Celkem 365 zájemců se zapojilo do internetové ankety věnované náměstí Míru a jeho okolí. Především rezidenti, ale také v místě bydlící studenti nebo návštěvníci, se vyjadřovali k současnému stavu i budoucnosti lokality. Anketa byla zveřejněna od 27. ledna do 21. února 2020.
Občané se v této otázce vyjadřovali převážně k vybavenosti prostoru (64 % odpovědí), kde jim nejvíce schází kavárna se zahrádkou, restaurace, supermarket, pošta, drobné služby, lékárna, drogerie aj.
V otázce bylo zaznamenáno nejvíc odpovědí k mobiliáři (45 %), kde nejčastěji schází lavičky ve stínu, mobiliář pro cyklisty, jako jsou např. stojany, odpadkové koše, nebo osvětlení. Dále schází umělecký nebo vodní prvek, zeleň a drobná vybavenost aj.
Drtivá většina v této otázce preferuje společenské akce (72 %), kde si představuje především trhy, různá vystoupení, akce pro děti, festivaly a slavnosti, sousedská setkání, setkání pro seniory, rozsvícení vánočního stromku aj. Dále jakékoliv akce v komunitním centru a atrakce, jako je kavárna, prodej zmrzliny, či grilování.
Celkem 50 % odpovědí se týkalo lokace, kde za výjimečnost je považována návaznost na Kraví horu, ale také vazba na město, či blízkost Wilsonova lesa. Významnou roli hraje také architektura – kostel, hvězdárna, bazén, vilová čtvrt – a charakter prostoru – klidný, sousedský, atmosféra aj.
Za nejsilnější stránku byla považována lokace náměstí (35 %), a to díky blízkosti parku Kraví hory a Wilsonova lesa, polohy na kopci s výhledy a vzdálenosti od centra. Náměstí je podle respondentů centrem Masarykovy čtvrti.
Za největší problém v dané lokalitě je považována doprava (38 %), není respondenty vnímána jako bezpečná nebo přehledná. Následně je podle výsledků ankety problematické řešení veřejného prostranství (celkový koncept, modernizace, přehlednost, údržba, výměna povrchů, revitalizace zeleně, scházející prostor pro setkávání), urbanismus i architektura (bývalý vojenský areál a jeho stávající stav, chybí pocit náměstí) a vybavenost (chybějící služby, komunitní centrum aj.).
Nejčastěji chtějí respondenti na náměstí důvod k zastavení se (37 %), a to formou nových prostor pro odpočinek, relaxaci a volný čas, setkávání nebo posezení. Za velmi důležité považují doplnění vybavenosti, pořádání kulturních a společenských akcí, ale také komfortní průchod nebo průjezd, příjemné čekání na MHD, bezpečnou dopravu a možnost parkování.
Analytická část Městského standardu uličních stromořadí je hotová a v současnosti probíhají práce na návrhu úprav. Předchozí rok byl přitom ve znamení koncepčních příprav zadání a referenčního průzkumu několika vybraných stromořadí. Dokument se po svém dokončení zaměří na stromy v uličním prostoru a bude sloužit jako nástroj pro plánování, výsadbu a péči o ně.
Město Brno se na základě rozhodnutí svých radních ohrazuje proti návrhu novely stavebního zákona, která by významně omezila pravomoci v oblasti městských stavebních předpisů. Návrh, který byl do zákona připojen jako tzv. přílepek v souvislosti se změnou energetického zákona, se nyní vrací k projednání do Poslanecké sněmovny. Je potřeba, aby byla zachována kompetence velkých měst vysazovat stromy v ulicích a regulovat výstavbu na svém území.
Brno se dočká nové haly pro cyklisty a atlety! Architektonickou soutěž vyhrál ateliér OVA, který navrhl moderní dřevěný pavilon propojující město s parkem. Udržitelná stavba se stane skvělým zázemím pro sport – kombinace velodromu a atletické arény navíc přináší nejen úsporu nákladů, ale také efektivní přístup k výstavbě sportovišť, která jsou praktická i vizuálně atraktivní.