Reakce KAM na diskuze spojené s tím, že Studie proveditelnosti ŽUB neřešila nákladní dopravu.
Nákladní doprava je ve Studii proveditelnosti zahrnuta, pro výhledový horizont (rok 2035) se uvažuje s dvojnásobkem nákladních vlaků oproti stávajícímu stavu.
Podrobněji viz díl B2 Studie proveditelnosti ŽUB, kde je mj. popsán výpočet propustnosti a simulace stability železničního provozu a kde jsou k dispozici také modelové grafikony vlakové dopravy.
Ve variantách A a Aa je dopad modernizace ŽUB na nákladní dopravu negativní. Ve variantách Ab a Ac a všech variantách B je neutrální, tzn. modernizace ŽUB v těchto variantách nemá na nákladní dopravu vliv. Tento závěr Studie proveditelnosti byl sdružením nákladních dopravců ŽESNAD napaden.
Podle dostupných informací byl zpochybněn výhledový počet vlaků a konkrétní dopravní a provozní technologie, z níž vyplývá podíl vlaků jedoucích přes železniční stanici Maloměřice a následně propustnost uzlu v oblasti Židenic, o čemž se teď vedou diskuze na úrovni ŽESNAD – SŽDC – Ministerstvo dopravy.

Citujeme z dopisu schváleného Zastupitelstvem města Brna adresovaného SŽDC ohledně doporučení města ve věci výběru podvarianty A až Ac modernizace ŽUB; návrh dopisu připravovala KAM:
„Preferujeme uspořádání kolejiště s co nejvyšší propustností. Zvýšení kapacity ŽUB je jedním z hlavních cílů modernizace ŽUB, snížení propustnosti např. pro nákladní dopravu proto považujeme za zcela nepřijatelné. Dále preferujeme řešení co nejvíce flexibilní ve smyslu možnosti v budoucnu upravit organizaci dopravy dle měnících se potřeb. Navržené kolejové řešení musí být prověřeno simulací provozu – jako velmi vhodné se nám jeví prověřit více různých variant uspořádání kolejiště než jen jednu pro traťové a jednu pro směrové uspořádání.“
Jednotný postup pro přípravu městských investic, které ovlivňují podobu ulic, náměstí, parků a dalších veřejných prostranství, schválila Rada města Brna. Pravidla už platí pro magistrát a městské příspěvkové organizace a schválením koncernového pokynu se jejich působnost rozšíří také na městské obchodní společnosti. Cílem je zajistit, aby se urbanistická, architektonická a uživatelská kvalita připravovaných projektů řešila už na jejich začátku. Koncepčním pracovištěm města pro veřejný prostor je Kancelář architekta města Brna, která bude k jednotlivým záměrům vydávat koncepční vyjádření.
Jakým způsobem správně vyhodnotit výsledky participace? Jak je přeložit do jazyka veřejné městské správy a sladit je se strategickými dokumenty, technickými požadavky, majetkovými vztahy, dopravním řešením nebo možnostmi financování? To je téma třetí přednášky z cyklu Negotiated Resilience, na které se podělíme o zkušenosti s taktickým urbanismem na třídě Kapitána Jaroše.
Vítězný návrh urbanistické soutěže od ateliéru schwerpunkt představuje dlouhodobou vizi proměny Staré osady z dopravně zatíženého přestupního uzlu v živé, bezpečné a dobře fungující centrum Židenic. Počítá se vznikem náměstí, tržnice, parku i kvalitních veřejných prostorů, s postupným propojením okolní blokové a sídlištní zástavby i s proměnou bariéry rušných ulic Svatoplukova a Gajdošova v novou městskou třídu. Vítězný návrh se stane podkladem pro koncepční urbanistickou studii další transformace území.