Nový územní plán Brna míří ke schválení, magistrátu jsme odevzdali jeho finální verzi

„Nový územní plán přináší konkrétní výškové úrovně, a předepisuje tak maximální výšku zástavby. Podobně vyžaduje minimální procento zeleně, například 30 % u ploch pro bydlení a smíšených obytných, modrozelenou infrastrukturu nebo moderní urbanistické principy, jako je město krátkých vzdáleností, které dále zlepší život ve městě Brně,“ říká Filip Chvátal, radní pro územní plánování a rozvoj města Brna a zároveň určený zastupitel, který za Zastupitelstvo koordinoval proces vzniku územního plánu.

Stávající územní plán má již prakticky vyčerpané lokality pro další rozvoj. Jeho stáří se projevuje v nemožnosti zajistit dostatek dostupného bydlení či zastaralé koncepci dopravy. Novou výstavbu dále komplikují například neexistující protipovodňová opatření nebo napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Brownfieldy u centra města stejně jako bývalá zemědělská družstva v okrajovějších městských částech je nemožné přestavět, což dále zvyšuje tlak na novou výstavbu za městem. „Nový územní plán je proto potřeba uvést co nejdříve do praxe, aby se město Brno mohlo dále rozvíjet,“ doplňuje Chvátal.

„Nový územní plán je připraven s nadhledem a vědomím všech celoměstských či regionálních souvislostí, ale současně s pochopením konkrétních míst, lidí a jejich pohledů. Je to nejdéle připravovaný a nejvíce projednaný územní plán v České republice. Je to jediný územní plán se třemi veřejnými projednáními,“ vyzdvihuje Michal Sedláček, ředitel KAM, která nový územní plán připravovala.

„Po více jak dvaceti letech přešlapování si Brno nutně zaslouží nový moderní územní plán, podle kterého se město může naplno rozvíjet a konkurovat tak dalším aglomeracím. Raketový růst cen bydlení je dán právě i nedostatkem nové výstavby s tím, že město Brno odkládalo potřebná rozhodnutí, jak je právě definuje nový územní plán, včetně polohy nádraží, velkého městského okruhu i rychlostní silnice na Svitavy. Za poslední čtyři roky proběhly k novému územnímu plánu stovky setkání od tří oficiálních veřejných projednání přes nespočet jednání s krajem, městskými částmi Brna a ministerstvy po debaty s odborníky, občanskými i zájmovými skupinami a zástupci veřejnosti. Město vyšlo Brňanům maximálně vstříc a územní plán představilo a projednalo výrazně nad rámec požadavků stavebního zákona,“ uvádí radní Filip Chvátal.

Na základě námitek a připomínek byly mezi jednotlivými projednáními územního plánu zapracovány úpravy s dopadem na celé město. „Nově se například změnily požadavky na minimální zastoupení zeleně a požadavky na adaptační opatření v území. Příklady úprav je možné najít v každé městské části, byly například rozšířeny plochy zahrádek, přibylo podzemní vedení silnice x43 v tunelu pod Bystrcí, některé záměry byly na žádost městských částí převedeny do rezervy (mj. most Sadová, obchvat Medlánek), byla snížena intenzita výstavby v lokalitě Bohunice-Lány nebo Maloměřicích a Obřanech,“ dále doplňuje městský architekt Michal Sedláček.

„Během trojího veřejného projednávání návrhu územního plánu jsme dostali od občanů velké množství připomínek, bylo uplatněno téměř 12 000 podání – 8 200 v roce 2020, 3 000 v létě 2021 a 200 na podzim 2021,“ říká Pavla Pannová, vedoucí odboru územního plánování brněnského magistrátu, který celý proces pořízení územního plánu řídí. „Pokud bude nový územní plán schválen v červnu, pak nabude účinnosti do konce prázdnin,“ doplňuje.

„Ani tím to ale pro nás nekončí. Už teď pracujeme na Manuálu územního plánu, který přinese grafické znázornění některých regulativů pro všechny, kteří s ním budou v budoucnu pracovat. Počítáme s jeho pravidelným doplňováním na základě praxe a plánovaného vydání Brněnských stavebních předpisů. Zkušenost s fungováním podobných manuálů si města v zahraničí chválí,“ uzavírá Sedláček.