františák: K náměstí Míru mám osobní vztah

22.6.2021

Náměstí lemované špalíry stromů, kolonádou podél parku Kraví hora i novým polyfunkčním domem v přízemí s obchody, službami a volnočasovým centrem. Tak by se mělo podle vítězů otevřené urbanisticko-architektonické soutěže proměnit náměstí Míru a bývalý vojenský areál v ulici Lerchova. Odborná porota vybrala na konci dubna z osmi návrhů řešení týmu brněnského architekta Luboše Františáka. Do soutěže pořádané kanceláří městského architekta se zapojil s tím, že má k místu osobní vztah. Návrhu se s kolegy věnovali intenzivně celé čtyři měsíce, které měli účastníci na jejich vypracování.