V Brně a přilehlé modřické komerční zóně je až 300 tisíc obsazených pracovních míst a zhruba 260 tisíc z nich je možné přiřadit ke konkrétním lokalitám. Právě na ně se tak zaměřuje nová webová aplikace, která znázorňuje počet a rozložení obsazených pracovních míst ve městě. Zobrazit lze oblasti s vyšší koncentrací pracovních aktivit, stejně jako charakter zástavby ovlivněný počtem pracovních míst na jedné straně a počtem obyvatel i charakterem území na straně druhé. Analýzu dat spolu s webovou aplikací zpracovala Kancelář architekta města Brna, sloužit bude především pro územní plánování a dopravní modelování.
Přirozeným těžištěm pracovních aktivit je v Brně jeho historické jádro. To je ale ve stále větší míře doplňováno pracovními centry umístěnými především v okrajových částech města. Mezi ně lze zařadit Kampus Bohunice, Technologický park, oblast Heršpické a Černovickou terasu. Tradiční uspořádání města v oblasti trhu práce soustředěné do jeho centrální části je tak v posledních letech narušeno rostoucím významem dalších cílů – sekundárních center – pracovní dojížďky.
Z webové aplikace je zřejmá také stopa „Posvitavské průmyslové zóny“ původních manufaktur a továren z industriální éry rozvoje města v jeho východní a jihovýchodní části. Doplněna je o nové komerční zóny především v blízkosti dálnice D1 na jihu města a velkého městského okruhu. Původně průmyslové zóny textilního průmyslu, strojírenství, nebo energetiky byly přetvářeny na zóny spojující lehkou výrobu, logistiku, montáže, velkoobchod, administrativu či kreativní průmysl.
Ukázka výstupů webové aplikace pracovních míst v Brně
Vedle regenerovaných lokalit vznikla také nová centra ekonomických aktivit, která sdružují především ekonomické subjekty s vyššími nároky na kvalifikovanost pracovní síly. Jedná se zejména o sféru znalostní ekonomiky, která zahrnuje vědu, výzkum a vývoj, či informační technologie a inovace, ale také o oblast bankovnictví. Jejich umístění bylo ovlivněno především dostupností nezastavěných ploch a relativní blízkostí nadřazené dopravní infrastruktury. V měřítku jednotlivých čtvrtí představují spíše monofunkční územní celky s nižší kvalitou veřejných prostranství a horším napojením na stávající městskou strukturu, a to především z hlediska pěší a veřejné dopravy.
Webovou aplikaci pracovních míst v Brně naleznete zde.
Analytická část Městského standardu uličních stromořadí je hotová a v současnosti probíhají práce na návrhu úprav. Předchozí rok byl přitom ve znamení koncepčních příprav zadání a referenčního průzkumu několika vybraných stromořadí. Dokument se po svém dokončení zaměří na stromy v uličním prostoru a bude sloužit jako nástroj pro plánování, výsadbu a péči o ně.
Město Brno se na základě rozhodnutí svých radních ohrazuje proti návrhu novely stavebního zákona, která by významně omezila pravomoci v oblasti městských stavebních předpisů. Návrh, který byl do zákona připojen jako tzv. přílepek v souvislosti se změnou energetického zákona, se nyní vrací k projednání do Poslanecké sněmovny. Je potřeba, aby byla zachována kompetence velkých měst vysazovat stromy v ulicích a regulovat výstavbu na svém území.
Brno se dočká nové haly pro cyklisty a atlety! Architektonickou soutěž vyhrál ateliér OVA, který navrhl moderní dřevěný pavilon propojující město s parkem. Udržitelná stavba se stane skvělým zázemím pro sport – kombinace velodromu a atletické arény navíc přináší nejen úsporu nákladů, ale také efektivní přístup k výstavbě sportovišť, která jsou praktická i vizuálně atraktivní.