Posoudit využitelnost artéských vod na území Brna nebo nechat zpracovat projekty přispívající k udržitelnému odvodnění města. To jsou jen některé z úkolů, na kterých začala pracovat nově zřízená pracovní skupina. Zaměří se mj. na aktualizaci koncepčních dokumentů města, jako je Generel vodovodní sítě, Městské standardy pro vodovodní síť a Městské standardy pro kanalizační zařízení. Zpracuje také dokument, který se bude zabývat vhodnými řešeními hospodaření se srážkovými vodami ve stávající zástavbě města.
Do činnosti pracovní skupiny se zapojila i Kancelář architekta města Brna (KAM). Dále zde zasednou zástupci odboru investičního, odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství, odboru územního plánování a rozvoje, odboru životního prostředí, Brněnských vodáren a kanalizací nebo Dopravního podniku města Brna. Při zpracování projektu na využití srážkových vod budou přítomni také zástupci příslušných městských částí.
Park Pod Plachtami, Nový Lískovec, Brno
„V rámci pracovní skupiny se budeme věnovat zejména projektům zaměřeným na zavádění hospodaření se srážkovými vodami ve vybraných lokalitách města Brna. Na základě analýzy místních podmínek a omezení by měly být navrženy nejrůznější typy opatření jako jsou například propustné zpevněné povrchy, vegetační střechy, přírodě blízké retenční objekty a vsakovací zařízení, nebo akumulační nádrže pro následné využití srážkových vod,“ uvedl specialista vodohospodář z oddělení územního plánování KAM Radim Vítek.
Aquapark Kohoutovice, Brno
Jižní Morava je jednou z oblastí, kde jsou dopady klimatické změny v rámci České republiky patrné nejvíce. Sucho, nadměrné srážky a vysoké teploty představují problém nejen pro obyvatele města a kraje, ale i pro technickou infrastrukturu, průmysl a zemědělství. Pomoci mají právě také opatření projednávaná v nové pracovní skupině.
„Z vodohospodářského pohledu se jedná o první krok na cestě ke klimaticky odolnému městu. Vedle opatření investičního charakteru bude proto potřeba do budoucna nezbytné přijmout i řadu organizačních změn, která v dlouhodobém horizontu zakládají systémový přístup k hospodaření se srážkovými vodami ve městě. Jde například o to, aby se přírodě blízké přístupy k odvodnění staly nedílnou součástí zadání u všech městských projektů novostaveb a rekonstrukcí,“ doplnil Vítek.
Odvodnění cestní sítě v parku Špilberk, Brno
Díky lepší práci s vodou, jejímu zpomalování nebo zadržování, je možné klima v brněnských ulicích ochlazovat a zvlhčovat. Zaměřit se lze například na snížení množství srážkových vod odváděných do kanalizace nejen ze stávajících brněnských sídlišť, ale také na opatření související s ochranou vodních toků nebo se zatraktivňováním veřejných prostranství.
Kampus Masarykovy univerzity, Brno
Pro zájemce o moderní trendy v hospodaření s dešťovou vodou a související modrozelenou infrastrukturou připravuje KAM na 21. listopadu také tematickou procházku s městským architektem. V okolí ulice Netroufalky představí vodohospodáři Radim Vítek a Jiří Vítek nejnovější úpravy zaměřené na dešťovou vodu a na příkladu Univerzitního kampusu Bohunice zelené střechy a další modrozelenou infrastrukturu potřebnou pro výstavbu takto rozsáhlého areálu.
Novela energetického zákona, kterou včera schválila Poslanecká sněmovna, vážně omezuje pravomoci tří největších měst Česka při regulaci umisťování technické infrastruktury. Tento krok do budoucna sníží kvalitu života, neboť může mít zásadní negativní dopad na urbanismus měst, veřejná prostranství a zeleň. Vedení Brna ve spolupráci s dalšími radnicemi a odbornými organizacemi apeluje na nápravu celé situace a je i nadále připraveno podniknout veškeré kroky k navrácení pravomocí a obnovení dosavadního rozsahu regulací.
Analytická část Městského standardu uličních stromořadí je hotová a v současnosti probíhají práce na návrhu úprav. Předchozí rok byl přitom ve znamení koncepčních příprav zadání a referenčního průzkumu několika vybraných stromořadí. Dokument se po svém dokončení zaměří na stromy v uličním prostoru a bude sloužit jako nástroj pro plánování, výsadbu a péči o ně.
Město Brno se na základě rozhodnutí svých radních ohrazuje proti návrhu novely stavebního zákona, která by významně omezila pravomoci v oblasti městských stavebních předpisů. Návrh, který byl do zákona připojen jako tzv. přílepek v souvislosti se změnou energetického zákona, se nyní vrací k projednání do Poslanecké sněmovny. Je potřeba, aby byla zachována kompetence velkých měst vysazovat stromy v ulicích a regulovat výstavbu na svém území.