24/1/2019 Do Sokola s architekty

Publikováno: 11.1.2019

Letošní první procházka s městským architektem bude laděná do sportovního hávu i funkcionalistické elegance první republiky. Společně se totiž podíváme do rozlehlého sokolského areálu na nároží ulic Kounicova a Sokolská, jehož součástí je největší sokolovna v České republice.

24/1/2019 Do Sokola s architekty

Přidejte se k nám – lví silou a vzletem sokolím!

Průvodcem nám na procházce bude architekt Robert Václavík (TRANSAT architekti), dlouholetý člen a místostarosta Tělocvičné jednoty Sokol Brno I, který má na starosti probíhající postupnou rekonstrukci areálu – od venkovních sportovišť a dětského centra, po minulý rok dokončenou vstupní dvoranu.

Registrace na procházku

Procházka se koná ve čtvrtek 24. ledna od 18.30 a je zdarma. Kapacita je ale omezená na 50 osob a je nutné se předem přihlásit. Odkaz pro registraci zveřejníme přímo v události na našem Facebooku ve čtvrtek 17. ledna v 11 hodin. Aktuálně je kapacita procházky již naplněna.

Stadion T. J. Sokola Brno I

Sokolský komplex mezi Kounicovou a Botanickou ulicí má své kořeny v roce 1922, kdy bylo podle návrhu architekta Miloslava Kopřivy dokončeno venkovní sportoviště. O dva roky později už přímo v Kounicově ulici vznikl provizorní pavilon, který se v dnes známý Stadion proměnil na konci třicátých let podle projektu architektů Jindřicha Kumpošta a Miloše Lamla. Raně funkcionalistická úprava znamenala pro sokoly nejen dvě nové tělocvičny, ale i dostavbu kina, restaurace nebo kavárny. S výjimkou válečných let, kdy budovu obsadil wehrmacht, využívali sokolové Stadion až do roku 1948. Tehdy ho převzala brněnská Zbrojovka, v jejíž správě zůstal až do sametové revoluce. Pod jejím dohledem byla v sedmdesátých letech přistavěna hala míčových sportů a došlo i k vnitřním přestavbám.

Další proměnu si už Stadion znova jako sokolský prošel mezi roky 2007-2012, kdy došlo k celkové modernizaci venkovních sportovišť. Následovala obnova dětského centra nebo znovuotevření vstupní dvorany, která byla nepřístupná od přestavby v sedmdesátých letech. Tím je podle sokolů rekonstrukce celé budovy hotová z jedné třetiny a následovat má nejexponovanější část budovy – víceúčelová a gymnastická hala.
Sokolský Stadion v Kounicově ulici je doposud největší sokolovna v České republice a kromě sportovního vyžití je i kulturním centrem. Zahrnuje v sobě totiž nejen tělocvičny a sportovní haly, ale také velký koncertní a divadelní sál, restauraci a hudební klub.

Z procházek pořizujeme fotografie a video za účelem propagace činnosti KAM. Svou účastí souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů uvedenými na našem webu zde – https://kambrno.cz/zasady-ochrany-osobnich-udaju/.

Další články

Zastupitelé schválili skupinu Jednotlivých změn ÚPmB, v platnost vstoupí během srpna

Zastupitelé schválili skupinu Jednotlivých změn ÚPmB, v platnost vstoupí během srpna

25.6.2024

Na první pohled spousta maličkostí v mapě Brna, v realitě 106 důležitých změn stávajícího územního plánu. Tento strategický dokument je totiž potřeba pravidelně aktualizovat. Změny minulý týden schválili brněnští zastupitelé a v platnost vstoupí s největší pravděpodobností na začátku srpna. Zpracovat dokumentaci tzv. „Skupiny B.I“ dostala za úkol Kancelář architekta města Brna. Pořizovatelem byl Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna. Zároveň došlo ke schválení i dalších změn stávajícího územního plánu. Vše je dostupné na portálu územního plánování upmb.brno.cz.

Přes 360 žáků vstoupilo do světa architektury

Přes 360 žáků vstoupilo do světa architektury

20.6.2024

Třináct brněnských škol a ještě více tříd. Přes 360 dětí. Konzultace s desítkou pedagogů. Takový byl první první ročník našeho programu VSTUP! do světa architektury určeného pro brněnské základní školy.

Setkání s veřejností: Okolí Ponávky z Králova Pole do Řečkovic

Setkání s veřejností: Okolí Ponávky z Králova Pole do Řečkovic

3.6.2024

Rozsáhlé území v okolí říčky Ponávky mezi Řečkovicemi a Královým Polem využívají každý den tisíce lidí. Nábřeží i okolní louky a lesy slouží k výletům, sportu, procházkám s dětmi, zahrádkaření, piknikům a zasahují do něj také oblasti bydlení, dopravy i průmyslu. Část Zamilovaného hájku, kterým Ponávka protéká, je dokonce retenční nádrží zadržující vodu v případě přívalových dešťů. Ani tím výčet různorodých využití oblasti nekončí. Lokalita zároveň přes veškeré činnosti v ní probíhající postrádá koncepci urbanisticko-krajinářského řešení – tedy dlouhodobý plán, jak by se měla rozvíjet a proměňovat.