Historie a současnost Králíkova divadla na brněnském výstavišti. Prohlédněte si výběr fotografií představujících budovu z roku 1928, která sloužila jako kino, divadlo, kavárna nebo koncertní sál. A také výsledky studentských projektů a workshopu na rekonstrukci objektu včetně modelu vypracovaného na Ústavu památkové péče Fakulty architektury VUT v Brně.
Výstava na vás bude čekat v přízemní galerii KAMu na Zelném trhu 13 od 21. července do 22. září, a to každý všední den od 9 do 17 hodin. Vstup volný.
Myšlenka výstavby areálu brněnského výstaviště se zrodila už před první světovou válkou a byla finálně realizována v roce 1928. Provoz výstaviště zahájila Výstava soudobé kultury v Československu, atraktivní lákadlo oslav desátého výročí založení tehdejší Československé republiky. Už v době příprav výstavy se pochopitelně myslelo také na vznik divadelního a koncertního sálu, případně kina, propojeného s kavárnou.
Divadelní budova pro více než sedm set diváků s boční otevřenou terasou a kavárnou vznikla podle návrhu architekta Emila Králíka, jenž byl rovněž pověřený řízením výstavby výstaviště. Během Výstavy soudobé kultury se v divadle přes den promítaly naučné filmy a večery patřily divadelním představením. Po skončení výstavy a zahájení pravidelného provozu výstaviště začalo divadlo užívat Studio Národního divadla v Brně.
Z historického centra na místo bývalého městského hřbitova s krajinářským architektem. Centrum Brna nabízí různé typy urbanizované krajiny – od ulic přes náměstí po parky. A to různých stáří, stylů i současného využití. Pohled krajinářského architekta v nich dokáže najít detaily, které mohou další profese přehlédnout. Akce proběhne jako součást festivalu Den architektury.
Realizace protipovodňových opatření je zásadní pro další rozvoj města. Město ve spolupráci s Kanceláří architekta města Brna připravuje úpravu nábřeží Svitavy v lokalitě bývalého areálu Zbrojovky. Brněnští radní schválili zahájení zadávacího řízení na zhotovitele projektové dokumentace pro etapy XXI a XXII (Zbrojovka).
Fungující město není jen nahodilý shluk ulic, ale systém, kde zástavba vzniká podle plánu, řeší se dopravní propojení jeho částí a vybavení vším, co lidé k životu potřebují. Podobně to platí o sídelní zeleni, ani tady by neměl vládnout chaos. Konkrétně na stromy v uličním prostoru se zaměří připravovaný Městský standard uličních stromořadí jako prostředek pro plánování, výsadbu a péči o ně. Se souhlasem Rady města Brna ho zpracuje Kancelář architekta města Brna (KAM).