Protipovodňová opatření a bytová výstavba, téma konference Odborně o Brně II.
Jak vidí tento problém regionální stavitelé a projektanti a jak jej chce město Brno řešit, bylo tématem konference s názvem Protipovodňová opatření a bytová výstavba, kterou uspořádal Magistrát města Brna ve spolupráci s Asociací brněnských architektů a stavitelů ABRAST. Konference se zúčastnilo více než 70 odborníků jak z oblasti státní správy a samosprávy, tak zástupci investorů, projektantů a stavitelů.
Zhruba pětina rozvojových ploch města se aktuálně nachází v záplavových zónách hlavních brněnských řek. Jejich využitelnost zejména pro bytovou výstavbu tedy závisí na legislativních omezeních výstavby a postupné výstavbě protipovodňových opatření.
Podle údajů zpracovaných na základě platného územního plánu města blokují dnes nerealizovaná protipovodňová opatření území, na kterých by mohlo být vystavěno bydlení pro více než 50 tisíc obyvatel. Možnost výstavby v těchto územích je dnes podmíněna jednak platnou legislativou (plány pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje, mapy povodňového ohrožení pro Brno), především ale platným územním plánem města Brna, jenž plošně nepřipouští výstavbu staveb pro bydlení, školství a zdravotnictví v záplavových územích před realizací protipovodňových opatření. Jestliže z hlediska orgánů státní správy je možné v individuálních případech za předpokladu vhodných technických řešení, zajištění evakuace obyvatel a kompenzačních opatření bytovou výstavbu připustit, platný územní plán takový postup neumožňuje. Prvním krokem, který by alespoň v některých plochách bytovou výstavbu umožnil, by proto měla být co nejrychlejší změna omezení v územním plánu města Brna. Potřebná změna územního plánu může ale trvat nejméně tři roky od rozhodnutí o jejím pořízení.
Město Brno, které za ochranu svého území zodpovídá, připravuje postupnou výstavbu protipovodňových opatření. Pro ochranu území před povodněmi jsou preferována opatření blízká přírodě (snížení břehů, rozšiřování berem). Kde to není z prostorových důvodů možné, jsou navrhovány zemní hráze nebo zídky. Záměrem města je spojovat výstavbu protipovodňových opatření s revitalizací nábřeží řek a jejich zapojením do života města. Dalším relativně rychlým opatřením je snížení příčných staveb (pevných částí jezů) na obou řekách a úprava nivelety stávajících mostů nad hladinu stoleté vody.
Klíčovou podmínkou realizace celého systému ochrany je ovšem výstavba poldru v Chrlicích. Protipovodňová opatření ve městě totiž zvýší rychlost průtoku záplavy zastavěným územím, která může následně ohrozit území pod městem. Poldr Chrlice jako kompenzační opatření zajistí retenci a zpomalení záplavy. Jeho výstavba je podmíněna získáním potřebných pozemků, které jsou z velké části v soukromém vlastnictví, a většina vlastníků s výkupem nesouhlasí. Realizaci poldru tak nelze očekávat před rokem 2025.
Konference potvrdila, že situace v přípravě a realizaci protipovodňových opatření na území města Brna není dobrá. Příčinou je dlouhodobé podcenění ochrany území ze strany samosprávy, což ostatně potvrdila i malá účast jejích představitelů na konferenci. Město Brno nebylo od čtyřicátých let minulého století ohroženo velkou povodní, a to ovlivňuje názor veřejnosti i samosprávy – jak velké radnice, tak především dotčených městských částí. Přitom investice do celého systému protipovodňové ochrany se odhadují na 4 mld. Kč, což jsou vzhledem k obrovskému přínosu ve využití území a v porovnání s investicemi například do dopravních staveb velmi přijatelné náklady.
Zdroj: ABRAST
