Reakce na otevřený dopis ve věci problematických demolic a památkové zóny

K tématu městské památkové zóny nám došel otevřený dopis od občanky Brna, odpovídáme proto otevřenou odpovědí.

Vážená paní Ketmanová,

obdržel jsem Váš otevřený dopis, na který za Kancelář architekta města Brna (KAM) reaguji otevřenou odpovědí.

V mediích se objevuji velmi zjednodušené reportáže a články k otázce navrhované městské památkové zóny v Brně. Jedním z nich je komentář, že Kancelář architekta města Brna odstoupila od návrhu památkové zóny.

KAM od návrhu neodstoupila a ani odstoupit nemohla. Ministerstvo kultury v tomto v jednání o rozsahu a regulativech městské památkové zóny zastupuje Národní památkový ústav, město z pověření Rady města Brna zastupuje Odbor památkové péče, Odbor územního plánování a rozvoje a Kancelář architekta města Brna. Důvodem k pokračování jednání o rozsahu a regulativech městské památkové zóny byla nesouhlasná stanoviska městských částí – městské části Brno-střed a Královo Pole. Městská památková zóna se bude rozkládat především na území těchto dvou městských částí.

1) Další kulatý stůl neplánujeme. V závěru třetího kulatého stolu k městské památkové zóně v Brně došlo k dohodě mezi Ministerstvem kultury (J. Vajčner, ředitel Odboru památkové péče MK) a městem Brnem (M. Vaňková, primátorka Brna), že jednání o rozsahu a regulativech městské památkové zóny bude pokračovat. Ministerstvo kultury v tomto jednání zastupuje Národní památkový ústav, město Brno Odbor památkové péče, Odbor územního plánování a rozvoje a Kancelář architekta města Brna.

Výběr hostů ke kulatým stolům byl vyvážený. Jako příklad můžu uvést seznam hostů závěrečného třetího stolu:

4 zástupci samosprávy města Brna:

• Markéta Vaňková, primátorka
• Petr Hladík, 1. náměstek primátorky
• Tomáš Koláčný, 2. náměstek primátorky
• Filip Chvátal, PH.D., radní

4 zástupci památkové ochrany:

• Jiří Vajčner, Ph.D., ředitel OPP MK
• Jiří Slavík, zást. ved. OOKP MK
• Zdeněk Vácha, ředitel NPÚ
• arch. Martin Zedníček, vedoucí OPP MMB

3 architekti:

• Ing. arch. Petr Pelčák, Pelčák a partner architekti
• arch. Jaroslav Dokoupil, Arch.Design
• arch. Vojtěch Mencl, starosta MČ Brno-střed

2 zástupci KAM

• arch. Bohumila Hybská, vedoucí odd. ÚP KAM
• Ing. arch. Michal Sedláček, ředitel KAM, moderátor

2) Návrh památkových zón nevznikl „od stolu“, je výsledkem dvouleté práce, mnoha složitých jednání i výjezdů do terénu. Kolegyně a kolegové znají důležité lokality „dům od domu“.

3) K omezení rozsahu nedošlo. Jednání mezi NPÚ a městem bude pokračovat, výsledný návrh MPZ
v této chvíli ještě neznáme.

4) Argumenty nebyly vágní. Doporučuji zhlédnutí všech tří kulatých stolů (zde). Dále přečtení stanovisek městských částí Brno-střed a Královo Pole. Stanovisko MČ Brno-střed je dostupné např. zde.

5) Demolice kvalitní architektury vnímáme jako problematické. Památky spadají ovšem do kompetence Národního památkového ústavu a Odboru památkové péče MMB a na tyto odbory/organizace s kulatým razítkem je třeba se obracet.

Na závěr je potřeba upřesnit – existuje všeobecný souhlas s tím, že město Brno bude mít městskou památkovou zónu. Ochranu pozdě/nesprávně zapsaných kulturních památek ovšem nelze přímo spojovat s touto městskou památkovou zónou i proto, že část pozdně zapsaných kulturních památek do městské památkové zóny nebude spadat.

Pozdě zapsané památky se řeší už od roku 2016. Zástupci vedení Brna v minulosti několikrát Ministerstvo kultury žádali, aby řešilo vzniklou situaci např. hromadným zápisem takto nesprávně zapsaných památek. To však ministerstvo odmítlo a slibovalo, že je bude znovu prohlašovat postupně, ale
s ohledem na personální kapacity. Na otázku, jak rychle bude taková forma nápravy probíhat, slíbilo ministerstvo cca 20 zápisů ročně. Při této rychlosti by tedy opětovné zapsání 1400 památek trvalo 70 let. Skutečnost je však mnohem horší. Za uplynulých 5 let došlo v celém Jihomoravském kraji k opětovnému zapsání šesti pozdě zapsaných památek, z toho dvou v Brně. Přitom na ministerstvu leží desítky návrhů na opětovné prohlášení, které připravili pracovníci brněnského Národního památkového ústavu už v letech 2016–2018 a které ministerstvo neřeší.

Ministerstvo kultury by tedy tyto pozdně/nesprávně zapsané památky mělo co nejdříve neodkladně opětovně zapsat do registru.

S pozdravem

doc. Ing. arch. Michal Sedláček
ředitel Kanceláře architekta města Brna