Podklady pro další rozvoj města
Na aktualizaci územně analytických podkladů pracoval tým KAM, data jsou totiž úzce provázaná s novým územním plánem, jehož je kancelář také zpracovatelem. Podklady jsou v podstatě výstupem průběžného monitoringu města – ukazují limity Brna a na co by se mělo přednostně zaměřit. Pomáhají tak kvalitněji rozhodovat o jeho dalším rozvoji. Územně analytické podklady jsou spolu s územními studiemi součástí Územně plánovacích podkladů města.
Územně analytické podklady
ÚAP představují klíčový nástroj pro plánování a rozvoj měst. Shromažďují ucelené údaje, které jsou pro Brno k dispozici. Skládají se z map, grafů a doprovodných textů popisujících stav a vývoj různých tematických oblastí – od krajiny a životního prostředí, způsobu využití a fungování města, skladbu a chování jeho obyvatel až po dopravní a technickou infrastrukturu. Dokument se zabývá také ekonomickými podmínkami, občanskou vybaveností, dostupností obchodů, služeb a pracovních příležitostí.
Témata ÚAP byla v roce 2020 rozšířena, kdy tým KAM přidal data o urbanistických strukturách, veřejných prostranstvích i výškovém uspořádání zástavby ve městě. Rozšířena byla sociodemografická a socioekonomická data, mj. očekávaný přírůstek obyvatel Brna nebo proměna podnikatelské infrastruktury. Při aktualizaci v roce 2024 tým KAM celý dokument zrevidoval a aktualizoval.
Dokumentace je zpracována v systému GIS, který je vhodný nejen pro analýzu dat, ale i pro interaktivní zobrazení formou webových aplikací.
V Brně, městě s bohatou historií a dynamickým rozvojem, se ÚAP staly nedílnou součástí strategického plánování.
| Rozloha (km²) | 230,18 |
| Maximální nadmořská výška (m n. m.) | 497 |
| Minimální nadmořská výška (m n. m.) | 190 |
| Počet městských částí (k 1. 1. 2024) | 29 |
| Počet katastrálních území (k 1. 1. 2024) | 48 |
| Počet obyvatel (k 31.12. 2023) | 400 566 |
| Hustota zalidnění (k 31.12. 2023, osob/km²) | 1740,2 |
| Průměrný věk obyvatel | 43 |
| Průměrná roční teplota vzduchu 1994–2023 (stanice Brno-Tuřany, v °C) | 10,2 |
| Průměrný roční srážkový úhrn 1944–2023 (stanice Brno-Tuřany, v mm) | 519,3 |
| Průměrný roční úhrn doby trvání slunečního svitu 1994–2023 (stanice Brno-Tuřany, v h) | 1872,5 |
| Zvýšení průměrné roční teploty vzduchu na 10 let (stanice Brno-Tuřany, období 1961–2023) | 0,4 °C |
Růst obyvatelstva a demografické změny
Od roku 2020 zažívá Brno zajímavý demografický vývoj. Počet obyvatel vzrostl z 381 346 v roce 2020 na 400 566 v roce 2024. Tento růst je podpořen přirozeným přírůstkem i migrací. Přesto se město potýká s demografickým stárnutím, kdy roste počet starších obyvatel, zejména ve věkových skupinách nad 65 let. Naopak mladší generace, především kolem 25 let, jsou zastoupeny méně.
Zdravotní péče v Brně
Brno se může pyšnit vysokým počtem lékařů, kdy na 10 000 obyvatel připadá přibližně 104 lékařů. To znamená, že zdravotní péče je v městě dobře dostupná. Město má také silnou přítomnost odborných specialistů, což zajišťuje kvalitní ambulantní péči pro všechny obyvatele.
Mzdy a ekonomika
Průměrná mzda v Brně se od roku 2009 do roku 2022 výrazně zvýšila a poprvé překonala 50 000 Kč. Tento růst je důsledkem rozvoje vysoce kvalifikovaných odvětví a zajišťuje Brnu lepší ekonomické podmínky ve srovnání s celým Českem.
Územní plánování a bydlení
Nový územní plán Brna klade důraz na rezidenční nízkopodlažní zástavbu, která zabírá více než 2 467 hektarů. To ukazuje na snahu města podporovat výstavbu rodinných domů a menších bytových objektů.
Dále se plánuje revitalizace brownfields, což jsou zanedbané průmyslové oblasti, které mají potenciál pro nové projekty a zlepšení městského prostředí.
Doprava a mobilita
Veřejná hromadná doprava hraje v Brně klíčovou roli. Přestože od roku 2010 její využití kleslo, stále zůstává dominantním způsobem dopravy pro dojíždějící. Víc lidí naopak sedá do vlastních aut – jejich podíl vzrostl z původních 26 % na současných 36 %. Místní obyvatelé preferují kombinaci hromadné dopravy a pěší chůze, což ukazuje na potřebu rozšiřovat a zlepšovat dopravní infrastrukturu. Podíl cyklistů a chodců zůstává po celou dobu relativně stabilní kolem 12 %.
Zelené plochy a kvalita života
Zatímco některé hustě obydlené centrální části města Brna trpí nedostatkem snadno dostupných ploch zeleně, okrajové oblasti města naopak disponují jejich větším množstvím. Důvodem je nejen nižší hustota obyvatel, ale také odlišná struktura zástavby tvořená často obytnými soubory. Město si je vědomo důležitosti zelených ploch pro kvalitu života svých obyvatel a plánuje další proměny těchto oblastí.
Odpady
Celková produkce odpadu postupně vzrostla ze zhruba 17 000 tun v roce 2012 na přibližně 23 000 tun v roce 2022. Papír tvoří dlouhodobě největší složku odpadu, i když jeho podíl v posledních letech mírně klesá. Od roku 2015 je vidět výrazný nárůst v kategoriích bioodpadu a kovů.
