Brno bude mít svůj první manuál veřejných prostranství. Dokument nazvaný Rukověť tvorby veřejných prostranství ukazuje principy, jak vytvářet kvalitní ulice, parky a náměstí, kde se budou lidé cítit dobře. Pro město ho připravuje Kancelář architekta města Brna.
Sloužit bude zástupcům města a samosprávy, architektům, projektantům a všem, kdo se podílí na rozvoji brněnského veřejného prostoru. V úterý 23. října dokument schválila Rada města Brna. KAM nyní dokument graficky upraví a začátkem příštího roku jej představí veřejnosti.
„Chceme, aby se Brňanům ve městě dobře žilo, k tomu je potřeba mít také kvalitní veřejná prostranství, kde budou lidé rádi trávit čas. Město a městské organizace i architekti a investoři budou mít díky tomuto manuálu k dispozici nástroj, jak taková místa vytvářet. Dokument má přispět k tomu, aby veřejná prostranství v Brně vznikala promyšleně a koncepčně,“ vysvětlil náměstek primátora Martin Ander.
Rukověť popisuje principy a pravidla tvorby veřejných prostranství od přípravy návrhu až po výslednou realizaci. Celkem deset kapitol se zaměřuje na konkrétní témata, jako je rozmístění a funkce zeleně, dopravní a technická infrastruktura nebo hospodaření s dešťovou vodou. Nechybí ani popis detailů, jako je například umístění laviček, lamp veřejného osvětlení, odpadkových košů, stojanů na kola a dalších. Nezapomíná ani na parkovací místa nebo bezbariérové řešení prostoru.
„Rukověť je živý dokument, který budeme průběžně doplňovat a aktualizovat na základě zkušeností z jejího používání. Teď je naším úkolem, aby se dokument začal využívat a stal se součástí běžné praxe jak zástupců města, tak i projektantů a investorů,“ řekl vedoucí oddělení veřejného prostoru KAM David Mikulášek.
Tým architektů veřejného prostoru KAM pracoval na dokumentu jeden a půl roku. Jednotlivá témata konzultoval s přibližně třiceti odborníky z různých oblastí, od architektů, urbanistů, dopravních inženýrů, pracovníků magistrátu po Poradní sbor Rady města Brna pro bezbariérové Brno.
Nedílnou součástí publikace jsou i fotky pozitivních a negativních příkladů z Brna i ze zahraničí. Architekti se inspirovali příklady ze světových metropolí, jako je Vídeň, Kodaň, Heidelberg, Hamburk nebo švédské Malmö. Inspirací jim byl také pražský Manuál veřejných prostranství, který vydal Institut plánování a rozvoje před čtyřmi lety.
„Brněnský manuál se více soustředí na hierarchii jednotlivých prvků a vrstev, zeleň ve městě a nejzákladnější podmínku kvalitního prostranství – jeho kompoziční a prostorové vymezení. Ve většině případů jsme se principy snažili popsat na konkrétních místech přímo v Brně, i když zásady platí obecně pro všechna města,“ doplnil Mikulášek.
Do začátku prosince KAM dokument graficky a jazykově upraví do finální podoby, kterou následně představí odborné a široké veřejnosti.
Novela energetického zákona, kterou včera schválila Poslanecká sněmovna, vážně omezuje pravomoci tří největších měst Česka při regulaci umisťování technické infrastruktury. Tento krok do budoucna sníží kvalitu života, neboť může mít zásadní negativní dopad na urbanismus měst, veřejná prostranství a zeleň. Vedení Brna ve spolupráci s dalšími radnicemi a odbornými organizacemi apeluje na nápravu celé situace a je i nadále připraveno podniknout veškeré kroky k navrácení pravomocí a obnovení dosavadního rozsahu regulací.
Analytická část Městského standardu uličních stromořadí je hotová a v současnosti probíhají práce na návrhu úprav. Předchozí rok byl přitom ve znamení koncepčních příprav zadání a referenčního průzkumu několika vybraných stromořadí. Dokument se po svém dokončení zaměří na stromy v uličním prostoru a bude sloužit jako nástroj pro plánování, výsadbu a péči o ně.
Město Brno se na základě rozhodnutí svých radních ohrazuje proti návrhu novely stavebního zákona, která by významně omezila pravomoci v oblasti městských stavebních předpisů. Návrh, který byl do zákona připojen jako tzv. přílepek v souvislosti se změnou energetického zákona, se nyní vrací k projednání do Poslanecké sněmovny. Je potřeba, aby byla zachována kompetence velkých měst vysazovat stromy v ulicích a regulovat výstavbu na svém území.