Co zajímalo studenty na setkání s městským architektem

Akce na téma modernizace železničního uzlu Brno

V průběhu února a března jsme uspořádali celkem osm setkání s názvem KAM nádraží pro občany Brna. Rozhodli jsme se vyjet také za studenty vysokých škol, protože i jich se přestavba železničního uzlu Brno týká. Připravili jsme pro ně tedy celkem dvě setkání. První proběhlo na Fakultě stavební VUT 14. března, druhé o týden později na Právnické fakultě MU 21. března. Na obě akce přišlo okolo dvě stě studentů z různých fakult. Většina z nich byla z Brna, ale přišli i dojíždějící studenti z méně či více vzdálených měst.

Setkání vždy zahájil městský architekt Michal Sedláček s prezentací stanoviska Kanceláře architekta města Brna. Doplnil i horká témata, která se šíří médii, týkající se přestavby nádraží. Dále následoval prostor pro diskuzi. Na fakultě VUT diskuze probíhala prostřednictvím portálu Slido.com a na Masarykově univerzitě se mohli studenti v případě zájmu ptát i na mikrofon.

Dotazů bylo opravdu hodně a i přes hodinu trvající diskuze nestačila pro zodpovězení všech otázek. Stejně jako na jízdách KAM nádraží, tak i na těchto setkáních mohli studenti hlasovat v anonymní anketě pro jakou variantu nového nádraží jsou.

Odpovědi na ně zodpovězené otázky ze setkání na VUT i na MUNI

Proč je pro cestující nebezpečné nástupiště ve variantě Petrov?

Obecně lze říci, že čím menší poloměr koleje u nástupní hrany, tím větší mezera mezi vozem a nástupištěm a také horší rozhled vlakového personálu podél vlaku. Termín „je nebezpečné“ není přesný, vhodnější by bylo „je vyšší pravděpodobnost nehody“. V podvariantách B-Petrov s poloměrem koleje u nástupní hrany 300 m se z hlediska technických předpisů jedná o limitní hodnotu minimálního poloměru.

Dobrý den, měli jste jako zástupci rozhodujících skupin možnost vidět i výsledky zhodnocení jednotlivých variant ŽUB Brno objednaných SŽDC?

Pokud je „zhodnocením jednotlivých variant ŽUB Brno“ myšlena studie proveditelnosti ŽUB, tak ano. Studie proveditelnosti ŽUB byla primárním podkladem pro naše doporučení.

Co se stane s pozemky SŽDC, na kterých je v současnosti provoz železniční dopravy?

Pozemky, které se uvolní, budou využity dle územního plánu zejména pro parky a novou výstavbu.

Nová „městská“ čtvrť měla vzniknou místo kasáren ve Slatině a je tam sídliště. Místo židenických kasáren je už víc jak 10 let louka. Proč vznikne tato nová čtvrť?

Jižní čtvrť leží bezprostředně „za hradbami“ a z urbanistického hlediska je vhodnější zastavovat lokality co nejblíže od centra (město krátkých vzdáleností), než v okrajových částech. Pokud se týká židenických kasáren, jejich částí povede čtyřproudá estakáda další etapy VMO. Pokud se otázka týkala Jaselských kasáren v Králově Poli – tam se jedná o dlouhodobé soudní spory.

Jste nějak v kontaktu s firmou Aupark? Znáte jejich „plány“ s jižním centrem a potencionálně přednádražním prostorem?

S firmou Aupark nejsme v kontaktu, dle článku v tisku se společnost HB Reavis rozhodla pozemky prodat. Více zde.

Počítá nádraží v budoucnu s hyperloopem?

Ne.

Ohledně nové městské třídy, kdyby vedla už od Traubovy, je v plánu bourat hodně domů? Bydlím totiž na Traubové.

V současné době se posuzuje dopravně urbanistické řešení celé oblasti v rámci souboru Změn územního plánu nazývaných jako Balíček 43 plus. Prioritou je, aby nemuselo dojít k plošným demolicím a zároveň fungovala doprava i v územích, které mají dosud charakter brownfieldů. Předpokládáme, že na začátku příštího roku bude připraven návrh pro projednání.

Kolik stála studie proveditelnosti? A jaká organizace či firma tuto studii dělala?
Cena přesáhla dle našich informací 20 milionů korun. Objednávala ji a zpracování řídila Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Zpracovávalo ji konsorcium firem SUDOP Brno, Moravia Consult Olomouc a AF Cityplan.

Jak vidíte osud Zvonařky po dokončení nádraží? Celková demolice nebo jiné využití?

Obě varianty jsou do budoucna možné, záleží na majiteli autobusového nádraží společnosti ČSAD Brno holding, a. s. Předpokládá se přestavba autobusového nádraží.

Čo sa stane s podchodom pod terajšou stanicou a traťou?

Je to otázka následného podrobnějšího řešení.

Díky za super prezentaci. Dlouho jsem netušil, jaký potenciál skrývá území mezi nádražími. A přitom v centru. Řeka je jasná volba!

Jsme rádi, že pro vás byla naše prezentace užitečná pro orientaci v problematice ŽUB.

Bylo řečeno, že varianta Řeka bude Brno stát o cca 1,5 mld. Kč více než Petrov. Bude tento rozdíl znamenat velké omezení pro Brno?

Podle posouzení ekonoma, který se otázkou rozpočtu města vzhledem k investicím do městské infrastruktury zabýval, by to pro město z finančního hlediska neměl být problém. Investice se bude budovat postupně v průběhu cca sedmi let.

Kolik se uvažuje zastávek na „metru“? Nebude jich příliš, aby se vlak vůbec rozjel, než začne brzdit? A jak budou řešeny výstupy na povrch?

Projekt „metra“ není v takové fázi, aby se dalo říct, kolik bude mít zastávek (stanic) a jakou budou mít dispozici. Počet zastávek ve veřejné dopravě je vždy kompromis mezi obsluhou území na jedné straně a jízdní dobou na straně druhé.

Jestli jsem dobře slyšel, má varianta Řeka přislíbený příspěvek od EU (tedy zlevnění pro naše náklady), kdežto Petrov vůbec. Je to pravda a kolik?

ŽUB je součástí transevropské dopravní sítě (TEN-T) a tyto stavby evropského významu spadají do financování z dotací EU.

Komu patří pozemky, na kterých má být postaveno nádraží u Řeky?

Většina je ve vlastnictví Českých drah a Brněnských komunikací, několik pozemků např. u ul. Široká je soukromých. Některé pozemky vlastní soukromá firma ČSAD Brno holding, provozovatel ÚAN Zvonařka.

Jak velký je problém s tzv. úvratí rychlých vlaků, nebo je to jen zdržení v řádu minut?

Na změnu směru jízdy je potřeba cca 5 minut, z toho 2 až 3 minuty vystupují a nastupují cestující, tzn. zdržení oproti zastavení vlaku bez úvrati jsou cca 2 až 3 minuty. Úvraťová jízda je o něco náročnější z hlediska kapacity zhlaví a je nepříjemná pro některé cestující, jejichž organismus nezvládá jízdu zády vpřed (nutnost přesednutí apod.).

A na závěr…

Otázka na odlehčenou. Zeptal bych se hlavního architekta města, jestli by mi poradil, resp. řekl návod, jak zjistím na náměstí Svobody u “orloje” kolik je hodin?

Jsou dvě možnosti – otočit se směrem k ulici Zámečnické (směrem k McDonaldu) a na „Vokřálových“ hodinách zjistit přesný čas, případně udělat několik kroků a zkontrolovat čas na hodinách věže kostela sv. Jakuba.