Konkrétní projekt nebo soubor idejí?
Architektonické soutěže jsou zaměřeny na návrhy staveb jednotlivých objektů, nebo jejich menšího souboru. Soutěže urbanistické hledají řešení větších a významnějších městských celků.
Pokud chce zadavatel získat konkrétní návrh, který se následně po vyhlášení vítěze dopracuje, zvolí projektovou soutěž.
Výsledkem soutěže ideové je naopak široký soubor návrhů, které slouží k lepšímu pochopení architektonických a urbanistických celků a vyjasnění zdejších problémů. Poté může následovat zmíněná projektová soutěž, nebo změna územního plánu či územní studie.
Jak jsou vybíráni účastníci?
Do užších soutěží účastníky vybírá odborná porota na základě zaslaných portfolií, tedy přehledu jejich dřívějších prací podobného typu jako je v zadání. Teprve poté jsou vyzváni k vypracování soutěžního návrhu. Tento typ je vhodný u specifičtějších zadání, kde se dá předpokládat omezenější okruh zkušenějších architektů schopných v následujících zakázkách dopracovat celou dokumentaci.
Ještě specifičtější jsou soutěže vyzvané, kdy jsou soutěžící přímo osloveni zadavatelem ve spolupráci s odbornou porotou. Tento typ soutěží je vhodný pro náročné projekty, kde je potřeba hlubší znalost problematiky. KAM tento typ soutěže využila při hledání nové podoby Mendlova náměstí, kde bylo nutné hlouběji prověřit novou dopravní koncepci náměstí.
U otevřených soutěží není okruh účastníků nijak omezen. Je zde však větší riziko, že soutěžící stráví nad návrhem spoustu času a nebudou ohodnoceni. Cenu totiž získají zpravidla jen první tři nejlépe hodnocené návrhy. Porota může udělit odměnu návrhům, které nebyly oceněny, ale přinesly pozoruhodné dílčí podněty a řešení. Takzvané skicovné za zbylé návrhy ale získávají soutěžící jen u předchozích typů soutěží.
Soutěže objevili už staří Řekové
Architektonická soutěž není vymožeností této doby. Ve většině zemí je už více než 160 let všeobecně uznávaným modelem, jak získat skutečně kvalitní návrh stavby. Využívalo se jí dokonce již ve starověkém Řecku, stejně jako v renesanční Florencii při řešení kopule dómu Santa Maria del Fiore, při navrhování opery v Sydney, řešení vysílače na Ještědu či projektování brněnského výstaviště.
Její pravidla (v ČR je to Soutěžní řád České komory architektů) vycházejí z mezinárodně uznávaných předpisů organizací pověřených dohledem nad výkonem profese architektů (Mezinárodní rady architektů, Evropské rady architektů) a také doporučení UNESCO.
Další podrobnosti o soutěžích se dozvíte na stránkách České komory architektů.