07 Jak číst územní plán?

Územní plán člení celé území Brna na plochy, které dělí podle využití. Plochy stabilizované, kde územním plánem stanovené využití území vychází z jeho dosavadního charakteru a potvrzuje jej, jsou značeny sytými barvami. Plochy změn (jinak také plochy návrhové) jsou překryty bílou křížovou šrafou a na první pohled působí světlejší oproti plochám stabilizovaným. Tyto se dále člení na plochy zastavitelné nově určené k zastavění, plochy přestaveb určené k obnově i ke změně stávající zástavby na nové využití a plochy změn v krajině.

Rozvojovou lokalitou je část území vymezená v územním plánu, která je určena k zástavbě či přestavbě, a poznáme ji podle ohraničení zubatou čarou. V tzv. kartách lokalit, které nalezneme v textové části územního plánu, jsou pro ně určeny zpřesňující podmínky využití na uspořádání a využití území. Rozvojových lokalit je v územním plánu vymezeno více než 300.

Podle způsobu (funkčního) využití se plochy dělí na 18 typů a rozeznat je lze podle barev. Mezi nimi lze uvést plochy bydlení, plochy veřejné vybavenosti, plochy sportu, plochy výroby a skladování, plochy dopravní infrastruktury, plochy městské zeleně, plochy rekreace, plochy zemědělské aj.

Oproti stávajícímu územnímu plánu umožní nový územní plán přehlednější orientaci díky systémovému identifikátoru jednotlivých oblastí, ze kterého bude jasné, jaká má být v oblasti výšková úroveň a struktura zástavby. Naleznete ho vždy napsaný na každé z ploch.

Jak bude nový územní plán podrobný?

Půjde o mapu pracující v měřítku 1:10 000, kde bude 1 milimetr odpovídat 10 metrům skutečného města. Nový územní plán tak neurčuje podrobná řešení pozemků či jednotlivých budov, ale zaměřuje se na rozvoj celého města i charakter a využití jeho lokalit. V dokumentu tak nalezneme plochy určené pro výstavbu obytných čtvrtí, vedení dopravních staveb či technické infrastruktury, ale nikoli přesné umístění budov, stromů nebo laviček.

V novém územním plánu jsou zapracovány základní prvky současného plánování měst. Namísto přeurčenosti je upřednostněna flexibilita, namísto pohledu na město jako stroj je dán přednost pohledu město jako vyvíjející se organismus. Současné plánování měst totiž vychází z principu, že rozvoj velkého města není možné navrhnout do detailu. Zpravidla tak jsou na výkrese zobrazovány plochy, které mají více než 5000 m². Územní plán například nezobrazuje všechny ulice, drobné plochy zeleně, technickou vybavenost, jako jsou některé trafostanice, vodárenské objekty apod., ale sjednocuje je do ploch, kde je zobrazena jejich převažující funkce.