Výsledky průzkumu veřejného mínění k přestavbě ŽUB

Publikováno: 19.2.2018

Veřejný průzkum postojů brněnské veřejnosti k přestavbě brněnského železničního uzlu realizovala agentura Focus v lednu a únoru letošního roku. Přinášíme shrnutí a kompletní závěrečnou zprávu.

Výsledky průzkumu veřejného mínění k přestavbě ŽUB

Veřejný průzkum postojů brněnské veřejnosti k přestavbě ŽUB a poloze hlavního nádraží byl zaměřen na komplexní soubor témat souvisejících nejen se samotným nádražím, ale také např. s dopravním chováním, informovaností obyvatel o projektu či širším kontextem rozvoje tzv. jižního centra. Interpretace výsledků by tak měla brát v úvahu širší souvislosti zjištěných skutečností a vzájemný vztah otázek/odpovědí.

 

Stávající umístění 35 %, Petrov 31 %, Řeka 24 %

Z hlediska preferované varianty umístění hlavního nádraží má stávající umístění podporu 35 % obyvatel, varianta Petrov 31 % a varianta Řeka 24 %. Zároveň ale pro značnou část obyvatel jsou přijatelné i jiné varianty. Pro 74 % příznivců varianty Řeka je přijatelná i varianta Petrov, pro 57 % příznivců varianty Petrov je přijatelná i varianta Řeka. Nedá se tedy říci, že by v Brně existovaly vzájemně jednoznačně nesouhlasící skupiny obyvatel v souvislosti s umístěním hlavního nádraží (výlučných zastánců jedné varianty je zhruba třetina obyvatel). Z hlediska přijatelnosti má varianta Petrov podporu 64 % obyvatel, varianta stávajícího umístění 58 % a varianta Řeka 49 % obyvatel.

 

Dvě třetiny Brňanů jsou málo informovány

Povědomí obyvatel o přestavbě ŽUB je však poměrně nízké. Téměř polovina obyvatel (48 %) nemá povědomí o tom, jaké varianty jsou zvažovány; 13 % zná všechny 3 varianty, 28 % sdělilo 2 varianty. V rámci subjektivního pocitu informovanosti se 9 % obyvatel cítí dostatečně informováno, 25 % spíše informováno. Zhruba dvě třetiny obyvatel (65 %) se pak necítí býti informovány o problematice přestavby ŽUB.

Ačkoliv obyvatelé převážně nemají informace o modernizaci ŽUB, podle 71 % z nich by se zastupitelé při rozhodování o přestavbě ŽUB měli rozhodovat právě na základě hlasu obyvatel. Podle 63 % obyvatel by pak zastupitelé měli rozhodovat na základě názorů odborníků. 13 % obyvatel doporučuje zastupitelům opírat se o názor vlastní.

 

Shrnutí

Preference: Stávající umístění 35 %, Petrov 31 %, Řeka 24 %.

Přijatelnost: Stávající umístění 58 %, Petrov 64 %, Řeka 49 %. Pro 74 % příznivců varianty Řeka je přijatelná i varianta Petrov, pro 57 % příznivců varianty Petrov je přijatelná i varianta Řeka.

Povědomí: 48 % obyvatel nemá povědomí o tom, jaké varianty jsou zvažovány, 13 % zná všechny 3 varianty, 28 % sdělilo 2 varianty.

Subjektivní pocit informovanosti: 9 % obyvatel se cítí dostatečně informováno, 25 % spíše informováno. Zhruba dvě třetiny obyvatel (65 %) se pak necítí býti informovány o problematice přestavby ŽUB.

Čí názor je nejdůležitější pro rozhodování zastupitelstva: Podle 71 % obyvatel má mít hlavní hlas při rozhodování veřejnost, 63 % obyvatel vyzdvihuje názor odborníků, 13 % obyvatel doporučuje zastupitelům opírat se o názor vlastní.

 

Kompletní závěrečná zpráva se sociologického průzkumu zde

 

Další články

Kulatý stůl: Městská památková zóna III.

Kulatý stůl: Městská památková zóna III.

19.2.2021

Jak se Brno staví k vyhlášení památkové zóny na svém území? Jaký by měla mít rozsah a regulace? A jak celou věc ovlivňují pozdní zápisy do seznamů kulturních památek?

Model pro mezinárodní soutěž. Vzniká zmenšenina budoucí podoby nové čtvrti Trnitá

Model pro mezinárodní soutěž. Vzniká zmenšenina budoucí podoby nové čtvrti Trnitá

17.2.2021

Stovky budov, přes dva tisíce stromů, vlakové a tramvajové tratě i s vozy a řeka Svratka jako výrazný krajinný prvek oblasti. A to vše v měřítku 1:500. Právě připravovaný model nové čtvrti Trnitá obsáhne na dvanácti čtverečních metrech část území Brna dva kilometry dlouhou a jeden a půl kilometru širokou. Využije ho hlavně odborná porota mezinárodní soutěže na podobu nového hlavního nádraží. Přímo do modelu totiž budou soutěžní týmy vkládat navržené budovy s navazujícím veřejným prostranstvím, které tak bude možné hodnotit z nadhledu a v kontextu celého místa.

Hledání historického viaduktu bude pokračovat, první měření oblouky neodhalilo

Hledání historického viaduktu bude pokračovat, první měření oblouky neodhalilo

15.2.2021

Až deset metrů pod zem mapovala sonda část kolejiště vedle bývalého skladiště Amerika u brněnského hlavního nádraží, oblouky historického viaduktu neodhalila. Úspěšné bylo pouze doplňkové měření nad podzemními prostory skladiště, v jehož sklepení jsou klenby dosud zachovány. Průzkum iniciovaný naší kanceláří bude pokračovat v létě. Měření georadarem doplní kopané sondy a vrty. Cílem je ověřit stav a existenci železničního viaduktu z 19. století, který je ukrytý pod železničním náspem. Do budoucna se má v souvislosti s přesunem hlavního nádraží proměnit v pěší a cyklistickou promenádu spojující centrum Brna s nábřežím Svratky.