Výstava představuje část Nové Zbrojovky určenou pro rezidenční bydlení na nábřeží Svitavy

Publikováno: 26.3.2019

Další část areálu Nová Zbrojovka, zóna 4, získává konkrétnější obrysy. Veřejnosti se představují ideové návrhy její podoby od šesti architektonických kanceláří a všechny mají jedno společné – jedná se o rezidenční projekty.

Výstava představuje část Nové Zbrojovky určenou pro rezidenční bydlení na nábřeží Svitavy

Od 18. března jsou k vidění v prostorách Kanceláře architekta města Brna na adrese Zelný trh 13. Volně přístupné jsou každý všední den od 8 do 17 hodin. Čtvrtá zóna je druhou největší a ze západu ji vymezuje tok Svitavy. Umístěním v blízkosti řeky, odklonem od železnice a vhodnou JZ orientací předurčil investor tuto zónu výhradně k rezidentním účelům.

Rezidenční čtvrť pohledem šesti ateliérů

EA architekti s.r.o. navrhli hybridní urbanistický systém, městskou blokovou zástavbu vytvářející ulice a výškové budovy spojené otevřeným vodním prvkem. Mají představu smíšeného funkčního využití městských domů – komerční a administrativní plochy s parkováním a službami v nižších patrech, ve vyšších podlažích bydlení. V klidné části u řeky navrhují převážně bytové viladomy, nábřeží by mělo být přepracováno na plochy k rekreaci. Ateliér CMC architects, a.s. počítá s využitím stávající cihelné věže jako rozhledny. Podél pobřeží architekti navrhují souvislý zelený pás, ve kterém je vytvořena stezka pro pěší, cyklo a in-line sporty, doplněná o dětská hřiště a fitness vybavení. Území dále od řeky tvoří soubory nízkých obytných domů se zelenými atrii.

CMC architects, a.s.

CMC architects, a.s.

A69 architekti s.r.o. by si na pobřeží kromě cyklostezky představovali i kavárnu, která by měla vzniknout ve stejných místech, jako pěší průchod od nádraží k řece. Byty by potom plně využily potenciál nábřeží a industriální charakter. Architekti z KUBE s.r.o. navrhují klidné bydlení ve viladomech na břehu řeky s výhledy na přírodně upravené nábřeží a parkové plochy prolínající se mezi domy. V další linii by podle nich měli být bytové domy. Centrálnímu prostoru dominuje náměstí s kavárnou, které nabízí prostor pro setkávání, relaxaci a odpočinek.

KUBE s.r.o.

KUBE s.r.o.

Pelčák a partner architekti v budoucnu v zóně 4 vidí blokovou zástavbu společně s rozvolněnou řadou bodových domů – „nájemních vil“. Zajímavý je i návrh studia K4 a.s. – Architects & Engineers, který počítá s domy pro bydlení různého charakteru. Například v zachované části původní textilní továrny plánuje vzdušné loftové byty a za lávkou se k nábřeží otevírají otevřené bloky složené z bytových domů.

K4 a.s. - Architects & Engineers

K4 a.s. – Architects & Engineers

Hlasujte o budoucnosti areálu

Přidávat komentáře a hlasovat pro jednotlivé návrhy mohou lidé do 19. dubna, a to i na webových stránkách projektu Nová Zbrojovka. Tentokrát na webu přibyla i anketa o tom, jaký typ bydlení by zde lidé vlastně uvítali. Po představení všech šesti zón Nové Zbrojovky budou sesbírané reakce vyhodnoceny a zohledněny.

Další články

Návrhy nového hlavního nádraží se sešly na Zelném trhu

Návrhy nového hlavního nádraží se sešly na Zelném trhu

1.3.2021

Co přesně se skrývá v balících, které se sešly u nás na Zelném trhu, se zatím nedozví nikdo. Výjimkou je sekretář soutěže a porotci. Ti jediní do nich mohou nahlédnout. Jedná se totiž o návrhy nového hlavního nádraží v Brně.

Měníme nábřeží Svratky: Více místa pro řeku, více místa pro lidi

Měníme nábřeží Svratky: Více místa pro řeku, více místa pro lidi

25.2.2021

V letošním roce začne dlouho očekávané oživení řeky Svratky v úseku od Riviéry k železničnímu viaduktu na Uhelné ulici. Řeka dostane více prostoru a obyvatelé Brna zase místo u vody, kam mohou vyrazit na procházky, za sportem i odpočinkem. Bude se jednat o klidné bezbariérové prostředí vhodné pro vozíčkáře, seniory či maminky s dětmi. Vznikne zde živá zóna, kde se budou lidé potkávat a aktivně trávit svůj čas.

Kulatý stůl: Městská památková zóna III.

Kulatý stůl: Městská památková zóna III.

19.2.2021

Jak se Brno staví k vyhlášení památkové zóny na svém území? Jaký by měla mít rozsah a regulace? A jak celou věc ovlivňují pozdní zápisy do seznamů kulturních památek?