Po stopách architekta Ernsta Wiesnera

Doretův dvůr

Na procházku, která tentokrát nebyla limitovaná počtem účastníků, dorazilo kolem dvou stovek zájemců. Jako první byla na programu prohlídka komplexu původního Doretova dvora a přilehlého Paláce Morava v Divadelní ulici. Od místa srazu u Edisonových žárovek se lidé přesunuli k Mahenovu divadlu, odkud si mohli Doretův dvůr prohlédnout z širší perspektivy.

Nájemní dům, zvaný Doretův dvůr, byl postavený v letech 1867–1868 podle projektu Karla Matzenauera a ze zadní části k němu přiléhala budova varieté. V roce 1926 koupila budovu Hermina Stiassny, manželka významného textilního továrníka Alfreda Stiassného, která chtěla na místě varieté vybudovat hotel. V architektonické soutěži zvítězil návrh Ernsta Wiesnera. Od plánu stavby hotelu majitelé ustoupili a začal vznikat víceúčelový dům, v jehož projektování pokračoval Wiesner i po prodeji stavby Moravské zemské životní pojišťovně. V roce 1935 byl podle návrhu Wiesnera zrekonstruován i původní Doretův dvůr. Oba domy pak architekt sjednotil v jeden celek, který dodnes plní svoji víceúčelovou funkci. V části na Malinovského náměstí 4 dnes sídlí Dům odborových služeb. Doretův dvůr si účastníci prohlédli zevnitř a nahlédli také do zasedací místnosti, která zůstala zachována téměř v původním stavu.

Nádvořím do přistavěné části Paláce Morava

Poté vedla trasa procházky na vnitřní nádvoří, které spojuje původní Doretův dvůr s dostavěnou částí Paláce Morava. V prostoru vyniká prosklená schodišťová stěna vstupní haly a skleněná vertikála výtahové věže. Je zde také vidět kontrast fasády obou staveb.

Dům, kolem kterého denně jezdí tisíce lidí

V mnohém Palác Morava vybočuje z řady tradičních brněnských domů. Jde především o neobvyklý půdorys stavby, který neodpovídá principům tehdejšího funkcionalismu. Jak vysvětlili architekti Pelčák a Wahla, tento půdorys vyplynul do značné míry z nezvyklého tvaru daného stavebního místa. Wiesner ovšem tyto nepříznivé vlastnosti zhodnotil a vytvořil nekonvenční podobu nové stavby zvenku, ale také zevnitř.

Uvnitř Paláce Morava je typické Wiesnerovo točité schodiště a světlík, který do všech pater budovy vnáší dostatek světla. V podzemní části budovy se původně nacházelo kino Kapitol, které v době svého vzniku patřilo k nejnáročněji pojatým stavbám svého druhu v Brně, a to jak architektonickým ztvárněním, tak technickým vybavením. Dnes se v prostorách bývalého kina nachází čajovna a bary.

Krajské státní zastupitelství

Budovy architekta Wiesnera a stopy jeho díla lze najít na několika místech v centru Brna. Třetí zastávkou na programu procházky byl objekt na Mozartově ulici 18/3, který v roce 1921 projektoval Wiesner jako administrativní budovu ředitelství Vítkovických železáren. Stavbu později odkoupila Moravská zemská životní pojišťovna a dnes zde sídlí Krajské státní zastupitelství.

Jak uvádí Pelčák a Wahla ve své publikaci, tato Wiesnerova stavba se stala důležitým prvkem v hledání nové architektury, která odkazuje na vídeňskou architekturu prvního desetiletí 20. století. Na symetrické fasádě budovy lze vidět tradiční rozvržení, které představuje přízemní kamenný sokl, přesné linie oken a výraznou okapovou římsu. Na střeše se nacházela patrně nejstarší střešní zahrada, kterou při své návštěvě Brna obdivoval i Le Corbusier.

Budova Českého rozhlasu – původní Česká banka Union

Dnešní sídlo Českého rozhlasu Brno na Beethovenově ulici 4 tvoří s budovou Krajského státního zastupitelství  na Mozartově ulici celek uzavírající nedokončený blok. Budova rozhlasu byla postavena jako brněnská filiálka České banky Union v roce 1925. Stavba je typická pravoúhlým půdorysem, jednoduchostí celku i detailů.

V budově najdeme typické Wiesnorovo dlouhé trojramenné schodiště. Stejně jako u budovy Krajského státního zastupitelství v Mozartově ulici i zde dbal Wiesner na monumentální reprezentativní účinek, detailní propracovanost a výběr kvalitních přírodních materiálů.

Děkujeme všem, kteří se s námi vydali prozkoumat díla architekta Wiesnera a také našim dvěma průvodcům. Architekti Petr Pelčák a Ivan Wahla jsou autoři publikace Ernst Wiesner, která mapuje jeho život a tvorbu v letech 1890 – 1971. Kompletní fotogalerii z procházky si můžete prohlédnout zde.

Zdroj: Petr Pelčák, Ivan Wahla (eds.), Ernst Wiesner 1890-1971, Brno 2005