Prodejní plocha v Brně neroste, služby nabízí hlavně střed města

Publikováno: 21.5.2018

KAM zveřejnila výsledky průzkumu maloobchodní sítě. Jde o sedmé sčítání od roku 1997. Brno je jediné město v České republice, které sleduje data za posledních dvacet let.

Prodejní plocha v Brně neroste, služby nabízí hlavně střed města

Průzkum maloobchodní sítě poprvé organizovala Kancelář architekta města Brna. Nově se zaměřila také na provozovny komerčních služeb a rozšířila sledované území Brna o obchodní zónu v Modřicích. Pracovníci z řad studentů mapovali umístění zařízení, sortiment, provozní dobu a v případě prodeje zboží i prodejní plochu. Data sbírali od října do prosince loňského roku a teď poslouží jako podklad pro územní plánování města.

Výsledky průzkumu ukázaly, že počet prodejen a velikost prodejní plochy v Brně jsou za poslední čtyři roky stabilní. Zastavil se i trend úbytku malých obchodů. Nejčastějším typem zboží jsou potraviny, zmenšuje se plocha kamenných obchodů s domácími potřebami, elektronikou nebo počítači. Mezi službami vedou restaurace, kterých je kolem pěti set.

 

Celkový počet provozoven

Za rok 2017 bylo sečteno celkem 7 628 zařízení, z toho 3 948 prodejen zboží a 3 208 provozoven služeb. Ve srovnání s čísly z roku 2013 jde o mírné navýšení o necelých dvě stě nových prodejen zboží.

 

Prodejní plocha

Prodejní plocha prodejen zboží v Brně v roce 2017 je přes 641 tisíc metrů čtverečních. Oproti roku 2013 je to pokles o necelých pět procent. Nejvyšší úbytky prodejní plochy zaznamenal průzkum v městských částech Bohunice, Brno-jih a Ivanovice. U většiny z nich však zmenšení plochy souvisí s náhlým zánikem prodejen typu autosalonů, autobazarů a stavebnin.

V posledních čtyřech letech se zastavil trend úbytku plochy a počtu menších prodejen pod tisíc metrů čtverečních, který se objevil po roce 2000. Naopak mírné snížení ploch lze zaznamenat u prodejen nad tři tisíce metrů čtverečních. Stále platí, že zhruba devadesát procent maloobchodní sítě tvoří malé prodejny pod dvě stě metrů čtverečních. Jejich podíl na celkové prodejní ploše je ale pouze čtvrtinový.

 

„Výsledky průzkumu ukazují jen zanedbatelné změny oproti předchozím letům a potvrzují spíše stabilizaci brněnské maloobchodní sítě. Dílčí změny se týkají konkrétních typů sortimentu. Například pokračuje plošný útlum sortimentní skupiny domácích potřeb, prodeje elektroniky, počítačové techniky, knih či hudebnin, což je trend týkající se pravděpodobně i dalších měst a do jisté míry je svázán s častým využíváním internetového způsobu prodeje těchto sortimentů,“ shrnul výsledky sociální geograf KAM a vedoucí průzkumu Jiří Malý.

Průzkum sledoval 86 typů sortimentu zboží a 50 typů služeb

Dlouhodobě plošně i početně nejsilnější skupinou sortimentu jsou v Brně potraviny zaujímající zhruba čtvrtinu celkové prodejní plochy. V oblasti služeb jsou nejrozšířenější skupinou pohostinství, přičemž nejčastější jsou restaurace (téměř 500 provozoven), a kavárny (přes 200). Významně zastoupeny jsou kosmetické služby, zejména kadeřnictví (přes 300), a banky (přes 100).

Nejpestřejší sortiment je v centru

Nejsilnější pozici si mezi městskými částmi drží Brno-střed, kde je koncentrována téměř polovina prodejen zboží a služeb. Střed města je charakteristický i nejvyšší pestrostí sortimentu.

Většina prodejen je umístěna v parteru

Důležitým cílem průzkumu je také zachycení stavu městského parteru, tedy umístění prodejen v přízemí domů, v ulicích a náměstích. Zatímco v parteru je umístěno přes sedmdesát procent prodejen zboží a přes osmdesát procent provozoven služeb, v nákupních centrech je lokalizováno dvanáct procent prodejen zboží a zhruba šest procent provozoven služeb. V nákupních centrech jsou však situovány v průměru plošně větší prodejny.

 

Brno je aktivní hlavně přes den

Počet otevřených prodejen roste po šesté hodině ráno. Mezi třetí a čtvrtou odpoledne je otevřeno přes pětadevadesát procent obchodů. Zavírací doba nastupuje výrazněji od páté hodiny odpoledne. V případě služeb je otevírací doba mírně posunutá, začíná kolem sedmé hodiny ranní a odpoledne je zavírání pozvolnější, odráží tak provoz restaurací, hospod a barů, které jsou otevřeny do pozdějších nočních hodin.

Výsledky průzkumu slouží jako podklad pro územní a strategické plánování města

Data z maloobchodu využije KAM pro plánovaný průzkum budov, který se zaměří nejen na funkční využití parteru, ale i na formu a strukturu zástavby, například podlažnosti budov. Novinkou bude i to, že v následujících měsících připravíme webovou aplikaci, která data a výsledky z průzkumu přiblíží veřejnosti v jednoduché a přehledné formě.

Kompletní výsledky průzkumu si můžete stáhnout zde.

  

 

 

 

 

 

Další články

Nechat vyniknout krásu architektury a citlivě doplnit vstup Ústředního hřbitova – známe vítězný návrh od ateliéru Refuel

Nechat vyniknout krásu architektury a citlivě doplnit vstup Ústředního hřbitova – známe vítězný návrh od ateliéru Refuel

27.10.2021

Respekt ke stávajícím budovám i kompozici hřbitova, který dovolí architektuře dostatečně vyniknout, a kultivace prostranství mezi obřadní síní, hlavním vstupem a zastávkami hromadné dopravy. To jsou dva principy, které ovládají vítězný návrh vstupu na Ústřední hřbitov od ateliéru Refuel. Z pěti soutěžních návrhů ho vybrala 14. října odborná porota. Urbanisticko-architektonickou soutěž organizovala Kancelář architekta města Brna, její výsledky dnes schválila Rada města Brna. Všechny návrhy vystaví na přelomu roku brněnské Urban centrum.

Mosilana jako skutečně živoucí místo Brna a zároveň odkaz jeho textilní tradice

Mosilana jako skutečně živoucí místo Brna a zároveň odkaz jeho textilní tradice

22.10.2021

Kancelář architekta města Brna začala jednat se zástupci majitele bývalého textilního areálu Mosilana o zachování vybraných objektů a připomenutí zdejší textilní historie.

Nenecháme město na suchu. Brno řeší, jak bojovat s klimatickými změnami

Nenecháme město na suchu. Brno řeší, jak bojovat s klimatickými změnami

21.10.2021

Jak adaptovat Brno na měnící se klimatické podmínky? Co ho nejlépe ochrání před záplavami, dlouhotrvajícími suchy a následnými ekonomickými a ekologickými dopady? A jaká řešení nabízí modrozelená infrastruktura? Nejen těmto otázkám se v úterý 19. října 2021 věnovala konference na brněnské hvězdárně. Jejími organizátory byla Kancelář architekta města Brna a za město Brno Odbor životního prostředí.