4/6/2019 Procházka krajinami arboreta

Publikováno: 16.5.2019
04
čvn

Svahy alpských velehor, tropické pralesy Jižní Ameriky i středoevropské bažiny. Prostředí, která by šla v jeden den navštívit velmi obtížně.

  • třída Generála Píky 1
  • 17:00
4/6/2019 Procházka krajinami arboreta

Spolu s městským architektem si je přesto na další procházce projdeme během několika desítek minut – všechny se totiž nachází v Botanické zahradě a arboretu Mendelovy univerzity. Díky umu krajinářských architektů se můžete poblíž centra Brna zastavit u rokle s vysokohorskými druhy rostlin, ve stínu exotických dřevin nebo u stepních trávníků a jen o několik kroků dál zapojit smysly od čichu po hmat v zahradě pro nevidomé. Všemi kouty arboreta nás provede profesor Ivar Otruba, který na konci 60. let navrhl architektonickou koncepci botanické zahrady a vtiskl jí tak podobu přetrvávající dodnes, a krajinářský architekt Ondřej Nečaský z Kanceláře architekta města Brna.

Registrace na procházku

Procházka se koná v úterý 4. června od 17:00 a je zdarma. Kapacita je ale omezená na 60 osob, je tak nutné se předem přihlásit. Odkaz s registračním formulářem zveřejníme v úterý 21. května v 11 hodin přímo v události na facebooku.

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně

První zahrada při Vysoké škole zemědělské byla jen malou plochou se zaměřením na zemědělskou produkci. V návaznosti na ní pod vedením Augusta Bayera vzniklo v roce 1938 arboretum s exotickými dřevinami, které sloužilo pro výuku lesních inženýrů. Když pak v 60. letech došlo na rozšiřování školy na pozemky původní botanické zahrady, bylo rozhodnuto o výstavbě zahrady nové, která částečně využila původní arboretum se stovkou stromů. K němu přibyly další čtyři části – botanický systém, centrální část, step a terasy. Autorem plánu nové botanické zahrady byl Ivar Otruba, sbírku skalniček a trvalek rozvinul Josef Holzbecher a na dřeviny se soustředil Antonín Nohel. Od konce 30. let se tak arboretum s univerzitní botanickou zahradou postupně rozrostlo na současný více než desetinásobek a dodnes skrývá spoustu různorodých zákoutí vytvořených prací s vegetací, vodou, půdou, různými druhy hornin nebo betonem. Součástí arboreta jsou i skleníky se 4000 druhy orchidejí z tropů Ameriky i Asie.

Podrobně: http://arboretum.mendelu.cz/cz/historie

Z procházek pořizujeme fotografie a video za účelem propagace činnosti KAM. Svou účastí souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů uvedenými na našem webu: https://kambrno.cz/zasady-ochrany-osobnich-udaju/

Další články

Brno odmítá omezení svých pravomocí, bojuje za ochranu veřejného prostoru a zeleně

Brno odmítá omezení svých pravomocí, bojuje za ochranu veřejného prostoru a zeleně

5.3.2025

Novela energetického zákona, kterou včera schválila Poslanecká sněmovna, vážně omezuje pravomoci tří největších měst Česka při regulaci umisťování technické infrastruktury. Tento krok do budoucna sníží kvalitu života, neboť může mít zásadní negativní dopad na urbanismus měst, veřejná prostranství a zeleň. Vedení Brna ve spolupráci s dalšími radnicemi a odbornými organizacemi apeluje na nápravu celé situace a je i nadále připraveno podniknout veškeré kroky k navrácení pravomocí a obnovení dosavadního rozsahu regulací.

Brněnský standard stromořadí je o krok blíž cíli

Brněnský standard stromořadí je o krok blíž cíli

12.2.2025

Analytická část Městského standardu uličních stromořadí je hotová a v současnosti probíhají práce na návrhu úprav. Předchozí rok byl přitom ve znamení koncepčních příprav zadání a referenčního průzkumu několika vybraných stromořadí. Dokument se po svém dokončení zaměří na stromy v uličním prostoru a bude sloužit jako nástroj pro plánování, výsadbu a péči o ně.

Brno brání spolu s Prahou a Ostravou své stavební předpisy proti legislativnímu omezení

Brno brání spolu s Prahou a Ostravou své stavební předpisy proti legislativnímu omezení

10.2.2025

Město Brno se na základě rozhodnutí svých radních ohrazuje proti návrhu novely stavebního zákona, která by významně omezila pravomoci v oblasti městských stavebních předpisů. Návrh, který byl do zákona připojen jako tzv. přílepek v souvislosti se změnou energetického zákona, se nyní vrací k projednání do Poslanecké sněmovny. Je potřeba, aby byla zachována kompetence velkých měst vysazovat stromy v ulicích a regulovat výstavbu na svém území.