Reakce na otevřený dopis ve věci problematických demolic a památkové zóny

Publikováno: 11.3.2021

Brno bude mít městskou památkovou zónu, shodují se na tom zástupci města, městských částí, KAM i Ministerstva kultury. Aktuálně ale pokračují jednání o tom, jak bude rozsáhlá a jaké budou její regulativy. K tématu městské památkové zóny nám došel otevřený dopis od občanky Brna, městský architekt Michal Sedláček proto napsal otevřenou odpověď.

Reakce na otevřený dopis ve věci problematických demolic a památkové zóny

Vážená paní Ketmanová,

obdržel jsem Váš otevřený dopis, na který za Kancelář architekta města Brna (KAM) reaguji otevřenou odpovědí.

V mediích se objevuji velmi zjednodušené reportáže a články k otázce navrhované městské památkové zóny v Brně. Jedním z nich je komentář, že Kancelář architekta města Brna odstoupila od návrhu památkové zóny.

KAM od návrhu neodstoupila a ani odstoupit nemohla. Ministerstvo kultury v tomto jednání o rozsahu a regulativech městské památkové zóny zastupuje Národní památkový ústav, město z pověření Rady města Brna zastupuje Odbor památkové péče, Odbor územního plánování a rozvoje a Kancelář architekta města Brna. Důvodem k pokračování jednání o rozsahu a regulativech městské památkové zóny byla nesouhlasná stanoviska městských částí – městské části Brno-střed a Královo Pole. Městská památková zóna se bude rozkládat především na území těchto dvou městských částí.

Nyní k vašim otázkám: 1) S velkým zaujetím jsem sledovala vaše kulaté stoly k problematice památkových zón. Zajímalo by mě, zda plánujete uspořádat ještě kulatý stůl, ve kterém by byly zastoupení i jiní odborníci než praktikující architekti, případně politici. Bylo by vyvážené, aby slovo dostali také historikové architektury a umění, externí odborníci na památkovou péči (tím myslím mimo dotčené orgány a místní organizace), sociologové (sociologie města, socioekonomie bydlení) a další.

Další kulatý stůl neplánujeme. V závěru třetího kulatého stolu k městské památkové zóně v Brně došlo k dohodě mezi Ministerstvem kultury (J. Vajčner, ředitel Odboru památkové péče MK) a městem Brnem (M. Vaňková, primátorka Brna), že jednání o rozsahu a regulativech městské památkové zóny bude pokračovat. Ministerstvo kultury v tomto jednání zastupuje Národní památkový ústav, město Brno Odbor památkové péče, Odbor územního plánování a rozvoje a Kancelář architekta města Brna.

Výběr hostů ke kulatým stolům byl vyvážený. Jako příklad můžu uvést seznam hostů závěrečného třetího stolu:

  • 4 zástupci samosprávy města Brna:
    • Markéta Vaňková, primátorka
    • Petr Hladík, 1. náměstek primátorky
    • Tomáš Koláčný, 2. náměstek primátorky
    • Filip Chvátal, PH.D., radní
  • 4 zástupci památkové ochrany:
    • Jiří Vajčner, Ph.D., ředitel OPP MK
    • Jiří Slavík, zást. ved. OOKP MK
    • Zdeněk Vácha, ředitel NPÚ
    • arch. Martin Zedníček, vedoucí OPP MMB
  • 3 architekti:
    • Ing. arch. Petr Pelčák, Pelčák a partner architekti
    • arch. Jaroslav Dokoupil, Arch.Design
    • arch. Vojtěch Mencl, starosta MČ Brno-střed
  • 2 zástupci KAM:
    • arch. Bohumila Hybská, vedoucí odd. ÚP KAM
    • Ing. arch. Michal Sedláček, ředitel KAM, moderátor

2) Vznikl vámi připravený nový návrh památkových zón od stolu, nebo došlo i na zhodnocení v terénu?

Návrh památkových zón nevznikl „od stolu“, je výsledkem dvouleté práce, mnoha složitých jednání i výjezdů do terénu. Kolegyně a kolegové znají důležité lokality „dům od domu“.

3) Proč došlo k omezení rozsahu i v městských částech, které s původním rozsahem neměly problém, nebo ho dokonce chtěli rozšířit?

K omezení rozsahu nedošlo. Jednání mezi NPÚ a městem bude pokračovat, výsledný návrh MPZ v této chvíli ještě neznáme.

4) Jako odborná i laická veřejnost bychom ocenili, kdyby jasně a veřejně zazněly konkrétní argumenty, proč se stala památková zóna v původním rozsahu tak problematickou. Všechny argumenty, které jsem zaznamenala, byly velice vágní případně rovnou vyvráceny (“plošná ochrana je špatně”, zakonzervování, potlačování kreativního potenciálu, nesourodost území…). Existuje nějaká analýzami podložená strategie rozvoje města, která je v rozporu s památkovými zónami?

Argumenty nebyly vágní. Doporučuji zhlédnutí všech tří kulatých stolů (zde). Dále přečtení stanovisek městských částí Brno-střed a Královo Pole. Stanovisko MČ Brno-střed je dostupné např. zde.

5) Dále by mě zajímalo, jak se stavíte k probíhajícím bouráním v Žabovřeskách, na ulici Hlinky, k proběhlé demolici na Lidické, plánované demolici na Veveří. Tyto demolice lze označit mírně řečeno za problematické. Na ulici Hlinky nebylo vydáno ani povolení stavebním úřadem, o probíhajícím řízení o prohlášení za památku ani nemluvím. Vnímáte tyto demolice jako neproblematické/problematické? Patří toto k onomu živoucímu a kreativnímu městu a vytváří to onu novou hodnotnou současnou vrstvu? Nemohla by to veřejnost vnímat tak, že obstrukcemi s vyhlášením památkové zóny je tato činnost v podstatě legitimizována?

Demolice kvalitní architektury vnímáme jako problematické. Památky spadají ovšem do kompetence Národního památkového ústavu a Odboru památkové péče MMB a na tyto odbory/organizace s kulatým razítkem je třeba se obracet.

Na závěr je potřeba upřesnit – existuje všeobecný souhlas s tím, že město Brno bude mít městskou památkovou zónu. Ochranu pozdě/nesprávně zapsaných kulturních památek ovšem nelze přímo spojovat s touto městskou památkovou zónou i proto, že část pozdně zapsaných kulturních památek do městské památkové zóny nebude spadat.

Pozdě zapsané památky se řeší už od roku 2016. Zástupci vedení Brna v minulosti několikrát Ministerstvo kultury žádali, aby řešilo vzniklou situaci např. hromadným zápisem takto nesprávně zapsaných památek. To však ministerstvo odmítlo a slibovalo, že je bude znovu prohlašovat postupně, ale s ohledem na personální kapacity. Na otázku, jak rychle bude taková forma nápravy probíhat, slíbilo ministerstvo cca 20 zápisů ročně. Při této rychlosti by tedy opětovné zapsání 1400 památek trvalo 70 let. Skutečnost je však mnohem horší. Za uplynulých 5 let došlo v celém Jihomoravském kraji k opětovnému zapsání šesti pozdě zapsaných památek, z toho dvou v Brně. Přitom na ministerstvu leží desítky návrhů na opětovné prohlášení, které připravili pracovníci brněnského Národního památkového ústavu už v letech 2016–2018 a které ministerstvo neřeší.

Ministerstvo kultury by tedy tyto pozdně/nesprávně zapsané památky mělo co nejdříve neodkladně opětovně zapsat do registru.

S pozdravem,

doc. Ing. arch. Michal Sedláček
ředitel Kanceláře architekta města Brna

i

Otevřená odpověď i původní otevřený dopis

(Velikost souboru 139 KB)

Další články

Osm architektonických týmů chce proměnit náměstí Míru, z jejich návrhů teď odborná porota vybere ten vítězný

Osm architektonických týmů chce proměnit náměstí Míru, z jejich návrhů teď odborná porota vybere ten vítězný

20.4.2021

Kdo navrhl nejlepší řešení proměny náměstí Míru? To na konci tohoto týdne rozhodnou členové odborné poroty. Vybírat budou z osmi návrhů, které přišly do otevřené urbanisticko-architektonické soutěže organizované kanceláří městského architekta. Soutěžící měli za úkol navrhnout úpravu náměstí Míru včetně dopravního řešení, vstupu do parku Kraví hora a podoby nového polyfunkčního domu v prostoru přilehlého areálu Lerchova. Všechny návrhy, včetně těch vítězných, představíme po schválení výsledků soutěže vedením města. Na červen připravujeme také výstavu.

Široký bulvár, byty až pro patnáct tisíc lidí, zelené vnitrobloky i střechy. Příprava nové čtvrti Trnitá pokračuje

Široký bulvár, byty až pro patnáct tisíc lidí, zelené vnitrobloky i střechy. Příprava nové čtvrti Trnitá pokračuje

15.4.2021

Důležitý krok pro rozvoj jižní části Brna, tím je dokončení územní studie nové čtvrti Trnitá. Studie určuje hlavní principy, podle kterých se území o velikosti zhruba 140 hektarů v těsné blízkosti historického jádra města bude v příštích letech rozvíjet. Je to zásadní dokument pro plánovanou výstavbu, ale také pro podobu veřejných prostranství nebo parků. Její aktualizaci zpracovala kancelář městského architekta, která se dlouhodobě věnuje koordinaci záměrů města a investorů v území.

Podzemní dráhy u nás i ve světě. Odborníci sdíleli zkušenosti pro Brno

Podzemní dráhy u nás i ve světě. Odborníci sdíleli zkušenosti pro Brno

9.4.2021

Čím se může inspirovat Brno při plánování podzemní dráhy? Má navazovat na síť železnic, tramvají, nebo půjde o metro? Kolik bude potřeba zastávek? A je na to Brno dost velké? Nejen na tyto otázky hledal odpovědi online seminář pořádaný Kanceláří architekta města Brna ve čtvrtek 25. března. K pětici přednášejících se přes aplikaci Teams připojila téměř stovka posluchačů. Spolupořadatelem akce byl Ústav železničních konstrukcí a staveb Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.