Reakce KAM na diskuze spojené s tím, že Studie proveditelnosti ŽUB neřešila nákladní dopravu.
Nákladní doprava je ve Studii proveditelnosti zahrnuta, pro výhledový horizont (rok 2035) se uvažuje s dvojnásobkem nákladních vlaků oproti stávajícímu stavu.
Podrobněji viz díl B2 Studie proveditelnosti ŽUB, kde je mj. popsán výpočet propustnosti a simulace stability železničního provozu a kde jsou k dispozici také modelové grafikony vlakové dopravy.
Ve variantách A a Aa je dopad modernizace ŽUB na nákladní dopravu negativní. Ve variantách Ab a Ac a všech variantách B je neutrální, tzn. modernizace ŽUB v těchto variantách nemá na nákladní dopravu vliv. Tento závěr Studie proveditelnosti byl sdružením nákladních dopravců ŽESNAD napaden.
Podle dostupných informací byl zpochybněn výhledový počet vlaků a konkrétní dopravní a provozní technologie, z níž vyplývá podíl vlaků jedoucích přes železniční stanici Maloměřice a následně propustnost uzlu v oblasti Židenic, o čemž se teď vedou diskuze na úrovni ŽESNAD – SŽDC – Ministerstvo dopravy.
Citujeme z dopisu schváleného Zastupitelstvem města Brna adresovaného SŽDC ohledně doporučení města ve věci výběru podvarianty A až Ac modernizace ŽUB; návrh dopisu připravovala KAM:
„Preferujeme uspořádání kolejiště s co nejvyšší propustností. Zvýšení kapacity ŽUB je jedním z hlavních cílů modernizace ŽUB, snížení propustnosti např. pro nákladní dopravu proto považujeme za zcela nepřijatelné. Dále preferujeme řešení co nejvíce flexibilní ve smyslu možnosti v budoucnu upravit organizaci dopravy dle měnících se potřeb. Navržené kolejové řešení musí být prověřeno simulací provozu – jako velmi vhodné se nám jeví prověřit více různých variant uspořádání kolejiště než jen jednu pro traťové a jednu pro směrové uspořádání.“
Základní principy, cíle a témata Brněnských stavebních předpisů? Pro odbornou veřejnost připravujeme na 14. června setkání u kulatého stolu, jehož součástí bude také prostor pro diskusi a podněty.
Ochrana Brňanů před přívalovými dešti, zlepšení stavu podzemních vod i mikroklimatu, ale také zvýšení odolnosti města vůči změnám klimatu. Nejen to mají přinést pilotní projekty zaměřené na hospodaření se srážkovými vodami v sedmi městských částech. Na základě již hotové studie proveditelnosti budou vypracovány projektové dokumentace pro realizaci konkrétních opatření. Brněnští zastupitelé na to odsouhlasili zajištění potřebných financí z rozpočtu města. Nositelem projektu je Kancelář architekta města Brna (KAM).
Na základě pokynů od Zastupitelstva města Brna z června 2022 aktuálně dochází k opakovanému procházení připomínek městských částí. Diskutovány jsou také další aktuální informace z předmětných území. V tuto chvíli proběhlo jednání se sedmi z nich, dalších 22 je naplánováno.