V Brně a přilehlé modřické komerční zóně je až 300 tisíc obsazených pracovních míst a zhruba 260 tisíc z nich je možné přiřadit ke konkrétním lokalitám. Právě na ně se tak zaměřuje nová webová aplikace, která znázorňuje počet a rozložení obsazených pracovních míst ve městě. Zobrazit lze oblasti s vyšší koncentrací pracovních aktivit, stejně jako charakter zástavby ovlivněný počtem pracovních míst na jedné straně a počtem obyvatel i charakterem území na straně druhé. Analýzu dat spolu s webovou aplikací zpracovala Kancelář architekta města Brna, sloužit bude především pro územní plánování a dopravní modelování.
Přirozeným těžištěm pracovních aktivit je v Brně jeho historické jádro. To je ale ve stále větší míře doplňováno pracovními centry umístěnými především v okrajových částech města. Mezi ně lze zařadit Kampus Bohunice, Technologický park, oblast Heršpické a Černovickou terasu. Tradiční uspořádání města v oblasti trhu práce soustředěné do jeho centrální části je tak v posledních letech narušeno rostoucím významem dalších cílů – sekundárních center – pracovní dojížďky.
Z webové aplikace je zřejmá také stopa „Posvitavské průmyslové zóny“ původních manufaktur a továren z industriální éry rozvoje města v jeho východní a jihovýchodní části. Doplněna je o nové komerční zóny především v blízkosti dálnice D1 na jihu města a velkého městského okruhu. Původně průmyslové zóny textilního průmyslu, strojírenství, nebo energetiky byly přetvářeny na zóny spojující lehkou výrobu, logistiku, montáže, velkoobchod, administrativu či kreativní průmysl.
Vedle regenerovaných lokalit vznikla také nová centra ekonomických aktivit, která sdružují především ekonomické subjekty s vyššími nároky na kvalifikovanost pracovní síly. Jedná se zejména o sféru znalostní ekonomiky, která zahrnuje vědu, výzkum a vývoj, či informační technologie a inovace, ale také o oblast bankovnictví. Jejich umístění bylo ovlivněno především dostupností nezastavěných ploch a relativní blízkostí nadřazené dopravní infrastruktury. V měřítku jednotlivých čtvrtí představují spíše monofunkční územní celky s nižší kvalitou veřejných prostranství a horším napojením na stávající městskou strukturu, a to především z hlediska pěší a veřejné dopravy.
Webovou aplikaci pracovních míst v Brně naleznete zde.
Jasné a jednotné požadavky na označování odkládacích míst, jejich umístění i podobu potřebného mobiliáře – nejen to přináší nový Standard odkládacích míst pro jízdní kola a koloběžky, který vypracovala Kancelář architekta města Brna ve spolupráci s Odborem dopravy Magistrátu města Brna. Dokument, který dnes schválila Rada města Brna, má do budoucna zlepšit podmínky pro cyklistiku a zároveň přispět ke kultivaci veřejných prostranství. Standard se stane od 1. prosince 2024 podkladem závazným pro útvary Magistrátu města Brna a jeho příspěvkové organizace a doporučeným pro městské části a obchodní společnosti se 100% majetkovou účastí Brna.
Nábřeží Ponávky u brněnského Zamilovaného hájku využívají každý den tisíce lidí – při cestě do zaměstnání, k rekreaci, sportu, procházkám i zahrádkaření. Do bezprostředního okolí zasahují oblasti bydlení, dopravy a průmyslu, část je retenční nádrží zadržující vodu z přívalových dešťů. Lokalita však přes svá četná využití postrádá dlouhodobý plán rozvoje. Brno se proto spolu s městskými částmi Královým Polem a Řečkovicemi a Mokrou Horou dohodlo na uspořádání krajinářského soutěžního workshopu, který organizuje Kancelář architekta města Brna. Zájemci o účast teď mohou do 7. března 2025 podávat své návrhy koncepce rozvoje území.
V září loňského roku představilo vedení města společně se zástupci dotčených sportovních odvětví plány na výstavbu významných sportovišť v Brně. Kombinovaná hala pro atletiku a dráhovou cyklistiku vznikne v blízkosti lužáneckého plaveckého stadionu. Fotbalový stadion najde své místo na výstavišti, a to v místě současného velodromu.