Po stopách architekta Ernsta Wiesnera

Publikováno: 18.10.2018

Říjnová procházka s městským architektem zavedla návštěvníky po stopách významného brněnského architekta Ernsta Wiesnera. Společně s průvodci, architekt Petr Pelčák a Ivan Wahla, si prošli čtyři jeho ikonické stavby v centru Brna. Akce byla součástí festivalu Den architektury, který se konal po celé České republice.

Po stopách architekta Ernsta Wiesnera

Doretův dvůr

Na procházku, která tentokrát nebyla limitovaná počtem účastníků, dorazilo kolem dvou stovek zájemců. Jako první byla na programu prohlídka komplexu původního Doretova dvora a přilehlého Paláce Morava v Divadelní ulici. Od místa srazu u Edisonových žárovek se lidé přesunuli k Mahenovu divadlu, odkud si mohli Doretův dvůr prohlédnout z širší perspektivy.

Nájemní dům, zvaný Doretův dvůr, byl postavený v letech 1867–1868 podle projektu Karla Matzenauera a ze zadní části k němu přiléhala budova varieté. V roce 1926 koupila budovu Hermina Stiassny, manželka významného textilního továrníka Alfreda Stiassného, která chtěla na místě varieté vybudovat hotel. V architektonické soutěži zvítězil návrh Ernsta Wiesnera. Od plánu stavby hotelu majitelé ustoupili a začal vznikat víceúčelový dům, v jehož projektování pokračoval Wiesner i po prodeji stavby Moravské zemské životní pojišťovně. V roce 1935 byl podle návrhu Wiesnera zrekonstruován i původní Doretův dvůr. Oba domy pak architekt sjednotil v jeden celek, který dodnes plní svoji víceúčelovou funkci. V části na Malinovského náměstí 4 dnes sídlí Dům odborových služeb. Doretův dvůr si účastníci prohlédli zevnitř a nahlédli také do zasedací místnosti, která zůstala zachována téměř v původním stavu.

Nádvořím do přistavěné části Paláce Morava

Poté vedla trasa procházky na vnitřní nádvoří, které spojuje původní Doretův dvůr s dostavěnou částí Paláce Morava. V prostoru vyniká prosklená schodišťová stěna vstupní haly a skleněná vertikála výtahové věže. Je zde také vidět kontrast fasády obou staveb.

Dům, kolem kterého denně jezdí tisíce lidí

V mnohém Palác Morava vybočuje z řady tradičních brněnských domů. Jde především o neobvyklý půdorys stavby, který neodpovídá principům tehdejšího funkcionalismu. Jak vysvětlili architekti Pelčák a Wahla, tento půdorys vyplynul do značné míry z nezvyklého tvaru daného stavebního místa. Wiesner ovšem tyto nepříznivé vlastnosti zhodnotil a vytvořil nekonvenční podobu nové stavby zvenku, ale také zevnitř.

Uvnitř Paláce Morava je typické Wiesnerovo točité schodiště a světlík, který do všech pater budovy vnáší dostatek světla. V podzemní části budovy se původně nacházelo kino Kapitol, které v době svého vzniku patřilo k nejnáročněji pojatým stavbám svého druhu v Brně, a to jak architektonickým ztvárněním, tak technickým vybavením. Dnes se v prostorách bývalého kina nachází čajovna a bary.

Krajské státní zastupitelství

Budovy architekta Wiesnera a stopy jeho díla lze najít na několika místech v centru Brna. Třetí zastávkou na programu procházky byl objekt na Mozartově ulici 18/3, který v roce 1921 projektoval Wiesner jako administrativní budovu ředitelství Vítkovických železáren. Stavbu později odkoupila Moravská zemská životní pojišťovna a dnes zde sídlí Krajské státní zastupitelství.

Jak uvádí Pelčák a Wahla ve své publikaci, tato Wiesnerova stavba se stala důležitým prvkem v hledání nové architektury, která odkazuje na vídeňskou architekturu prvního desetiletí 20. století. Na symetrické fasádě budovy lze vidět tradiční rozvržení, které představuje přízemní kamenný sokl, přesné linie oken a výraznou okapovou římsu. Na střeše se nacházela patrně nejstarší střešní zahrada, kterou při své návštěvě Brna obdivoval i Le Corbusier.

Budova Českého rozhlasu – původní Česká banka Union

Dnešní sídlo Českého rozhlasu Brno na Beethovenově ulici 4 tvoří s budovou Krajského státního zastupitelství  na Mozartově ulici celek uzavírající nedokončený blok. Budova rozhlasu byla postavena jako brněnská filiálka České banky Union v roce 1925. Stavba je typická pravoúhlým půdorysem, jednoduchostí celku i detailů.

V budově najdeme typické Wiesnorovo dlouhé trojramenné schodiště. Stejně jako u budovy Krajského státního zastupitelství v Mozartově ulici i zde dbal Wiesner na monumentální reprezentativní účinek, detailní propracovanost a výběr kvalitních přírodních materiálů.

Děkujeme všem, kteří se s námi vydali prozkoumat díla architekta Wiesnera a také našim dvěma průvodcům. Architekti Petr Pelčák a Ivan Wahla jsou autoři publikace Ernst Wiesner, která mapuje jeho život a tvorbu v letech 1890 – 1971. Kompletní fotogalerii z procházky si můžete prohlédnout zde.

Zdroj: Petr Pelčák, Ivan Wahla (eds.), Ernst Wiesner 1890-1971, Brno 2005

Další články

Zastupitelé schválili skupinu Jednotlivých změn ÚPmB, v platnost vstoupí během srpna

Zastupitelé schválili skupinu Jednotlivých změn ÚPmB, v platnost vstoupí během srpna

25.6.2024

Na první pohled spousta maličkostí v mapě Brna, v realitě 106 důležitých změn stávajícího územního plánu. Tento strategický dokument je totiž potřeba pravidelně aktualizovat. Změny minulý týden schválili brněnští zastupitelé a v platnost vstoupí s největší pravděpodobností na začátku srpna. Zpracovat dokumentaci tzv. „Skupiny B.I“ dostala za úkol Kancelář architekta města Brna. Pořizovatelem byl Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna. Zároveň došlo ke schválení i dalších změn stávajícího územního plánu. Vše je dostupné na portálu územního plánování upmb.brno.cz.

Přes 360 žáků vstoupilo do světa architektury

Přes 360 žáků vstoupilo do světa architektury

20.6.2024

Třináct brněnských škol a ještě více tříd. Přes 360 dětí. Konzultace s desítkou pedagogů. Takový byl první první ročník našeho programu VSTUP! do světa architektury určeného pro brněnské základní školy.

Setkání s veřejností: Okolí Ponávky z Králova Pole do Řečkovic

Setkání s veřejností: Okolí Ponávky z Králova Pole do Řečkovic

3.6.2024

Rozsáhlé území v okolí říčky Ponávky mezi Řečkovicemi a Královým Polem využívají každý den tisíce lidí. Nábřeží i okolní louky a lesy slouží k výletům, sportu, procházkám s dětmi, zahrádkaření, piknikům a zasahují do něj také oblasti bydlení, dopravy i průmyslu. Část Zamilovaného hájku, kterým Ponávka protéká, je dokonce retenční nádrží zadržující vodu v případě přívalových dešťů. Ani tím výčet různorodých využití oblasti nekončí. Lokalita zároveň přes veškeré činnosti v ní probíhající postrádá koncepci urbanisticko-krajinářského řešení – tedy dlouhodobý plán, jak by se měla rozvíjet a proměňovat.