Přes 600 metrů dlouhá promenáda pro pěší i cyklisty, která povede z centra Brna až ke Svratce. Takové jsou plány na proměnu historického železničního viaduktu z 19. století. Ten leží už přes sto let zasypaný kamením pod železničním valem. S jeho odhalením město počítá v souvislosti se stavbou nové jižní čtvrti Trnitá a přesunem stávajícího hlavního nádraží. V jakém stavu se stavba nachází a zda se ji podaří zachránit, na to má nyní pomoci odpovědět hloubkové měření pomocí georadaru. Zkušební měření prvního úseku se konalo v úterý 1. prosince a zorganizovala ho Kancelář architekta města Brna.
Zkušební měření prvního úseku zahrnuje prvních pět oblouků, tedy zhruba padesát metrů od budovy Malé Ameriky směrem na jih. Výsledky prvního měření budeme mít k dispozici začátkem příštího roku. Pokud se metoda měření osvědčí, plánujeme změřit celou trasu viaduktu až k mostu přes Svratku.
Desítky let se neví, zda původní viadukt pod železničním náspem existuje a v jakém je stavu. Hledali jsme proto možnosti, jak stavbu pod stávajícím kolejištěm zaměřit. Pokud se viadukt podaří zachránit, bude to výrazná stavba, která bude jednou z dominant nové jižní čtvrti Trnitá. Bude sloužit jako městská promenáda z centra až k řece Svratce, podobně jako třeba slavná newyorská highline.
Viadukt a park na místě stávajícího kolejiště, Ivan Koleček – Pavel Jura, architekti Lausanne – Brno
Vídeňský viadukt nechala postavit během roku 1838 společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda jako součást trati mezi Brnem a Vídní. Vlastní zděný viadukt se 72 oblouky byl jednokolejný a dlouhý celkem 637 metrů. Navazoval na něj pětiobloukový most přes Svratku, který je dodnes zachován. Z původního viaduktu se zachovalo pouze několik nevelkých úseků, protože při rozšiřování kolejiště v 90. letech 19. století byl z větší části zasypán a je skryt v mohutném náspu. Patnáct cihelných oblouků je zachováno pod kolejemi a přístupno z budovy skladiště Malá Amerika (dříve jen Amerika), další jsou viditelné v ulici Nové Sady.
Železniční viadukt, 1838, Archiv města Brna (další podrobnosti naleznete na stránce věnované historii Trnité)
Kdo navrhl nejlepší řešení proměny náměstí Míru? To na konci tohoto týdne rozhodnou členové odborné poroty. Vybírat budou z osmi návrhů, které přišly do otevřené urbanisticko-architektonické soutěže organizované kanceláří městského architekta. Soutěžící měli za úkol navrhnout úpravu náměstí Míru včetně dopravního řešení, vstupu do parku Kraví hora a podoby nového polyfunkčního domu v prostoru přilehlého areálu Lerchova. Všechny návrhy, včetně těch vítězných, představíme po schválení výsledků soutěže vedením města. Na červen připravujeme také výstavu.
Důležitý krok pro rozvoj jižní části Brna, tím je dokončení územní studie nové čtvrti Trnitá. Studie určuje hlavní principy, podle kterých se území o velikosti zhruba 140 hektarů v těsné blízkosti historického jádra města bude v příštích letech rozvíjet. Je to zásadní dokument pro plánovanou výstavbu, ale také pro podobu veřejných prostranství nebo parků. Její aktualizaci zpracovala kancelář městského architekta, která se dlouhodobě věnuje koordinaci záměrů města a investorů v území.
Čím se může inspirovat Brno při plánování podzemní dráhy? Má navazovat na síť železnic, tramvají, nebo půjde o metro? Kolik bude potřeba zastávek? A je na to Brno dost velké? Nejen na tyto otázky hledal odpovědi online seminář pořádaný Kanceláří architekta města Brna ve čtvrtek 25. března. K pětici přednášejících se přes aplikaci Teams připojila téměř stovka posluchačů. Spolupořadatelem akce byl Ústav železničních konstrukcí a staveb Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.