Fungující město není jen nahodilý shluk ulic, ale systém, kde zástavba vzniká podle plánu, řeší se dopravní propojení jeho částí a vybavení vším, co lidé k životu potřebují. Podobně to platí o sídelní zeleni, ani tady by neměl vládnout chaos. Konkrétně na stromy v uličním prostoru se zaměří připravovaný Městský standard uličních stromořadí jako prostředek pro plánování, výsadbu a péči o ně. Se souhlasem Rady města Brna ho zpracuje Kancelář architekta města Brna (KAM).
„Uliční stromořadí je významným prvkem tzv. modrozelené infrastruktury měst a může ovlivnit jejich adaptaci na změnu klimatu. Podobně jako jiné složky městské struktury je ale třeba i stromořadí kvalitně plánovat, vysazovat je a pečovat o ně, abychom plně rozvinuli potenciál, který od nich očekáváme,“ objasnil náměstek primátorky města Brna pro oblast životního prostředí Jaroslav Suchý.
Kvalitním plánováním nelze chápat jen projektovou přípravu pro výsadbu jednoho konkrétního stromořadí, ale také cílevědomou tvorbu systému sídelní zeleně, jehož důležitou součástí jsou právě stromořadí; jejich význam tak přesahuje konkrétní ulici nebo čtvrť. V době klimatických změn je pro trvalou obyvatelnost města důležité mít systém zeleně dostatečně robustní a odolný, protože se kromě jiného významně podílí na regulaci zdejšího mikroklimatu. Brno dosud svůj standard pro plánování stromořadí nemělo.
To by se nyní mělo změnit. Využit bude již zpracovaný standard hlavního města Prahy, čímž se zúročí veškeré zkušenosti a sníží náklady a čas potřebné na pořízení dokumentu. „Bude ale upraven pro potřeby a specifické podmínky Brna, protože tu máme jinou organizační strukturu správy zeleně, odlišné mikroklima i skladbu dřevin a podobně,“ doplnil Jaroslav Suchý.
Přizpůsobení pražského dokumentu na míru Brna zahrnuje mapování způsobu správy zeleně, datovou strukturu pasportu zeleně, analýzu interakce stromů s dopravní a technickou infrastrukturou či terénní průzkumy vybraných stromořadí, které prověří, zda zeleň plní očekávané funkce.
Licenční poplatek hlavnímu městu činí zhruba 27 000 korun bez DPH. Úpravu standardu pro Brno provede autorský tým, který se podílel na tvorbě toho pražského, rozšířen bude o vybrané specialisty z KAM a Veřejné zeleně města Brna. Adaptace včetně podrobných analýz bude stát přibližně 2 300 000 korun včetně DPH. Rada města Brna dnes souhlasila, že tyto peníze půjdou z rozpočtu KAM.
Smlouva by měla být podepsána na konci září, na úpravě standardu se začne pracovat v listopadu. Analýzy by měly být hotové v únoru 2024 a v červnu dostanou první verzi dokumentu k připomínkování Magistrát města Brna a městské organizace, jako jsou Brněnské komunikace, Technické sítě Brno, Dopravní podnik města Brna a další. Do konce příštího roku tak Brno získá jeden z důležitých strategických dokumentů, o které se KAM dlouhé roky snaží. A další mají navazovat.
Získat návrh proměny prostranství před nákupním centrem i přestavby bývalého objektu Tepláren na zařízení pro sport, volný čas a kulturu – takový byl cíl architektonické soutěže, kterou pro městskou část Brno – Nový Lískovec uspořádala Kancelář architekta města Brna. Odborná porota se během svého zasedání rozhodla udělit dvě druhá místa a takový výsledek schválila minulý týden rada městské části. Výsledná podoba lokality tak vzejde z dalšího jednání s oběma soutěžními týmy, jejichž návrhy se umístily nejvýše.
Salon dřevostaveb je největší nesoutěžní přehlídka toho nejlepšího, co vzniklo v oblasti nejen tuzemské dřevěné architektury. V GALERII! VSTUPTE si můžete prohlédnout výběr dvou desítek staveb zahrnující širokou škálu realizací – od těch nejmenších, drobných, které se skrývají v lese nebo doplňují ráz české krajiny, přes chatky, rodinné domy až po větší administrativní sídla společností. Spojujícím prvkem všech je jediný udržitelný a neustále dorůstající stavební materiál – dřevo.
Budova I se stala novou dominantou Dornychu i areálu Vlněny. Ambici oslovit má svým vstupem do celého komplexu, předsunutým parterem s obchodními prostory, okolím zrcadlícím se ve zvlněné fasádě i výraznou konzolou s podhledem se vzhledem nerezového plechu. A právě do této budovy vedla naše společná květnová procházka za architekturou. Průvodcem nám byl spoluautor budovy architekt Václav Hlaváček ze Studia acht.