Oblasti brněnských brownfieldů, jejich potenciál, strategie a překážky rozvoje i zkušenosti z Prahy. Taková byla témata jedenáctého setkání Brněnské ozvučné desky v pátek 20. září 2019. Akce pořádaná primátorkou města Brna spolu s Kanceláří architekta města Brna se uskutečnila v rekonstruované budově ZET.office, první stavbě Nové Zbrojovky ukazující další cestu proměny tohoto dříve průmyslového areálu.
Rozlehlé areály, které mají svůj genius loci a často ležící blízko centra města. Brownfieldy, lokality, které i přes svůj velký potenciál pro bydlení, služby, odpočinek či zábavu přispívající k vizi města krátkých vzdáleností často leží ladem a nepodařilo se je dostatečně využít. Realizace zdejších projektů není jednoduchá, jako bývalé průmyslové oblasti si s sebou totiž nesou také velkou spoustu problémů. A právě o cestách proměny brownfieldů, zkušenostech z Prahy i současném vývoji v Brně diskutovali na 11. setkání Brněnské ozvučné desky odborníci mnoha profesí.
Úvodní slovo setkání pronesli primátorka města Brna Markéta Vaňková a městský architekt Michal Sedláček. Tomáš Černák z Kanceláře architekta města Brna a Iveta Štarhová z Odboru strategického rozvoje a spolupráce brněnského magistrátu zahájili blok přednášek Analýzou brownfieldů a představením strategie města Brna pro jejich rozvoj. O plánované proměně brownfieldu na příkladu Územní studie Špitálka promluvil radní města Brna Filip Chvátal. Zkušenosti z Prahy představil Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, a s konkrétním projektem Smíchov City ho doplnil Igor Klajmon, ředitel pro development Sekyra Group. Blok přednášek zakončil Ladislav Všetečka, vedoucí projektu Nová Zbrojovka z CPI Property Group.
Druhá část setkání byla vyhrazena diskuzi. Účastníci se ve dvou skupinách postupně věnovali strategii a překážkám rozvoje brownfieldů.
Platforma Brněnské ozvučné desky slouží k tomu, aby otázky plánování budoucího rozvoje města Brna i řešení jeho aktuálních problémů mohly být pravidelně diskutovány osobnostmi a odborníky různého profesního zaměření. Nejsilnější stránkou tohoto diskuzního formátu je právě názorová pestrost skupiny pozvaných hostů, mezi kterými jsou politici, úředníci, architekti, investoři, aktivní i odborná veřejnost, nebo osobnosti města Brna. Zástupci samosprávy i vedení města tak mohou získat podnětná doporučení, zpětnou vazbu a dozvědět se průřez názorů k aktuálním tématům v oblasti plánování a tvorby města.
Fotogalerii z 11. Brněnské ozvučné desky naleznete zde.
Novela energetického zákona, kterou včera schválila Poslanecká sněmovna, vážně omezuje pravomoci tří největších měst Česka při regulaci umisťování technické infrastruktury. Tento krok do budoucna sníží kvalitu života, neboť může mít zásadní negativní dopad na urbanismus měst, veřejná prostranství a zeleň. Vedení Brna ve spolupráci s dalšími radnicemi a odbornými organizacemi apeluje na nápravu celé situace a je i nadále připraveno podniknout veškeré kroky k navrácení pravomocí a obnovení dosavadního rozsahu regulací.
Analytická část Městského standardu uličních stromořadí je hotová a v současnosti probíhají práce na návrhu úprav. Předchozí rok byl přitom ve znamení koncepčních příprav zadání a referenčního průzkumu několika vybraných stromořadí. Dokument se po svém dokončení zaměří na stromy v uličním prostoru a bude sloužit jako nástroj pro plánování, výsadbu a péči o ně.
Město Brno se na základě rozhodnutí svých radních ohrazuje proti návrhu novely stavebního zákona, která by významně omezila pravomoci v oblasti městských stavebních předpisů. Návrh, který byl do zákona připojen jako tzv. přílepek v souvislosti se změnou energetického zákona, se nyní vrací k projednání do Poslanecké sněmovny. Je potřeba, aby byla zachována kompetence velkých měst vysazovat stromy v ulicích a regulovat výstavbu na svém území.