Prodejní plocha v Brně neroste, služby nabízí hlavně střed města

Publikováno: 21.5.2018

KAM zveřejnila výsledky průzkumu maloobchodní sítě. Jde o sedmé sčítání od roku 1997. Brno je jediné město v České republice, které sleduje data za posledních dvacet let.

Prodejní plocha v Brně neroste, služby nabízí hlavně střed města

Průzkum maloobchodní sítě poprvé organizovala Kancelář architekta města Brna. Nově se zaměřila také na provozovny komerčních služeb a rozšířila sledované území Brna o obchodní zónu v Modřicích. Pracovníci z řad studentů mapovali umístění zařízení, sortiment, provozní dobu a v případě prodeje zboží i prodejní plochu. Data sbírali od října do prosince loňského roku a teď poslouží jako podklad pro územní plánování města.

Výsledky průzkumu ukázaly, že počet prodejen a velikost prodejní plochy v Brně jsou za poslední čtyři roky stabilní. Zastavil se i trend úbytku malých obchodů. Nejčastějším typem zboží jsou potraviny, zmenšuje se plocha kamenných obchodů s domácími potřebami, elektronikou nebo počítači. Mezi službami vedou restaurace, kterých je kolem pěti set.

 

Celkový počet provozoven

Za rok 2017 bylo sečteno celkem 7 628 zařízení, z toho 3 948 prodejen zboží a 3 208 provozoven služeb. Ve srovnání s čísly z roku 2013 jde o mírné navýšení o necelých dvě stě nových prodejen zboží.

 

Prodejní plocha

Prodejní plocha prodejen zboží v Brně v roce 2017 je přes 641 tisíc metrů čtverečních. Oproti roku 2013 je to pokles o necelých pět procent. Nejvyšší úbytky prodejní plochy zaznamenal průzkum v městských částech Bohunice, Brno-jih a Ivanovice. U většiny z nich však zmenšení plochy souvisí s náhlým zánikem prodejen typu autosalonů, autobazarů a stavebnin.

V posledních čtyřech letech se zastavil trend úbytku plochy a počtu menších prodejen pod tisíc metrů čtverečních, který se objevil po roce 2000. Naopak mírné snížení ploch lze zaznamenat u prodejen nad tři tisíce metrů čtverečních. Stále platí, že zhruba devadesát procent maloobchodní sítě tvoří malé prodejny pod dvě stě metrů čtverečních. Jejich podíl na celkové prodejní ploše je ale pouze čtvrtinový.

 

„Výsledky průzkumu ukazují jen zanedbatelné změny oproti předchozím letům a potvrzují spíše stabilizaci brněnské maloobchodní sítě. Dílčí změny se týkají konkrétních typů sortimentu. Například pokračuje plošný útlum sortimentní skupiny domácích potřeb, prodeje elektroniky, počítačové techniky, knih či hudebnin, což je trend týkající se pravděpodobně i dalších měst a do jisté míry je svázán s častým využíváním internetového způsobu prodeje těchto sortimentů,“ shrnul výsledky sociální geograf KAM a vedoucí průzkumu Jiří Malý.

Průzkum sledoval 86 typů sortimentu zboží a 50 typů služeb

Dlouhodobě plošně i početně nejsilnější skupinou sortimentu jsou v Brně potraviny zaujímající zhruba čtvrtinu celkové prodejní plochy. V oblasti služeb jsou nejrozšířenější skupinou pohostinství, přičemž nejčastější jsou restaurace (téměř 500 provozoven), a kavárny (přes 200). Významně zastoupeny jsou kosmetické služby, zejména kadeřnictví (přes 300), a banky (přes 100).

Nejpestřejší sortiment je v centru

Nejsilnější pozici si mezi městskými částmi drží Brno-střed, kde je koncentrována téměř polovina prodejen zboží a služeb. Střed města je charakteristický i nejvyšší pestrostí sortimentu.

Většina prodejen je umístěna v parteru

Důležitým cílem průzkumu je také zachycení stavu městského parteru, tedy umístění prodejen v přízemí domů, v ulicích a náměstích. Zatímco v parteru je umístěno přes sedmdesát procent prodejen zboží a přes osmdesát procent provozoven služeb, v nákupních centrech je lokalizováno dvanáct procent prodejen zboží a zhruba šest procent provozoven služeb. V nákupních centrech jsou však situovány v průměru plošně větší prodejny.

 

Brno je aktivní hlavně přes den

Počet otevřených prodejen roste po šesté hodině ráno. Mezi třetí a čtvrtou odpoledne je otevřeno přes pětadevadesát procent obchodů. Zavírací doba nastupuje výrazněji od páté hodiny odpoledne. V případě služeb je otevírací doba mírně posunutá, začíná kolem sedmé hodiny ranní a odpoledne je zavírání pozvolnější, odráží tak provoz restaurací, hospod a barů, které jsou otevřeny do pozdějších nočních hodin.

Výsledky průzkumu slouží jako podklad pro územní a strategické plánování města

Data z maloobchodu využije KAM pro plánovaný průzkum budov, který se zaměří nejen na funkční využití parteru, ale i na formu a strukturu zástavby, například podlažnosti budov. Novinkou bude i to, že v následujících měsících připravíme webovou aplikaci, která data a výsledky z průzkumu přiblíží veřejnosti v jednoduché a přehledné formě.

Kompletní výsledky průzkumu si můžete stáhnout zde.

  

 

 

 

 

 

Další články

Světová architektura v Brně: Mezinárodní soutěž na nové hlavní nádraží vyhráli nizozemští architekti Benthem Crouwel

Světová architektura v Brně: Mezinárodní soutěž na nové hlavní nádraží vyhráli nizozemští architekti Benthem Crouwel

21.7.2021

Je rozhodnuto – nové brněnské hlavní nádraží vznikne podle návrhu nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, který stojí za projektem nádraží v Rotterdamu nebo rekonstrukcí a dostavbou nádraží v Amsterdamu. Dle vítězů se brněnské nádraží stane novou branou do města a pozitivním impulzem pro vznikající čtvrť Trnitá na nábřeží řeky Svratky. Brňané získají moderní přestupní uzel a záruku dalšího rozvoje zdejší železniční dopravy. Výběr odborné poroty, ve které zasedla architektka Eva Jiřičná nebo urbanista Peter Gero, potvrdilo v tomto týdnu vedení města Brna i Správa železnic. Kancelář architekta města Brna vystaví jako organizátor soutěže všechny návrhy včetně velkého modelu nové čtvrti v Křížové chodbě brněnské Nové radnice na konci září.

Další maraton veřejného projednávání návrhu nového územního plánu je u konce

Další maraton veřejného projednávání návrhu nového územního plánu je u konce

1.7.2021

Šestnáct městských částí, dvě akce Plán jede k vám! v kině Scala a dvoudenní veřejné projednání v areálu brněnského výstaviště… A do toho nesčetně dalších setkání i vašich dotazů směřujících nejen na nás, ale také další aktéry zapojené do tvorby a projednávání návrhu nového brněnského územního plánu.

Architekt Luboš Františák: K náměstí Míru mám osobní vztah

Architekt Luboš Františák: K náměstí Míru mám osobní vztah

22.6.2021

Náměstí lemované špalíry stromů, kolonádou podél parku Kraví hora i novým polyfunkčním domem v přízemí s obchody, službami a volnočasovým centrem. Tak by se mělo podle vítězů otevřené urbanisticko-architektonické soutěže proměnit náměstí Míru a bývalý vojenský areál v ulici Lerchova. Odborná porota vybrala na konci dubna z osmi návrhů řešení týmu brněnského architekta Luboše Františáka. Do soutěže pořádané kanceláří městského architekta se zapojil s tím, že má k místu osobní vztah. Návrhu se s kolegy věnovali intenzivně celé čtyři měsíce, které měli účastníci na jejich vypracování.