Jaké jsou plány pro černovickou lokalitu Na Kaménkách?

Aby byla nová městská zástavba životaschopná, vhodně navazovala na současné Černovice a místo s výhledem na město Brno rozvinula v příjemné prostředí, uspořádala Kancelář architekta města Brna (KAM) v roce 2017 urbanistickou soutěž. Vítězný tým z ateliéru Kuba & Pilař architekti teď dopracovává územní studii, která bude sloužit jako základ pro budoucí proměnu území v novou čtvrť. Ještě před dokončením je naplánováno i projednání s veřejností. Proběhne v pondělí 29. dubna od 17.30 do 19.30 ve Velkém přednáškovém sále Psychiatrické nemocnice, Húskova 2.

Na to, jak bude lokalita vypadat v budoucnosti a v jaké fázi je převedení výsledků soutěže do reality, odpovídali ředitel KAM Michal Sedláček a architekt Ladislav Kuba z ateliéru Kuba & Pilař architekti.

Debata o budoucnosti lokality Na Kaménkách probíhá už několik let, a to především ze strany jejích budoucích sousedů. Jak mělo pomoci vyhlášení soutěže, jaký byl její hlavní cíl?

Michal Sedláček: Za naši kancelář jsme chtěli, aby v Černovicích vznikla moderní obytná čtvrť, ne další sídliště. Z pohledu města to už bylo složitější. Poté, co spory o intenzitě zástavby v lokalitě vyvrcholily a investor zastavil přípravu svých plánů, následovala dohoda mezi městem a soukromým investorem. Výsledkem byla právě tato urbanistická soutěž, která měla připravit komplexní plán pro rozvoj celého území, včetně severní části, kterou z většiny vlastní město. Když následně úkol soutěž zorganizovat dostala naše kancelář, chopili jsme se příležitosti, a rozhodli jsme se soustředit nejen na diskutovaný počet plánovaných bytů a jejich umístění, ale komplexně na celé místo. Ukázat, kudy povede doprava, aby všichni nejezdili přes staré Černovice, nebo jak se bude pracovat s dešťovou vodou a kanalizací, aby voda měla kam odtéct. Chtěli jsme i v rámci celého Brna ukázat, že vznik nové čtvrti by se měl vymanit z někde stále přetrvávající mentality panelových sídlišť a na potřeby svých obyvatel má město aktivně reagovat.

Proč ze soutěže vyšel vítězně návrh ateliéru Kuba & Pilař architekti?

MS: Právě proto, že myšlenky, na základě kterých jsme soutěž připravovali, nejlépe přenesl do svého návrhu. Jako celek je totiž promyšlený a ucelený. Dobře navazuje na okolní zástavbu i strukturu, přináší vhodně zvolená veřejná prostranství s vlastní výraznou osou, která prochází celým územím. Zároveň porota ocenila realizovatelnost návrhu – výstavbu jde díky zvolenému řešení jednotlivých mikrobloků rozdělit do několika etap. V různých režimech tak může vzniknout část soukromá, veřejná, ale i ta smíšená. Navíc myslel i na dostatečné veřejné prostory nebo na místo pro společenské centrum, které je jednou z možností, jak současnou i novou zástavbu Černovic propojit.

Jak blízko je územní studie k dokončení? Bude se do jejího zpracování ještě s připomínkami zapojovat i městská část?

Ladislav Kuba: Městská část Brno-Černovice se účastnila jednání v průběhu zpracování studie. Na základě připomínek městské částí jsme zpracovali variantní řešení severní a jižní části lokality. Připomínky se týkaly zejména požadavku na umístění a řešení nového objektu radnice městské části se společenským sálem, umístění dvou mateřských škol namísto původní jedné, umístění sportoviště a pěšího propojení nové zástavby se stávající zástavbou Černovic. Nyní zapracováváme do územní studie připomínky OÚPR (pozn. Odbor územního plánování a rozvoje řeší za brněnský magistrát územní plánování ve městě) a následovat bude zapracování variantních řešení podle připomínek městské části do výsledné územní studie (pozn. v úvodu zmíněné projednání projektu s veřejností, které bude předcházet zapracování variant, bylo dohodnuto až po pořízení rozhovoru).

Jak studie zajistí, že si investoři v lokalitě nepostaví, co chtějí, bez ohledu na přání města a Černovic?

MS: Jak už jsem zmiňoval, soutěž byla organizována přímo se soukromým investorem, v tomto případě jde o investiční fond IMOS development, a to na základě dohody s městem o spolupráci. Ve chvíli, kdy se minulé roky nesly ve znamení sporů, přinesl výsledek soutěže atraktivní návrh výstavby bydlení jak pro město, tak pro investory, který je všeobecně přijímaný a konstruktivně připomínkovaný i městskou částí.

Navíc je nutné říci, že nejde jen o samotnou studii. Ta se totiž po svém dokončení stane podkladem pro nový územní plán Brna, na kterém v KAM pracujeme, a který se po svém schválení stane závazným. I proto se výstavba Na Kaménkách plánuje až po roce 2022, když už bude územní plán v platnosti.

Když se teď obrátíme přímo na Ladislava Kubu – čím je váš návrh specifický, jak by se dal několika větami charakterizovat?

LK: Charakteristickým rysem našeho návrhu je pravoúhlá struktura komunikací, která je ale položena na terénu a kopíruje jeho tvar. Pouhý pohled na půdorys je zavádějící, protože z něj nelze vyčíst trojrozměrné přilnutí k terénu.

Pokud jde o samotnou zástavbu, je v principu uspořádána do bloků, které ale nejsou uzavřené a sestávají z menších solitérních nadzemních objektů na společné základně (soklu) s podzemním parkingem. Tento způsob zástavby jsme navrhli proto, aby měly objekty menší měřítko a získaly charakter viladomů. Výškově všechny bytové domy oscilují v rozmezí 3 až 5 nadzemních podlaží. Jedinou výškovou dominantu tvoří administrativní objekt s radnicí na severu při ulici Olomoucká.  

Už jsme zmiňovali, že se v územní studii myslí mimo bydlení i na místa určená pro parky, dětská hřiště nebo občanskou vybavenost, jak budou vypadat?

LK: Přímo v centru území navrhujeme rozlehlý park ve svahu s výhledy na město, na západním okraji je celé území lemováno zeleným pásem s pěšinami a dětskými hřišti, který vytváří pěší vazbu mezi starou a novou zástavbou. Stavby zde není možné umístit z důvodu ochranného pásu vedení vysokého napětí, takže sem chceme kumulovat zeleň a relaxaci. Občanská vybavenost je soustředěna při severním vjezdu do území u radnice a dále u centrálního parku. Obchodní parter by měl lemovat celý severojižní bulvár ve středu území, chtěli bychom dosáhnout toho, aby byl bulvár živý a měl normální městský charakter. Další komunikace souběžné s bulvárem už tvoří zklidněné obytné ulice. Právě na přirozenou hierarchii uliční sítě klademe velký důraz.

Zmiňoval jste výhledy na město. Lokalita Kamének byla historicky jedno z nejoblíbenějších míst vedutistů, protože je z něj Brno vidět „jako na dlani“. Zapůsobila tím na vás, když jste na místě byli poprvé?

LK: Máte pravdu, na Brno je odtud opravdu pěkný pohled, a to na nás při obhlídce místa zapůsobilo velmi intenzívně. Proto jsme také ve středu území umístili park, který dosahuje až k nejvyšší poloze, kde by měla být umístěna kavárna nebo restaurace s terasou. Prochodil jsem svah budoucího parku opravdu důkladně se zastaveními v úrovni horní hrany i v úrovni bulváru. Je totiž velký rozdíl, když se na Brno díváte z nejvyšší polohy, kde je výhled dokonalý, nebo když sestoupíte níže po svahu – tady je také vidět centrum města, ale zážitek je už o poznání slabší. Chceme devizu výhledů využít co nejlépe jak ve veřejném prostoru formou průhledů, tak u bytových domů, protože navržená zástavba sleduje terén a je terasovitě uspořádaná.

Jak bude vypadat napojení nové čtvrti na současnou zástavbu a dopravní síť?

LK: V podstatě jsme využili všech možností komunikačního napojení, které lze v území realizovat – hlavní je severní napojení osy bulváru na Olomouckou, dále na jihu napojení na ulici Charbulovu a na jihovýchodě „tunýlkem“ směrem k Černovické terase. Navrhujeme i přímé napojení na velký městský okruh na severovýchodě. Na západní straně je příčné komunikační propojení na Kneslovu a na Cornovovu. Zde je propojení s Černovicemi ještě posíleno tam, kde nelze umístit pojízdnou komunikaci pěšími spojkami – u základní školy Kneslova a u Olomoucké.