Tři roky jsme udělovali cenu Kanceláře architekta města Brna za přínos laureáta k rozvoji architektury, urbanismu a územního plánování v Brně a České republice. Udělena mohla být jednotlivci, dvojici nebo kolektivu. Jako první ji obdržela v roce 2020 architektka Zdeňka Vydrová. V roce 2021 se stal druhým laureátem architekt Viktor Rudiš. Pětadvacet členů spolku Obecní dům získalo cenu v roce 2022.
Spolek Obecní dům Brno byl založen v roce 1991 a v současné době sdružuje zejména praktikující architekty z Brna a Prahy. Od počátku své činnosti se zaměřil na zprostředkování díla významných českých a středoevropských architektů formou výstav v Galerii architektury v Brně, s častou reprízou v pražské Fragnerově galerii. Takto byly realizovány výstavy Ivana Reimanna z Berlína, Karin Bily a Paula Katzbergera, Prof. Antona Schweighofera a Prof. Helmuta Richtera z Vídně, Prof. Ruggera a Christiny Tropeano z Curychu, Prof. Emila Přikryla a Prof. Aleny Šrámkové z Prahy či mladých slovinských architektů.
Od roku 1998 spolek pravidelně realizoval výstavy mapující „zlatou éru“ brněnské moderní architektury 20. a 30. let vždy doprovázené rozsáhlou publikací. V roce 2001 byl vedle této historické ediční řady zahájen projekt zaměřený na současnou domácí i evropskou architekturu. První publikace této nové řady se zaměřila na Litomyšl a současnou architekturu, následovala publikace Obecní dům Brno 1997 – 2002.
Oceněni byli: Kamila Bartošková, Michal Bartošek, Dalibor Borák, Aleš Burian, Vladimír Čuhel, Petr Hlavatý, Petr Hrůša, Miloš Klement, Gustav Křivinka, Josef Kiszka, Petr Pelčák, Martin Rudiš, Tomáš Rusín, Michal Říčný, Petr Todorov, Dušan Urbanzyk, Zdeňka Vydrová, Ivana Wahla, Miloš Zimula, Tomáš Zlámal, Petr Kurfürst, Šárka Boučková, Ivan Vavřík, Renata Vrabelová a Jiří Vítek
Brněnská Lesná, výstaviště nebo československý pavilon Expo 1970 v Ósace. To jsou jen některé z realizací, na kterých pracoval architekt Viktor Rudiš. Vystudoval na fakultě architektury a do roku 1957 působil ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury, odkud musel z politických důvodů odejít.
Od roku 1958 byl zaměstnán ve Stavoprojektu Brno, kde se podílel mj. na návrhu Janáčkova divadla. Později už v ateliéru Františka Zounka pracoval na koncepci a občanské vybavenosti sídliště Lesná, které je dnes výjimečné právě množstvím zelených ploch i výtvarných děl.
V osmdesátých letech se podílel na projektech v areálu brněnského výstaviště. Na ně navázal i v letech devadesátých, kdy vznikla realizace hotelu Holiday Inn nebo přestavba pavilonu G, za kterou spolu se synem Martinem Rudišem a Zdeňkou Vydrovou získali cenu Grand Prix Obce architektů.
Architektka Zdeňka Vydrová působí od počátku 90. let jako městská architektka Litomyšle, kde díky její práci vzniklo mnoho kvalitních realizací od těch nejlepších tuzemských architektů. Jak se píše v Litomyšlském architektonickém manuálu, navrhnout dům do Litomyšle se postupně stalo tak trochu otázkou prestiže. Její práce v České republice přispěla k renesanci městských architektů, a i díky ní má kancelář městského architekta také Brno.
Zdeňka Vydrová nastoupila po absolvování Fakulty architektury VUT v Brně do ateliéru architekta Viktora Rudiše (ve Stavoprojektu Brno). Vlastní ateliér založila v roce 1991. V letech 1994–1998 externě vyučovala na své alma mater, s VUT spolupracuje i nyní. V roce 2016 získala Cenu ministerstva kultury za architekturu.