V červnu oslavila AZ Tower pět let od svého otevření. Jak těžké bylo postavit nejvyšší budovu v Česku? A co byla pro architekty největší výzva? O tom všem na procházce s městským architektem povídal autor návrhu Gustav Křivinka z ateliéru Burian-Křivinka.
AZ Tower stojí v jižní části města na ulici Pražákova nedaleko od dálničního uzlu. Proč byla umístěna právě v této části Brna? Podle územního plánu jde o jednu z lokalit, kde je v Brně možné stavět výškové stavby. Budova byla projektována na základě výškového zónování, které architekti a projektanti z ateliéru Burian-Křivinka vypracovali ještě před zahájením samotného projektu.
AZ Tower v mírném údolí jako nejvyšší na první pohled nepůsobí. Opak je ovšem pravdou. Budova v této lokalitě neměla být jedinou dominantou, ale součástí většího komplexu. „Vedle AZ Tower bylo původně plánováno více výškových budov, například od architektky Jiřičné, která měla být ještě vyšší než AZ Tower, nebo také návrh Ateliéru A4,“ uvedl architekt Gustav Křivinka. Zrealizována však byla pouze AZ Tower. V jejím okolí stojí také další výrazné dominanty tohoto území, M-Palác a komplex Spielberk Office Centre s hotelem Marriott.
Investor původně neměl v plánu postavit nejvyšší budovu Česka. Vedle kolejiště měl vyrůst hotel s pouhými šestnácti patry a restaurací v horní části. Postupně ovšem budova narostla až na třicet nadzemních podlaží, které doplnila sedmimetrová ocelová konstrukce pro technické služby. I využití budovy se změnilo. Dnes je AZ Tower kombinací obchodů, kanceláří a apartmánů, které jsou umístěny v nejvyšších patrech. Prostory jsou velmi atraktivní pro firmy i pro exkluzivní bydlení nad Brnem.
AZ Tower začali architekti z ateliéru Burian-Křivinka projektovat v roce 2007. Stavět se začala v roce 2011, za další dva roky byla dokončena a v červnu 2013 slavnostně otevřena. Realizovat nevšední tvar budovy bylo velkou výzvou zejména pro betonáře. Pomocí posuvných bednění realizovali levou stranu budovy, která je pro AZ Tower signální a charakteristická. Celou betonovou stavbu od přízemní až do nejvyšších pater protínají sloupy, které se se stoupající výškou zužují.
„Budova je z betonu a je přizpůsobena i na nepříznivé povětrnostní podmínky a opatřena bezpečnostními prvky pro případ úderu blesku,“ vysvětlil Křivinka. „Výška 110 metrů je maximum, co se může dělat z betonu. Pak už je stavba neekonomická, dům už je tak těžký, že dolní konstrukce je obrovská a ztrácí se moc půdorysné plochy. Vyšší budovy už jsou kovové, nebo z kombinace obou materiálů,“ doplnil architekt.
„Chtěli jsme budovu, která je signální a lehce zapamatovatelná. Není to obyčejný dům, celá řada mechanismů a systémů je zde velmi složitá a bylo nutné je vymyslet přímo pro tuto stavbu. Nechtěli jsme skleněný dům, ale dům pevný, který má stěny a je méně energeticky náročný,“ uvedl Křivinka. AZ Tower není jedinou významnou stavbou, kterou v Brně Ateliér Burian-Křivinka zrealizoval. Mezi jejich další stavby patří bytový a obchodní komplex Eden, nová podoba Fakulty informačních technologií VUT Brno, pavilon Hygieny na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno, Pavilon akutní medicíny nemocnice Milosrdných bratří a mnoho dalších.
Co dalšího nám o AZ Tower prozradil její tvůrce na srpnové procházce s městským architektem? Přinášíme vám kompletní videozáznam prezentace architekta Gustava Křivinky, který najdete na našem YouTube kanálu zde. Fotografie z procházky si můžete prohlédnout v naší Galerii. Budeme se na vás těšit při další procházce za nevšedními stavbami Brna.
Jasné a jednotné požadavky na označování odkládacích míst, jejich umístění i podobu potřebného mobiliáře – nejen to přináší nový Standard odkládacích míst pro jízdní kola a koloběžky, který vypracovala Kancelář architekta města Brna ve spolupráci s Odborem dopravy Magistrátu města Brna. Dokument, který dnes schválila Rada města Brna, má do budoucna zlepšit podmínky pro cyklistiku a zároveň přispět ke kultivaci veřejných prostranství. Standard se stane od 1. prosince 2024 podkladem závazným pro útvary Magistrátu města Brna a jeho příspěvkové organizace a doporučeným pro městské části a obchodní společnosti se 100% majetkovou účastí Brna.
Nábřeží Ponávky u brněnského Zamilovaného hájku využívají každý den tisíce lidí – při cestě do zaměstnání, k rekreaci, sportu, procházkám i zahrádkaření. Do bezprostředního okolí zasahují oblasti bydlení, dopravy a průmyslu, část je retenční nádrží zadržující vodu z přívalových dešťů. Lokalita však přes svá četná využití postrádá dlouhodobý plán rozvoje. Brno se proto spolu s městskými částmi Královým Polem a Řečkovicemi a Mokrou Horou dohodlo na uspořádání krajinářského soutěžního workshopu, který organizuje Kancelář architekta města Brna. Zájemci o účast teď mohou do 7. března 2025 podávat své návrhy koncepce rozvoje území.
V září loňského roku představilo vedení města společně se zástupci dotčených sportovních odvětví plány na výstavbu významných sportovišť v Brně. Kombinovaná hala pro atletiku a dráhovou cyklistiku vznikne v blízkosti lužáneckého plaveckého stadionu. Fotbalový stadion najde své místo na výstavišti, a to v místě současného velodromu.