Podklady dalšího rozvoje města
Na aktualizaci územně analytických podkladů poprvé pracoval náš tým, data jsou totiž úzce provázaná s přípravou nového územního plánu, kde figurujeme jako projekční kancelář. Podklady jsou v podstatě výstupem průběžného monitoringu města, ukazují limity Brna a na co by se mělo přednostně zaměřit. Pomáhají tak kvalitněji rozhodovat o jeho dalším rozvoji.
Kromě územně analytických podkladů pracujeme souběžně také na územních studiích. Ty navrhují, prověřují a posuzují možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území. Územní studie v souladu s územním plánem slouží pro rozhodování v území. Ty navrhující odlišné využití území pak slouží pro pořizování.
Naše kancelář je zpracovatelem těchto územních studií:
Další územní studie naleznete na Portálu územního plánování města Brna.
Nový přístup
Územně analytické podklady shromažďují ucelené údaje, které jsou pro Brno k dispozici. Skládají se z map, grafů a doprovodných textů popisujících stav a vývoj různých tematických oblastí – od krajiny a životního prostředí, způsobu využití a fungování města, skladbu a chování jeho obyvatel až po dopravní a technickou infrastrukturu. Dokument se zabývá také ekonomickými podmínkami, občanskou vybaveností, dostupností obchodů, služeb a pracovních příležitostí.
Témata Územně analytických podkladů 2020 jsou rozšířena, nově přibyla data o urbanistických strukturách, veřejných prostranstvích i výškovém uspořádání zástavby ve městě. Rozšířena byla sociodemografická a socioekonomická data, mj. očekávaný přírůstek obyvatel Brna nebo proměna podnikatelské infrastruktury.
Na rozdíl od předchozích let jsou data nově zpracovávaná v systému GIS, který je vhodný pro správu a analýzu dat a do budoucna umožní jejich interaktivní zobrazení. Je to zároveň stejný systém, v jakém se připravuje návrh nového územního plánu. Snahou je data co nejvíce otevřít veřejnosti a převést do webových mapových aplikací. Na webu tak najdete mj. první interaktivní mapy s výsledky průzkumů.
Kde přibylo nejvíce obyvatel?
Vývoj počtu obyvatel v posledních dvaceti letech významně ovlivňují procesy tzv. suburbanizace, tedy stěhování obyvatel za hranice města. Počet obyvatel v okolních obcích tak roste, zatímco v Brně stagnuje. Nejčastějším důvodem stěhování obyvatel mimo Brno je potřeba vlastního bydlení, a s tím spojený nedostatek bytů a stavebních pozemků. To s sebou zároveň nese negativní dopady, zejména zvýšenou dopravní zátěž způsobenou dojížděním obyvatel z okolních obcí za prací.
Kolik obyvatel žije na sídlištích?
Naprostá většina všech obyvatel Brna, celých 98 %, žije ve třech strukturách zástavby. Necelá polovina obyvatel žije v tzv. volné struktuře zástavby, kterou tvoří převážně modernistická sídliště. Čtvrtina obyvatel žije shodně v rezidenční nízkopodlažní a v kompaktní řadové zástavbě.
Jak staří jsou Brňané?
Věková struktura obyvatel Brna je v současnosti nevyrovnaná. V populaci se nachází početné ročníky zejména ve věku 40 až 45 a 65 až 75 let, na což má vliv vysoká porodnost 70. a poválečných let 20. století. Naopak mezi nejméně početné – mimo nejstarší ročníky – patří muži i ženy ve věku kolem 20 let. Jde o vliv nízké porodnosti druhé poloviny 90. let 20. století. Převaha starších věkových kategorií nad mladšími ukazuje, že i přes dočasné zvyšování nejmladší složky obyvatel jde v Brně o regresivní typ věkové pyramidy – znamená to, že v dlouhodobém pohledu dochází ke snižování početního stavu populace.
Kolik v Brně stojí byty?
Od ledna 2015 do července 2020 vzrostla průměrná cena za 1 m2 bytu v Brně o téměř 70 %. Aktuálně se tak prodejní cena bytu pohybuje v průměru kolem 70 tisíc za 1 m2. Méně výrazný, zároveň ale stále dramatický, růst zaznamenaly ve stejném období i ceny nájemní – narostly téměř o 50 %.
Nedostatečná nabídka využitelných ploch pro bydlení a výrazná atraktivita města pro obyvatele daná mj. ekonomickou výkonností, kdy je v Brně přes den přítomných až o 100 tisíc lidí víc, vytváří převis poptávky po bydlení nad nabídkou. Důsledkem je enormní zvyšování cen nemovitostí.
Které firmy jsou nejprogresivnější?
Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje vymezuje tzv. produktové skupiny technologických oborů – jde o odvětví s vysokým potenciálem rozvoje ekonomiky. Ekonomické subjekty z těchto odvětví lze považovat za progresivní firmy. Schéma ukazuje rozmístění těchto firem s více jak 50 zaměstnanci (na mapě jsou zobrazena sídla firem, počet zaměstnanců je uváděn včetně poboček, které nejsou zobrazeny – místo výkonu práce části zaměstnanců tak může být odlišné).
Počtem zaměstnanců největšími „progresivními firmami“ jsou:
- IBM Global Services Delivery Center Czech Republic v Králově Poli – poradenství a služby v IT, zhruba 4 000 zaměstnanců
- OHL ŽS na Veveří – inženýrské celky, průmyslová zařízení, zhruba 1 200 zaměstnanců
- Notino na Londýnském náměstí – IT platformy a služby v e-commerce, zhruba 1 100 zaměstnanců
- Red Hat Czech v Králově Poli – software, programování, zhruba 1 000 zaměstnanců
- Thermo Fisher Scientific Brno v Černovicích – měřící, zobrazovací a analytické přístroje, zhruba 950 zaměstnanců
- Ademco CZ ve Slatině – komunikační zařízení, senzory, polovodiče, zhruba 900 zaměstnanců
Vyplatí se v Brně stavět?
Kupní ceny stavebních pozemků jsou po Praze nejvyšší právě v Brně. Ve zhruba stejně velké Ostravě jsou naopak výrazně nižší. Řádově menší Plzeň je pak zhruba do roku 2013 charakteristická vyššími cenami oproti Brnu, nárůst kupních cen v Brně ale odsunul Plzeň na třetí pozici.
Jaké jsou kapacity brněnských nemocnic?
Dlouhodobě sledovaná statistika počtu lůžek v nemocnicích ukazuje na jejich vysoký počet vztažený k 10 000 obyvatelům (dle definice ČSÚ nejde o lůžka provizorní, nouzová apod.). Vývoj tohoto relativního počtu je dlouhodobě stabilní. Od roku 2015 lze sledovat trend pozvolného nárůstu lůžek. Při porovnání relativního počtu lůžek s Jihomoravským krajem (63 lůžek na 10 000 obyvatel v roce 2017) i Českou republikou (57 lůžek na 10 000 obyvatel v roce 2017) vychází hodnoty pro Brno výrazně nadprůměrně.
Stejně jako v případě dalších velkých měst, zejména Prahy či Plzně, je ale neustále potřeba vnímat silnou spádovost do velkých měst včetně osob nepřihlášených k pobytu, ale fakticky v místě bydlících.
Autem, na kole, pěšky, nebo šalinou?
V porovnání s dalšími evropskými městy se Brno vyznačuje vysokým podílem veřejné hromadné dopravy. Svoji dominanci si drží i přes pokles ve srovnání s rokem 2010. Pěší doprava má oproti srovnávaným městům nízké zastoupení, což je způsobeno převážně rozdílnou metodikou zjišťování ukazatele. Cyklistická doprava je dlouhodobě zastoupena marginálně.
Negativním faktorem ovlivňujícím dopravní zatížení je silná monofunkčnost některých čtvrtí, typicky sídlišť se zcela dominující funkcí bytovou oproti funkci pracovní. Tento jev dále zhoršuje od 90. let postupující suburbanizace. Lidé, kteří do Brna dojíždí, totiž mnohem častěji využívají ke svým cestám individuální automobilovou dopravu.
Kde jsou nejvíc potřebné šaliny?
Schéma ukazuje vztah vedení sítě tramvají/trolejbusů a koncentrace obyvatel. Ač zobrazení jednoduché, je klíčové pro další úvahy o fungování MHD. Ukazuje například potřeby prodloužení kapacitní MHD do některých hustěji zalidněných oblastí (Např. Kamechy, Lesná). Pro plánování dopravní infrastruktury je pak důležitý nejen stav, ale i výhled růstu počtu obyvatel v daných územích.
Kolik bude mít Brno v roce 2066 obyvatel?
Populační prognóza Brna do roku 2066 byla vytvořena ve třech variantách – nízké, střední a vysoké. Varianty se liší z důvodu odlišné predikce ukazatelů plodnosti a migrace. Zatímco nízká varianta počítá se současnou nízkou úhrnnou plodností a nulovým migračním saldem (tedy rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovalých), střední varianta prognózy mírně navyšuje úhrnnou plodnost a počítá se stabilně kladným (ale ne vysokým) ročním migračním saldem a vysoká varianta prognózy ještě více zvyšuje úhrnnou plodnost a migrační saldo je kladné s rostoucím trendem.
Prognóza vychází ze statistických údajů, avšak v Brně žijí fakticky i další obyvatelé (studenti, nepřihlášení k trvalému pobytu, cizinci) statisticky nepodložení. Zásadní je tedy predikce pro faktické obyvatelstvo (tučné linie v grafu).
Předpokládaný vývoj je spojen s relativně stabilním počtem současného počtu obyvatel. Nízká varianta počítá s výrazným úbytkem obyvatelstva (cca 300 tisíc v roce 2066), střední varianta vykazuje mírný úbytek počtu obyvatel (cca 400 tisíc v roce 2066) a vysoká varianta očekává nárůst počtu obyvatel (téměř 470 tisíc v roce 2066). Všechny varianty zřetelně poukazují na proces demografického stárnutí, kdy se zvyšuje absolutní počet i podíl věkových kategorií nad 65 let (více najdete v dokumentaci ÚAP).
