Dokončení stavby v roce 2023, zahájení výstavby v roce 2018. Po několika odsunech by měla být první etapa stavby zahájena v dubnu příštího roku, druhá etapa pak o rok později.
Stavba VMO Žabovřeská je součástí realizovaného a rozestavěného Velkého městského okruhu v Brně. Její realizací bude odstraněno úzké hrdlo mezi dvěma již vybudovanými úseky – stavbou MÚK Hlinky a Žabovřeská 2, kde je trasa omezena řekou Svratkou a příkrým skalním svahem Wilsonova lesa. Stávající silnice je pouze dvoupruhová a je podél ní vedena tramvajová trať do Bystrce. Realizací stavby bude umožněna plynulá doprava v celém severozápadním sektoru města až po výjezd z Husovického tunelu.
Úzký koridor mezi řekou a skalním masívem prostorově neumožňuje převést vedle sebe po terénu čtyřpruhovou směrově rozdělenou komunikaci VMO společně s tramvajovou tratí. V dokumentaci EIA bylo posuzováno přes deset variant řešení a výsledkem projednávání bylo souhlasné stanovisko MŽP k variantě s tramvají v tunelu, s ekologickým mostem na Žabovřeské louky, s galerií a se zajištěnou průchodností území.
Trasa silnice I/42 tvoří III. městský okruh a je významnou součástí „Základního komunikačního systému“ města Brna, zároveň je součástí silniční sítě České republiky a dílčí část i mezinárodní silniční sítě E461. Z hlediska celoměstské dopravní struktury bude velký městský okruh (VMO) jako celek zajišťovat vnější, tranzitní i cílové mimoměstské a vnitroměstské dopravní vztahy a tím výrazně odlehčí vnitroměstským komunikacím.
Projekt VMO Žabovřeská I v Brně lze považovat za soubor několika staveb, přičemž hlavní částí je pozemní komunikace velkého městského okruhu na silnici I/42, která vyvolává další stavební úpravy. Navržená úprava silnice I/42 je přestavbou stávajícího vedení s cílem zkapacitnění úseku VMO. Vedení trasy v zásadě odpovídá stávající trase. Na začátku úseku komunikace navazuje na MÚK Hlinky, na konci úseku komunikace zasahuje do prostoru MÚK Kníničská. Komunikace je vedena
v souběhu se stávající tramvajovou tratí, která bude rekonstruována a v úseku podél Wilsonova lesa odkloněna do nového tramvajového tunelu.
V navrženém stavu je komunikace lemována novými protihlukovými stěnami, protihlukovou zdí a protipovodňovou zdí. V úzkém hrdle průchodu komunikací mezi Wilsonovým lesem a řekou Svratkou vyvolává rozšíření komunikace nutnost zaklenutí jedné silniční větve do galerie délky 247,7 metru, na tento úsek navazuje zaklenutí obou větví VMO do oboustranné galerie délky 80 metrů. Oboustranná galerie zabezpečuje nepřerušený biokoridor od Wilsonova lesa směrem k řece Svratce. Jedná se rámové konstrukce tvořené plnou zadní stěnou, mírně náběhovanou příčlí a přední stěnou s prosvětlovacími otvory.
Stavba dále zahrnuje výstavbu nového úseku obslužné komunikace, úpravu stávající mimoúrovňové křižovatky včetně opravy stávajícího silničního a tramvajového mostu. Dále dojde k výstavbě lávek pro pěší a nových pěších tras či k rekonstrukci
stávající tramvajové trati. Zásah do stávající MÚK Kníničská radiála je dán úpravou jejích větví v návaznosti na úpravy hlavní trasy VMO a opravu silničního mostu na větvi směr Bystrc.
Dále je nutné vybudovat nové větve pro samostatné napojení větve od Fanderlíkovy ulice na VMO. Nový tramvajový tunel s únikovou štolou bude tvořit jedna tunelová trouba. Tunel je ražený s hloubenými (přesypanými) předportálovými úseky. Délka jižní přesypané části je tři metry, délka ražené části je 334 metrů, délka severní přesypané části je 164 metrů. Šířka tramvajové trati v tunelu je sem metrů, šířka oboustranných nouzových chodníků v tunelu je minimálně 1,43 metru. Světlá výška v tunelu nad temenem kolejnice je navržena šest metrů. Úniková štola z tunelu kolmo k VMO má délku cca 50 metrů. Šířka únikové štoly je 2,6 metru. V rámci projektu dojde také k opravě tramvajového mostu v prostoru MÚK Kníničská radiála a jednoho silničního mostu na větvi této křižovatky. Nově vzniknou dvě lávky pro pěší přes VMO v celkovém součtu délek přibližně 35 metrů.
Zdroj: infoleták ŘSD-VMO-zabovreska
Ke stažení zde.
Titulní fotografie: Česká televize
Brněnští zastupitelé dnes svou většinou schválili nový Územní plán města Brna. Po více než dvou desetiletích od začátku příprav tak město získá moderní koncepční rozvojový dokument. Nabytí jeho účinnosti se předpokládá na přelomu ledna a února roku 2025. Nový územní plán se tak stane základem pro udržitelný rozvoj Brna v dalších desítkách let.
Pátá územní studie vypracovaná Kanceláří města Brna byla schválena, zaměřená je na lokalitu Technologický park. Cílem bylo prověřit možnosti nové městské čtvrti, a to v souladu se současným využitím a plánovanými záměry. Územní studie je podkladem nového územního plánu a po jeho schválení bude aktualizována jako podklad pro rozhodování v území.