Velké změny týkající se protipovodňových opatření, vymezení ploch pro stavbu nových městských čtvrtí nebo parkování, ale i řada drobnějších změn spojených třeba s výstavbou rodinných domů.
Kancelář architekta města Brna (KAM) zpracovala návrh více jak 250 změn územního plánu označovaných souhrnně jako „balíček 43+“. V pátek 1. února návrh změn v termínu předala pořizovateli, kterým je Odbor územního plánování a rozvoje města Brna.
„Na změnách pracoval tým urbanistů, architektů, dopravních inženýrů, ale i právníků a sociálních geografů v průběhu loňského roku. V červnu jsme dokončili pracovní verzi a nyní odevzdáváme hotový návrh ke společnému jednání. Pracovali jsme na plný plyn, vše jsme předali v termínu,“ řekl ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček.
Takzvaný „balíček 43+“ obsahuje změny souboru 41 a 42, které se týkají celoměstských témat, dále změny vyplývající ze Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) a změny souboru 43, který řeší drobnější záležitosti z let 2011 až 2012.
Aby se soubor změn 43+ stihl pořídit a vydat v dostatečném předstihu před vydáním nového územního plánu, radní města koncem ledna navrhli rozdělení tohoto souboru. Skupina změn, které nepotřebují vyhodnocení vlivů na životní prostředí (tzv. SEA) a nejsou dotčeny ZÚR JMK by byla vydána do roku 2020. Ostatní změny by se řešily v novém územním plánu.
„Město hledá cestu, jak se souborem 43+ naložit. Hrozí, že se kvůli některým velkým a složitým změnám nepodaří soubor 43+ vydat do konce roku 2020. Počítá se totiž nejen se dvěma veřejnými projednáními, ale také s tím, že bude nutné do změn zapracovat ještě aktualizaci zásad územního rozvoje, kterou vydá kraj na podzim příštího roku. Z 250 změn, které KAM zpracovala, by tak v balíčku zůstalo zhruba 140, zbytek by se řešil v novém územním plánu,“ vysvětlil Sedláček.
Brno má platný územní plán z roku 1994. Je jeden z nejstarších v České republice. Nový má být dokončen v roce 2022. Od roku 2009 nebyla v Brně přijata žádná změna stávajícího územního plánu. Původně plánovaná velká aktualizace územního plánu byla v roce 2015 zrušena soudem. Město poté vypsalo výběrové řízení na zpracovatele velkého souboru změn. Přestože bylo vypsáno třikrát, žádná firma se nepřihlásila. Zpracováním změn tak zastupitelé města pověřili KAM v roce 2017.
„Pro Brno je to nakonec skvělé rozhodnutí, byli jsme jediné z velkých měst, které si tyto strategické dokumenty nezpracovávalo samo. Město teď má díky KAM možnost lépe koordinovat svůj rozvoj,“ dodal Sedláček.
V letošním roce začne dlouho očekávané oživení řeky Svratky v úseku od Riviéry k železničnímu viaduktu na Uhelné ulici. Řeka dostane více prostoru a obyvatelé Brna zase místo u vody, kam mohou vyrazit na procházky, za sportem i odpočinkem. Bude se jednat o klidné bezbariérové prostředí vhodné pro vozíčkáře, seniory či maminky s dětmi. Vznikne zde živá zóna, kde se budou lidé potkávat a aktivně trávit svůj čas.
Jak se Brno staví k vyhlášení památkové zóny na svém území? Jaký by měla mít rozsah a regulace? A jak celou věc ovlivňují pozdní zápisy do seznamů kulturních památek?
Stovky budov, přes dva tisíce stromů, vlakové a tramvajové tratě i s vozy a řeka Svratka jako výrazný krajinný prvek oblasti. A to vše v měřítku 1:500. Právě připravovaný model nové čtvrti Trnitá obsáhne na dvanácti čtverečních metrech část území Brna dva kilometry dlouhou a jeden a půl kilometru širokou. Využije ho hlavně odborná porota mezinárodní soutěže na podobu nového hlavního nádraží. Přímo do modelu totiž budou soutěžní týmy vkládat navržené budovy s navazujícím veřejným prostranstvím, které tak bude možné hodnotit z nadhledu a v kontextu celého místa.