Brno o „odsunuté“ poloze nádraží rozhoduje od roku 1924. Tehdy vítězný návrh v soutěži na nový regulační plán navrhl polohu nádraží za ulicí Opuštěná.
V dalších letech se plány města na polohu nádraží postupně měnily – např. na ulici Uhelnou nebo Úzkou. Kolem roku 1967 se začalo uvažovat o přesunu nádraží na místo stávajícího „Dolního nádraží“.
Plány byly přerušeny normalizací a pokračovaly znovu od roku 1985. V roce 1990-91 se sešla společná komise Českých drah, Ministerstva dopravy, nezávislých odborníků a města Brna, aby posoudila 4 polohy nádraží. Jako nejlepší variantu doporučila polohu u ulice Opuštěná, která se stala závazným podkladem pro Územní plán města Brna. V roce 2002 pak byla usnesením vlády ČR schválena přestavba železničního uzlu Brno v souladu s tímto územním plánem.
V roce 2004 a 2016 se konala referenda o poloze nádraží. V roce 2015 uložila Vláda ČR ministru dopravy zajistit zpracování Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno. Studie proveditelnosti vyhodnotila 2 varianty polohy nádraží – Řeka a Petrov.
Dokáže se Brno teď, po 94 letech, shodnout na poloze hlavního nádraží? #kamnadrazi
Prohlédněte si schéma zde.
Z historického centra na místo bývalého městského hřbitova s krajinářským architektem. Centrum Brna nabízí různé typy urbanizované krajiny – od ulic přes náměstí po parky. A to různých stáří, stylů i současného využití. Pohled krajinářského architekta v nich dokáže najít detaily, které mohou další profese přehlédnout. Akce proběhne jako součást festivalu Den architektury.
Realizace protipovodňových opatření je zásadní pro další rozvoj města. Město ve spolupráci s Kanceláří architekta města Brna připravuje úpravu nábřeží Svitavy v lokalitě bývalého areálu Zbrojovky. Brněnští radní schválili zahájení zadávacího řízení na zhotovitele projektové dokumentace pro etapy XXI a XXII (Zbrojovka).
Fungující město není jen nahodilý shluk ulic, ale systém, kde zástavba vzniká podle plánu, řeší se dopravní propojení jeho částí a vybavení vším, co lidé k životu potřebují. Podobně to platí o sídelní zeleni, ani tady by neměl vládnout chaos. Konkrétně na stromy v uličním prostoru se zaměří připravovaný Městský standard uličních stromořadí jako prostředek pro plánování, výsadbu a péči o ně. Se souhlasem Rady města Brna ho zpracuje Kancelář architekta města Brna (KAM).