Prodejní plocha v Brně neroste, služby nabízí hlavně střed města

Publikováno: 21.5.2018

KAM zveřejnila výsledky průzkumu maloobchodní sítě. Jde o sedmé sčítání od roku 1997. Brno je jediné město v České republice, které sleduje data za posledních dvacet let.

Prodejní plocha v Brně neroste, služby nabízí hlavně střed města

Průzkum maloobchodní sítě poprvé organizovala Kancelář architekta města Brna. Nově se zaměřila také na provozovny komerčních služeb a rozšířila sledované území Brna o obchodní zónu v Modřicích. Pracovníci z řad studentů mapovali umístění zařízení, sortiment, provozní dobu a v případě prodeje zboží i prodejní plochu. Data sbírali od října do prosince loňského roku a teď poslouží jako podklad pro územní plánování města.

Výsledky průzkumu ukázaly, že počet prodejen a velikost prodejní plochy v Brně jsou za poslední čtyři roky stabilní. Zastavil se i trend úbytku malých obchodů. Nejčastějším typem zboží jsou potraviny, zmenšuje se plocha kamenných obchodů s domácími potřebami, elektronikou nebo počítači. Mezi službami vedou restaurace, kterých je kolem pěti set.

 

Celkový počet provozoven

Za rok 2017 bylo sečteno celkem 7 628 zařízení, z toho 3 948 prodejen zboží a 3 208 provozoven služeb. Ve srovnání s čísly z roku 2013 jde o mírné navýšení o necelých dvě stě nových prodejen zboží.

 

Prodejní plocha

Prodejní plocha prodejen zboží v Brně v roce 2017 je přes 641 tisíc metrů čtverečních. Oproti roku 2013 je to pokles o necelých pět procent. Nejvyšší úbytky prodejní plochy zaznamenal průzkum v městských částech Bohunice, Brno-jih a Ivanovice. U většiny z nich však zmenšení plochy souvisí s náhlým zánikem prodejen typu autosalonů, autobazarů a stavebnin.

V posledních čtyřech letech se zastavil trend úbytku plochy a počtu menších prodejen pod tisíc metrů čtverečních, který se objevil po roce 2000. Naopak mírné snížení ploch lze zaznamenat u prodejen nad tři tisíce metrů čtverečních. Stále platí, že zhruba devadesát procent maloobchodní sítě tvoří malé prodejny pod dvě stě metrů čtverečních. Jejich podíl na celkové prodejní ploše je ale pouze čtvrtinový.

 

„Výsledky průzkumu ukazují jen zanedbatelné změny oproti předchozím letům a potvrzují spíše stabilizaci brněnské maloobchodní sítě. Dílčí změny se týkají konkrétních typů sortimentu. Například pokračuje plošný útlum sortimentní skupiny domácích potřeb, prodeje elektroniky, počítačové techniky, knih či hudebnin, což je trend týkající se pravděpodobně i dalších měst a do jisté míry je svázán s častým využíváním internetového způsobu prodeje těchto sortimentů,“ shrnul výsledky sociální geograf KAM a vedoucí průzkumu Jiří Malý.

Průzkum sledoval 86 typů sortimentu zboží a 50 typů služeb

Dlouhodobě plošně i početně nejsilnější skupinou sortimentu jsou v Brně potraviny zaujímající zhruba čtvrtinu celkové prodejní plochy. V oblasti služeb jsou nejrozšířenější skupinou pohostinství, přičemž nejčastější jsou restaurace (téměř 500 provozoven), a kavárny (přes 200). Významně zastoupeny jsou kosmetické služby, zejména kadeřnictví (přes 300), a banky (přes 100).

Nejpestřejší sortiment je v centru

Nejsilnější pozici si mezi městskými částmi drží Brno-střed, kde je koncentrována téměř polovina prodejen zboží a služeb. Střed města je charakteristický i nejvyšší pestrostí sortimentu.

Většina prodejen je umístěna v parteru

Důležitým cílem průzkumu je také zachycení stavu městského parteru, tedy umístění prodejen v přízemí domů, v ulicích a náměstích. Zatímco v parteru je umístěno přes sedmdesát procent prodejen zboží a přes osmdesát procent provozoven služeb, v nákupních centrech je lokalizováno dvanáct procent prodejen zboží a zhruba šest procent provozoven služeb. V nákupních centrech jsou však situovány v průměru plošně větší prodejny.

 

Brno je aktivní hlavně přes den

Počet otevřených prodejen roste po šesté hodině ráno. Mezi třetí a čtvrtou odpoledne je otevřeno přes pětadevadesát procent obchodů. Zavírací doba nastupuje výrazněji od páté hodiny odpoledne. V případě služeb je otevírací doba mírně posunutá, začíná kolem sedmé hodiny ranní a odpoledne je zavírání pozvolnější, odráží tak provoz restaurací, hospod a barů, které jsou otevřeny do pozdějších nočních hodin.

Výsledky průzkumu slouží jako podklad pro územní a strategické plánování města

Data z maloobchodu využije KAM pro plánovaný průzkum budov, který se zaměří nejen na funkční využití parteru, ale i na formu a strukturu zástavby, například podlažnosti budov. Novinkou bude i to, že v následujících měsících připravíme webovou aplikaci, která data a výsledky z průzkumu přiblíží veřejnosti v jednoduché a přehledné formě.

Kompletní výsledky průzkumu si můžete stáhnout zde.

  

 

 

 

 

 

Další články

99 dní aneb V hlavní roli nový územní plán

99 dní aneb V hlavní roli nový územní plán

9.7.2020

Celkem devětadevadesát dní měli Brňané na seznámení se s návrhem nového územního plánu a jeho připomínkování. Za tu dobu jsme v KAM zodpověděli přes tisíc dotazů veřejnosti, rozdali dva tisíce tištěných průvodců a třikrát prezentovali návrh v živém vysílání, zorganizovali jsme čtyři velká setkání Plán jede k vám a navštívili zastupitelstva deseti městských částí, prezentovali jsme návrh starostům, odborům magistrátu i zastupitelským klubům, odborné veřejnosti i dalším zájmovým skupinám. Maraton zakončila dvě veřejná projednání na brněnském výstavišti. Oddych nás ale nečeká. Máme necelý rok na vypořádání všech připomínek a námitek do dalšího veřejného projednání v květnu 2021.

Bílý dům: Bourat, či nebourat? Oč tu běží?

Bílý dům: Bourat, či nebourat? Oč tu běží?

8.7.2020

V souvislosti s tématem budoucnosti Bílého domu v Brně chceme uvést na pravou míru, že úkolem KAM není posuzovat architektonickou kvalitu ani historickou hodnotu konkrétních staveb ve městě, stejně tak ani jejich technický stav nebo ekonomickou stránku. Nemáme kulatá razítka, nejsme úředníci města a stavebních úřadů, památkáři ani historici architektury. Stejně jako pražský Institut plánování a rozvoje jsme odborná koncepční kancelář města.

09 Jaké hlavní rozvojové lokality určuje nový územní plán?

09 Jaké hlavní rozvojové lokality určuje nový územní plán?

25.6.2020

Nová čtvrť Trnitá, bývalá Zbrojovka i chytrá čtvrť Špitálka. Nový územní plán určí celkem devět hlavních rozvojových oblastí, na které se chce město v příštích letech zaměřit. Cílem je nově vymezit větší rozsah ploch pro bydlení, pracovní příležitosti i trávení volného času a pomoci s přestavbou bývalých průmyslových areálů, tedy tzv. brownfieldů, ve vnitřním i širším centru města.