Praha, New York, Moskva, Santa Monica, Los Angeles. To jsou města, kde žil a pracoval architekt Michal Sedláček. Po pětadvaceti letech v zahraničí se vrátil zpět do svého rodného Brna, kde už třetím rokem vede Kancelář architekta města. Výstava s podtitulem „nástup do třetí třetiny“ představí jeho dosavadní kariéru architekta, pedagoga a ředitele. Lidé ji mohou navštívit od 15. listopadu do 6. prosince 2019 v brněnském Urban centru vedle Staré radnice.
Výstava hlavního architekta Brna Michala Sedláčka představí projekty jeho dosavadní kariéry napříč kontinenty. Od jeho newyorských začátků, po spolupráci se světově uznávaným architektem Frankem Gehrym až po jeho vlastní projekty, které vznikaly pod značkou architektonické firmy Aedas.
Brněnský rodák Michal Sedláček vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně a Školu architektury na AVU v Praze. V květnu 1990 odletěl do New Yorku, po třech letech se přestěhoval do Moskvy. Po návratu do USA pracoval v Los Angeles u architekta Franka Gehryho, který je v Česku znám především jako spoluautor Tančícího domu. Podílel se mimo jiné na návrhu koncertní haly Walta Disneyho nebo Muzea tolerance v Jeruzalémě. V roce 2008 založil v Los Angeles pobočku firmy Aedas, která patří mezi deset největších architektonických firem na světě. Vedl ji až do jara 2016, kdy zvítězil ve výběrovém řízení na ředitele Kanceláře architekta města Brna.
Jak se Brno staví k vyhlášení památkové zóny na svém území? Jaký by měla mít rozsah a regulace? A jak celou věc ovlivňují pozdní zápisy do seznamů kulturních památek?
Stovky budov, přes dva tisíce stromů, vlakové a tramvajové tratě i s vozy a řeka Svratka jako výrazný krajinný prvek oblasti. A to vše v měřítku 1:500. Právě připravovaný model nové čtvrti Trnitá obsáhne na dvanácti čtverečních metrech část území Brna dva kilometry dlouhou a jeden a půl kilometru širokou. Využije ho hlavně odborná porota mezinárodní soutěže na podobu nového hlavního nádraží. Přímo do modelu totiž budou soutěžní týmy vkládat navržené budovy s navazujícím veřejným prostranstvím, které tak bude možné hodnotit z nadhledu a v kontextu celého místa.
Až deset metrů pod zem mapovala sonda část kolejiště vedle bývalého skladiště Amerika u brněnského hlavního nádraží, oblouky historického viaduktu neodhalila. Úspěšné bylo pouze doplňkové měření nad podzemními prostory skladiště, v jehož sklepení jsou klenby dosud zachovány. Průzkum iniciovaný naší kanceláří bude pokračovat v létě. Měření georadarem doplní kopané sondy a vrty. Cílem je ověřit stav a existenci železničního viaduktu z 19. století, který je ukrytý pod železničním náspem. Do budoucna se má v souvislosti s přesunem hlavního nádraží proměnit v pěší a cyklistickou promenádu spojující centrum Brna s nábřežím Svratky.