Nábřeží Svratky se otevírá lidem. Vznikají tady nové zóny plné zeleně protkané stezkami pro pěší a cyklisty, dlouho očekávaná náplavka i nezbytná protipovodňová opatření chránící město. Hotovo bude v druhé polovině roku 2023.
Nejde o žádnou kosmetickou změnu, ale o významné a pro Brno potřebné úpravy. Svratka tak už nebude vypadat jako dřív. Vysoké zdi držely „řeku v okovech“, ale dnes už víme, že na stoletou vodu nestačí a menší povodně jen urychlují. Proto chceme koryto rozšířit, tím zvýšit jeho kapacitu a ochránit tak přilehlou zástavbu. Přibydou také široké bermy – vyzvednuté části koryta určené k častějším rozlivům povodní.
Oproti současnému stavu se nábřeží dostane blíže hladině a v období většiny roku bude sloužit pro rekreaci a odpočinek. Stávající stezky budou sneseny na nižší úroveň a pěším i cyklistům se otevře kratší cesta podjíždějící svratecké mosty. Vytvořeny budou i nové pěšiny spolu s hřišti, lavičkami a plochami pro odpočinek a sportovní vyžití.
Stromy vyrostly na uměle vybudovaných zvýšených březích a kamenných stěnách. Ve chvíli, kdy budeme břehy snižovat, odvážet tuny zeminy a výrazně měnit profil řeky, nebylo možné všechny zachránit.
Během přípravy celého projektu musel každý jeden strom projít odborník, arborista. V místech, kde je to možné, proto zůstává každý zdravý strom. Minulý rok byly během přípravy projektu už některé zdravé stromy přesazeny a město Brno průběžně jedná o úpravách projektu a ponechání stromů dalších.
Ruku v ruce s celou stavbou jde také navazující výsadba vhodných stromů v celé délce řešené části nábřeží. Do konce roku 2023 tak bude ve městě Brně vysazeno celkem 1 772 nových stromů, přímo v místě stavby jich bude 603 a stanou se tak součástí nových nábřežních parků.
Druhy nových stromů budou z naprosté většiny domácí. Vybrány jsou tak, aby co nejlépe odolávaly případným nepříznivým podmínkám městského prostředí, rychle se ujmuly a začaly co nejdříve kladně ovlivňovat své okolí. Budou mít různé velikosti od menších až po dospělé vzrostlé stromy s obvodem kmene 50-60 cm.
Zajištěno je 5 let rozvojové péče od zhotovitele stavby, na kterou naváže péče udržovací, kterou bude provádět Veřejná zeleň města Brna.
Proměna nábřeží spojená s výstavbou přírodě blízkých protipovodňových opatření je naplánována tak, aby do budoucna nebyly v místě nutné žádné další změny a kácení.
Hlavním cílem je ochránit 6 000 obyvatel města před více než staletou vodou. Jde o území s rozlohou přibližně 82 hektarů, kde už dnes bydlí mnoho Brňanů a do budoucna by tady díky protipovodňovým opatřením mohly vznikat byty další.
Chceme, aby projekt přispěl ke zlepšení ekologického stavu toku a zkvalitnění říčních biotopů. Po staletích znovu meandrující Svratka umožní obyvatelům i návštěvníkům Brna trávit ve své blízkosti volný čas a navrátí přírodu do krajiny města.
Další potřebné investice jsou zaměřeny na související infrastrukturu. Počítáme s rekonstrukcí vodovodů a víc než sto let staré kmenové stoky, která potřebuje vyměnit a posunout dále od Svratky. Dojde k rekonstrukci zdejších inženýrských sítí, některých nevyhovujících mostů i lávek a navazujících veřejných prostranství.
Povodně jako důsledek extrémních projevů počasí doprovázejí lidstvo během celé jeho historie, jejich výskyt je v posledních letech přitom dále umocňován dopady klimatických změn. Stávají se příčinou rozsáhlých materiálních škod nebo dokonce ztrát na životech, jejich nepravidelný výskyt ale ovlivňuje naše vnímání aktuálnosti nebezpečí. Přijít mohou během příštích měsíců, ale také desítek let.
Nejextrémnější povodně 20. století se vyskytly krátce po sobě na přelomu srpna a září 1938, šlo o stoletou povodeň na Svitavě a padesátiletou na Svratce. V březnu 1941 se situace otočila a město ohrožovala stoletá povodeň na Svratce a padesátiletá na Svitavě. Padesátiletá povodeň na Svratce byla zaznamenána také v lednu 1920 a v únoru 1946.
Před nejkatastrofálnější povodní v červenci 1997 bylo Brno uchráněno jen díky akumulaci vody na Vírské přehradě, kdy byla hladina vody kvůli opravě hráze a výstavbě vodovodu dočasně snížena o 10 metrů.
Jasné a jednotné požadavky na označování odkládacích míst, jejich umístění i podobu potřebného mobiliáře – nejen to přináší nový Standard odkládacích míst pro jízdní kola a koloběžky, který vypracovala Kancelář architekta města Brna ve spolupráci s Odborem dopravy Magistrátu města Brna. Dokument, který dnes schválila Rada města Brna, má do budoucna zlepšit podmínky pro cyklistiku a zároveň přispět ke kultivaci veřejných prostranství. Standard se stane od 1. prosince 2024 podkladem závazným pro útvary Magistrátu města Brna a jeho příspěvkové organizace a doporučeným pro městské části a obchodní společnosti se 100% majetkovou účastí Brna.
Nábřeží Ponávky u brněnského Zamilovaného hájku využívají každý den tisíce lidí – při cestě do zaměstnání, k rekreaci, sportu, procházkám i zahrádkaření. Do bezprostředního okolí zasahují oblasti bydlení, dopravy a průmyslu, část je retenční nádrží zadržující vodu z přívalových dešťů. Lokalita však přes svá četná využití postrádá dlouhodobý plán rozvoje. Brno se proto spolu s městskými částmi Královým Polem a Řečkovicemi a Mokrou Horou dohodlo na uspořádání krajinářského soutěžního workshopu, který organizuje Kancelář architekta města Brna. Zájemci o účast teď mohou do 7. března 2025 podávat své návrhy koncepce rozvoje území.
V září loňského roku představilo vedení města společně se zástupci dotčených sportovních odvětví plány na výstavbu významných sportovišť v Brně. Kombinovaná hala pro atletiku a dráhovou cyklistiku vznikne v blízkosti lužáneckého plaveckého stadionu. Fotbalový stadion najde své místo na výstavišti, a to v místě současného velodromu.